Dva sokoli, kteří hnízdili v Teplických skalách v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, o víkendu uhynuli. Mrtvá jsou i jejich tři mláďata. Pitva na Státním veterinárním ústavu prokázala nákazu ptačí chřipkou. Ta není mezi volně žijícími ptáky výjimečná. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

I z dobrých zpráv se mohou velmi rychle stát zprávy nedobré, když plně pochopíme jejich dosah. Zhruba tak se dá postihnout navýsost úspěšný krok – snížení emisí oxidů síry – produkovaných lodní dopravou. Právě tyto emise totiž nejspíš přispívaly k ochlazování atmosféry, a bez nich se teď oteplování planety akceleruje.

Případ zabité samice ohroženého orla mořského a podezření na otravu řeší pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO Slavkovský les. Pár orlů již pečoval o několik týdnů staré mládě, které zahynulo přímo na hnízdě. Případ šetří kriminální policie jako trestný čin. V celém Karlovarském kraji hnízdí odhadem pouze do 5 párů orlů mořských a ztráta každého dospělého ptáka i mláděte je citelná. Informuje o tom Česká společnost ornitologická.

Není nic jako ekologicky šetrně vedená válka. Během války je priorita ochrany životního prostředí druhá až třetí, ale od konce, řekl při své přednášce na téma dopady války na Ukrajině na životní prostředí Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí. Přednáška byla součástí semináře, který pořádala Společnost pro trvale udržitelný život.

Právě začíná sezóna, kdy se pohybujeme mnohem častěji venku – v přírodě, na koupalištích, po cyklostezkách, ale i na procházkách městem. Co za sebou nejčastěji necháváme ležet, co znamená pojem littering ve veřejném prostoru a jak mu předcházet?

Blížíme se k době, kdy bude postupně ukončována povrchová těžba hnědého uhlí v severních Čechách. Čeká nás rekultivace rozsáhlých území. V rekultivační praxi stále převládají technické přístupy, kde člověk modeluje a upravuje terén tak, že výsledkem je přísně uspořádaná až sterilní krajina. Z již realizovaných rekultivací mnoho let víme, že tento přístup s sebou nese řadu problémů, je velmi finančně náročný a většinou znamená i nemalé náklady na další údržbu v budoucnu. Proto je snaha o větší využití ekologické obnovy při rekultivacích.

Plochy pod dráty vysokého napětí, tedy pod elektrovody, které nejsou využívány k běžnému zemědělskému nebo lesnickému hospodaření, jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost naší krajiny velice významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, která unikla intenzivnímu hospodaření. Nebyly tu pravidelně používány pesticidy, nerostou tu stejnověké lesy.

Lesníci v roce 2022 zaznamenali další pozvolný ústup kůrovcové kalamity. V evidenci (hlášení) od vlastníků lesů za rok 2022, reprezentující necelých 70 % celkové výměry lesních pozemků v Česku, jež Lesní ochranná služba Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., obdržela, byl vykázán meziroční pokles objemu celkového (abiotického a biotického) poškození o přibližně čtvrtinu (z 13,8 milionu m3 na 10,2 milionu m3). Objem nahodilých těžeb po přepočtu na celou rozlohu tuzemských lesů po čtyřech letech konečně nepřekračuje odvozený roční etát.

Když loni 24. července vypukl požár v Českém Švýcarsku, nikdo ještě netušil, jak rozsáhlý bude. Za čtyři dny oheň urazil asi 10 kilometrů. Uhašen byl až po třech týdnech. Stopy po požáru jsou v národním parku dobře patrné. Někteří nad nimi utírají slzy. Jiní se radují.

Šíření nepůvodních a invazních druhů představuje velkou hrozbu pro zachování biologické rozmanitosti a funkci mnoha ekosystémů. Jedním z nepůvodních druhů, který se v Evropě rychle šíří a mění původní druhovou skladbu dřevin, je pajasan žláznatý. Pochází z východní Číny, odkud byl ve 40. letech 17. století přivezen do Evropy. Na území dnešní České republiky se dostal kolem roku 1800. Pajasan se vyznačuje rychlým růstem, vysokou přizpůsobivostí a nekontrolovaným rozmnožováním a šířením do okolí. Jeho výskyt představuje velké riziko hlavně v chráněných územích s bohatou druhovou skladbou.