Rád bych připomněl, co dělat s lišejníky na ovocných stromech. Nedávno na iDNES.cz vyšel článek, který radí vyrazit na stromy s kartáčem a štětkou.

Vážený pane premiére, vážení předsedové koaličních stran, vážený pane předsedo Legislativní rady vlády, vážený pane ministře životního prostředí, dovolte nám, abychom Vás tímto otevřeným dopisem upozornili na aktuální a urgentní problematiku týkající se zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Během naší kratičké návštěvy Přírodní rezervace Tidbinbilla poblíž Canberry jsem si přál vidět ptakopyska. Smůla, nezastihli jsme ho. Ale i tak to byla zajímavá exkurze. Největší radost mi udělala velká, černo-šedohnědě zbarvená kachna s naplocho položeným ocasem a nestvůrně velikým lalokem pod zobákem. Hodně divná kachna. Nebo tedy spíš kačer: samec kachnice laločnaté.

Už více než týden nepršelo, přesto mám mokré boty i kalhoty a nohy mě zebou. Jak je to možné? Asfaltová i polní cesta jsou suché, kaluže dávno vyfoukané, tak to bude asi tím, že jsem si zkrátil cestu přes louku. Že by louka tak dlouho zadržovala dešťovou vodu? Zem je tvrdá, neboří se, ani to pode mnou „nežblůňá“. Tak kde se ta setsakramentská voda „zničehonic“ vzala? No to asi nebude nic jiného, než všem dobře známá rosa...

Vláda má v programovém prohlášení, že zavedení povinných záloh zváží. Nikoli zavede, ale zváží. To je v zásadě moudré rozhodnutí, ke zvažování je toho totiž hodně. Na Slovensku tento systém zavedli loni, tak máme výjimečnou příležitost sledovat, co to dlouhodobě udělá. Přestože situace na Slovensku je nám blízká, není zcela stejná. Co se týče míry třídění všech typů odpadů vč. PET, jsme na tom výrazně lépe a prostor ke zlepšení tak není příliš velký. Přesto nebo právě proto nápojáři již po roce přispěchali s tím, že na Slovensku se to nepodařilo, avšak nadále jsou přesvědčeni, že u nás se to jistě podaří a argumentují raději Norskem.

Původní lesy v České republice byly mnohem rozmanitější, představovaly smíšené porosty s různými druhy dřevin, včetně ovocných stromů a keřů. Bohužel vlivem nevhodného hospodaření mnohé z těchto druhů téměř vymizely, a to nám nyní přináší řadu problémů. Monokulturní smrkové porosty, zejména vlivem vyšších teplot a mírným zimám, jsou náchylné k různým biotickým a abiotickým činitelům, což ohrožuje stabilitu lesního ekosystému. Na mnoha místech proto došlo i k velkoplošným disturbancím. Dříve v českých lesích rostl nejen dub (Quercus), buk (Fagus) a jedle (Abies), ale také jabloň lesní (Malus sylvestris), hrušeň planá (Pyrus pyraster), třešeň ptačí (Prunus avium), jeřáby (Sorbus) a mnoho dalších plodonosných druhů. Nejenže tyto rostliny obohacovaly lesní prostředí, avšak tvořily i domov pro mnoho živočichů. Tato pestrost tedy bohužel téměř z našich lesů vymizela.

Hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii) je poměrně drobná, ale velmi dravá a žravá ryba pocházející z východní Asie, dorůstá až 20 – 25 cm a preferuje pomalu tekoucí a stojaté vody. Je jedním z nejrozšířenějších invazních druhů ryb v evropských vodách. Jelikož je schopen intenzivně likvidovat populace původních a vzácných evropských druhů mj. ryb a obojživelníků (blíže viz např. zde), stal se součástí tzv. „invazního seznamu“ nebezpečných druhů v rámci EU (viz zde).

Českem rezonuje protest zemědělců, který v pondělí odstartovaly traktory v Praze. Mnozí zemědělci i zemědělské organizace na začátku týdne mluvili o tom, že jim byla demonstrace ukradena různými pseudo-vlasteneckými proudy a velká část z nich se tak od protestu distancovala. Včera (22. 2.) to však bylo jiné. Čtvrteční akci zaštítila Agrární komora, a tak se dá mluvit o skutečném zemědělském protestu s reálnými důvody i požadavky.

Ministerstvo zemědělství dle zjištění zeleného zastupitele Prahy 1 Petra Kučery, který se ve věci roky angažoval, vyhovělo odvolání mj. i Prahy 1, Prahy 5, MHMP a Klubu za Starou Prahu z roku 2019 a zamítlo stavební povolení na tenhle kardinální nesmysl.

Nedávno se na Ekolistu usadilo jedno zajímavé téma. Pokud jste to nestihli, tak v kostce je to téma o dvou věcech. Jestli se má litera zákona dodržovat vždy a za každou cenu do puntíku, nebo jestli je možné, aby se někdy přimhouřilo oko.