Evropa se konečně rozhodla v jaderných inovacích dohnat světové lídry, zejména USA, Rusko a Čínu. Tyto státy totiž kontinuálně od roku 2011 dávají ročně na vývoj nových jaderných technologií stovky miliónů eur či dolarů, a proto jsou například ve vývoji nových jaderných reaktorů o dekádu napřed – nové reaktory SMR už uvedly do provozu či vyvinuly (namátkou vysokoteplotní či solemi chlazený reaktor v Číně, plovoucí jaderná elektrárna v Rusku nebo licencované LWR reaktory v USA). I v Evropě vedou ve vývoji jaderných technologií státy, které mají svůj vojenský jaderný program – tedy Francie a Británie.

Senátoři ve středu schválili novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů v podobě, jakou jim předala Poslanecká sněmovna. Přestože opravuje mnohé chyby verze od Babišovy vlády, hlavní ideou je především zrychlení povolování staveb stejně jako v původním návrhu. Posílení ochrany životního prostředí, ani právo občanů vznášet námitky v procesu povolování staveb s dopady na přírodu a krajinu, nepřinese. O důležitosti práva veřejnosti na ochranu životního prostředí v procesu výstavby byla v Senátu živá diskuze, pozitivně se o ní vyjadřovali senátoři napříč politickými stranami. Přesto nakonec většina senátorů podpořila přijetí balíčku zákonů beze změn.

Jak dopadnou vládní škrty na ekologii? Čeká nás zhoršení podmínek pro recyklaci, zdražení veřejné dopravy, méně výhodné opravy věcí nebo topení biomasou. Ze zatím známých informací jsme analyzovali dopady vládních reforem na oblasti s vlivem na životní prostředí.

Vážený pane ministře, vážení ředitelé, vážení pracovníci státní ochrany přírody a energetických společností,
plochy pod dráty vysokého napětí, tedy pod elektrovody, které nejsou využívány k běžnému zemědělskému nebo lesnickému hospodaření, jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost naší krajiny velmi významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, která unikla intenzivnímu hospodaření. Nebyly tu pravidelně používány pesticidy, nerostou tu stejnověké lesy. Liniový charakter elektrovodů tvoří z ploch pod nimi důležitý koridor, který umožňuje propojení metapopulací i migraci řady druhů živočichů i rostlin v krajině. V posledních letech se ale způsoby údržby ploch pod elektrovody mění a jejich význam pro zachování přírodní rozmanitosti zásadním způsobem klesá.

Pro městské rozpočty je velmi náročný provoz záchranných stanice a zookoutků, kterých podle mne zcela správně přibývá. Městský holubník pro 150 holubů na Mariánském náměstí stál 142 000 Kč, v Praze 3 je ve výhledu holubník pro 200 holubů za půl milionu. Jeden pár sokolů stěhovavých stojí 11.000 Kč. Sokol loví holuby, kterými se krmí, ne že si skočí na trh, a tam si koupí k obědu kuře. Masem holubů je možné živit zvířata v záchranných stanicích, u kterých dává záchrana smysl, před jejich zpětným vypuštěním do přírody. Ať už jsou to ptáci, denní či noční dravci, holubí maso jim lze míchat i do krmných směsí.

Akci Antifosilní jaro pořádáme, protože se domníváme, že vláda ve věci klimatické krize stále nedělá dost.

Nedávná návštěva starosty Prahy 14 Jiřího Zajace v našem „Křesle pro hosta“ mne přivedla na zajímavou matematickou úlohu. Ne že bych tento předmět ve škole vyloženě zbožňovala, ale za tu dobu, po kterou jsem v politice, bylo třeba se naučit hodně dobře počítat, aby nedocházelo ke zbytečnému utrácení veřejných peněz, které patří nám všem.

„200 km rovně, mírná zatáčka vlevo, znovu 200 km rovně, odbočka vpravo a po dalších 50 km budeme přespávat,“ psal jsem domů jen s mírnou nadsázkou poté, co jsme po odpoledním přeletu do Kostanaj v severním Kazachstánu mířili auty do „zlaté stepi” Altyn Dala. Následujícího dne už mě humor trochu přešel, protože z asfaltek jsme přejeli na nezpevněné cesty a po nich urazili za den zhruba stejnou vzdálenost, jako bychom jeli z Prahy do Ostravy. Při brodění řeky jsem zavíral boční okénko landcruiseru, aby dovnitř nechrstla voda valící se přes kapotu.

Není to nelegální, přesto je to hrozné. To, co vidíte, je desikované pole ozimu (zasetého v loňském roce). Bude to přes 100 ha celkem.

Zákon, který má umožnit rozvoj komunitní energetiky, chce ministr Síkela od začátku omezit tak, že to nemá v Evropě obdoby. Zřejmě pod vlivem lobby velkých distribučních firem a ohrožení jejich byznysu se původně rozumný návrh stále osekává. Nejen že na něj čekáme už nesnesitelně dlouho, ale nyní to vypadá, že zákon vznikne v takové podobě, která některé projekty úplně znemožní.