Máte pole uprostřed lánu a chcete změnit pachtýře nebo sami hospodařit? Jak ale vyřešit přístup k pozemku? Může se stát, že k vašemu pozemku vede polní cesta, ale zemědělec hospodařící na sousedních pozemcích vám ji brání používat. Obáváte se, že nebudete moci pozemek propachtovat nebo prodat někomu jinému? A je rozumné, nedostupné pole kupovat?

Sezóna "žabích večírků“ pro letošní rok 2023 skončila už i na lokalitě mezi Netolicemi a Bavorovem, v místě zvaném "U zeleného kříže“, kam (nejen) za rozmnožováním směřují obojživelníci do Velkého vepřského rybníka (49.0880356N, 14.1217542E).

Jsem soukromý zemědělec a hospodařím výhradně na svých pozemcích v katastru obce Mnichovského Týnce. V obci hospodaří ještě jedna rodina. Na menších plochách další tři zemědělci z okolních obcí. Kromě mě všichni hospodaří komerčním způsobem.

Třináct filmů, které si k nám našly cestu z Vídně, nám poskytlo velké množství informací o Zoo Praha ve 30. letech. Tím více vzrušující je zjištění, že těchto filmů existovalo – či stále ještě existuje – podstatně víc. Snad až jedenadvacet!

Ministerstvo životního prostředí dnes představilo rozšíření programu Nová zelená úsporám Light, součástí je nová podpora pro jednoduché instalace fotovoltaických elektráren využívajících solární elektřinu pro ohřev teplé vody. Opatření pomůže domácnostem v rodinných domech složeným ze seniorů, rodin pobírajících dávky na bydlení a invalidů ve vysokém stupni invalidity snížit výdaje na energie. Svaz moderní energetiky vítá zejména volbu jednoduchého systému, který nevyžaduje připojení do distribuční soustavy a efekt v podobě snížení částek na fakturách tak může přijít rychle bez čekání na připojení.

V poslední době se v médiích objevují a diskutují až katastrofické scénáře budoucího vývoje tuzemského trhu s fotovoltaikou, které předvídají výrazný pokles zájmu o fotovoltaické systémy a krach desítek až stovek firem. Opravdu se již začínají objevovat první symptomy, jež by mohly evokovat hrozící konec solárního boomu a krizi v celém odvětví. Mezi ty nejviditelnější patří rostoucí počet stížností zákazníků na firmy, které nedokážou plnit své smluvní závazky, úbytek zakázek od vlastníků rodinných domů nebo odmítání žádostí o připojení k distribuční soustavě.

V posledních letech jsme svědky nárůstu dopadů změny klimatu a zároveň i zvyšování nákladů na dopady katastrof, zejména přírodních. Je to dobře vidět i z publikovaných dat a týká se to nejen rozvojových, ale i rozvinutých zemí. Ukazuje se, že adaptace na klimatickou změnu (Climate Change Adaptation, dále CCA) a snižování rizika katastrof (Disaster Risk Reduction, DRR) mají hodně společného v hrozbách i dopadech těchto hrozeb. Zatím jsou však CCA a DRR většinou naprosto oddělovány, což má nepříznivé dopady zejména na DRR. Avšak v poslední době se posiluje snaha oba tyto přístupy integrovat (Cíle udržitelného rozvoje, Pařížská dohoda a také Rámcová dohoda o snižování rizika katastrof ze Sendai). Tuto integraci také podporuje zejména „fond ztrát a škod“ (Loss and Damage Fund), schválený pro finanční podporu rozvojových zemí na konferenci COP27 [1]. Integrované financování CCA a DRR je výzvou, která se postupně v některých zemích stále více prosazuje.

Je dobře, že lidi vnímají, že je potřeba dostat do krajiny tůně, mimolesní zeleň. Ale jako adaptace to nestačí. Prvků je potřeba do krajiny dávat typově i početně o řády více a navíc ne nahodile, jako dosud, ale podle plánu.

V sobotu 15. dubna budou v Německu odstaveny z provozu poslední tři tamní jaderné elektrárny - Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland. Stane se tak přesto, že podle o víkendu zveřejněného nejnovějšího průzkumu si jen 37 % dotázaných Němců a Němek myslí, že je to správné rozhodnutí. Více než polovina je naopak proti a 11 % dotázaných na otázku neodpovědělo.

Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030 zní jako téma velmi důležitě. Přece jen je to dokument, který schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Schvalování v roce 2021 sice provázela přestřelka tehdejší koalicí s opozicí, která upozorňovala na konkrétní nedostatky plánu, a i když se poměry ve vedení pražského magistrátu změnily a koalice přeskládala, je Klimaplán provázen problémy. Protahuje se třeba přestavba bioplynové stanice, kterou Praha v loňském roce koupila za bezmála 160 miliónů korun. Tendr na její přestavbu musel být z administrativních důvodů zrušen a bude třeba vypsat nový, pokud ovšem Praha získá evropské dotace. Přestavba bioplynky přijde totiž na dalších 100 miliónů a bude se čekat na ni nejméně rok.