S aktivním zájmem sleduji nedávný vývoj připravované novely LEX OZE II. Návrh se nyní soustředí spíše na aktivního zákazníka (nakupujícího, který ví, co poptává, a cíleně žádá konkrétní produkt) než na společenství, a tak přináší určité změny.

Ministerstvo životního prostředí vyslyšelo léta trvající výzvy laické i odborné veřejnosti k ochraně vzácné přírody na Soutoku Moravy a Dyje. Tzv. Moravská Amazonie by se tedy měla dočkat regulérní ochrany dle naší legislativy, jak je tomu u jiných cenných území v České republice.

Tento rok to není v České republice tolik vidět, ale po světě padají teplotní rekordy jako mouchy. Velmi znepokojivé věci se dějí jak při severním Atlantiku, v Antarktidě, ale i v dalších částech světa. Červenec 2023 se pravděpodobně stal nejteplejším měsícem v historii instrumentálních měření a je o 1,5 °C teplejší oproti předindustriálnímu průměru. V reálném životě pochopitelně rozdíl o stupeň sotva poznáme. Proč se tedy oteplení „o pouhý stupeň“ tolik řeší?

S obavami jsem sledovala vývoj České inspekce životního prostředí (ČIŽP) za působení ředitele Erika Geusse. Destrukce CITES týmu, selhání při havárii na Bečvě a další kauzy byly důsledkem pštrosího řízení ČIŽP ve smyslu „strč hlavu do písku, on to někdo za tebe vyřeší a možná po tobě už příště nebudou nic chtít“. Dříve vysoce odborný centrálně řízený kontrolní úřad s celorepublikovou působností se zkušenými odborníky postupně měkl, schopní lidé byli odejiti, či odcházeli nebo na inspekci vyhlíželi lepší časy, aniž by plně mohli projevit svoje schopnosti.

Oblast soutoku řek Moravy a Dyje, které se prostě říká Soutok, nebo také v poslední době díky své mimořádné biologické rozmanitosti Moravská Amazonie, získá snad konečně po dlouhých letech řádnou ochranu. Vyhlášení chráněné krajinné oblasti a zvýšení ochrany tohoto mimořádně cenného území je asi největším dluhem ochrany přírody v České republice v posledních 20 letech.

Původní význam křížových výprav bylo udržení, posílení či šíření křesťanství – tedy idejí. Jak se však ukázalo, jejich význam se postupně měnil a pod ideologickou nálepku se schoval boj o moc a loupeživý zisk. České království s tím mělo velmi neblahé zkušenosti. A čím se tyto výpravy vyznačovaly, přinejmenším v našich zemích, byla naprostá netolerance k jinému názoru a absence milosti.

Téma městských holubníků se s úpornou pravidelností objevuje jak v různých diskuzích, tak ve sdělovacích prostředcích. Holubníky mají zastánce především u mladší generace, a pak u té nejstarší.

Za své nedávné návštěvy Polska jsem mohl sledovat zblízka obří požár nelegální skládky nebezpečných odpadů v Zelené Goře. Tedy, v Zelené Goře jsem naštěstí nebyl. Polská média ale byla sdělná. Jednak je každé neštěstí dobré ke zvýšení sledovanosti, jednak letos v říjnu se budou v Polsku konat řádné parlamentní volby a předvolební kampaň již běží na plné obrátky. Rozhodně se nevede v rukavičkách a to platí i o požáru skládky v Zelené Goře.

Téma holubů a městských holubníků pořád neutichlo definitivně, protože v něčem je Praha skutečně výjimečná. Ona je tedy výjimečná v mnoha ohledech, ale pokud zůstaneme u tématu regulace početních stavů holubů různými prostředky, pak přetrvává problém, jehož řešení má více podob, a je zájem najít tu správnou rovnováhu v tom, co použít, aby na konci opravdu bylo snížení početních stavů holubů, kteří okupují městský prostor.

V červnu roku 2021 podaly organizace Arnika, Vsetínské fórum a místní pobočka Českého rybářského svazu ve městě Hustopeče nad Bečvou žádost o ukládání nápravných opatření v souladu se zákonem o prevenci ekologické újmy a její nápravě. Žádost podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě souvisela s událostí z 20. září 2020, kdy došlo k úniku velkého množství neznámých látek, což vedlo k otravě a úhynu živých organismů na mnoha kilometrech řeky Bečvy. Tento krok byl zvlášť významný, protože jde o první případ, kdy je využit zmiňovaný zákon pro řešení takového incidentu. 14. července 2023 tuto žádost Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zamítla.