Je používání pesticidů přes přísnou legislativu a četné pokroky v regulacích přípravků na ochranu rostlin stále rizikové? O jaká rizika se potom případně, vzhledem ke konkrétním poměrům v ČR jedná? I na tyto otázky se pokusila odpovědět nedávno publikovaná metaanalýza. Proces povolování účinných látek přípravků na ochranu rostlin (dále stručně pesticidů) prošel za poslední dekády velkými revizemi. V současnosti je systém povolování pesticidů v rámci celé EU jednotný a účastní se ho Evropská komice, Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA), i schvalovací autority v členských státech. Povolená látka dostává registraci na určité období, před jehož uplynutím se prověřují nové, během aplikací látky nahromaděné poznatky o rizicích. Tento postup vede ke vzniku systému, který přehodnocuje rizika a je schopen se poučit z nových poznatků. Zvláštní pozornost při tomto procesu je navíc věnována reziduím (zbytkům) pesticidů v potravinách. Jaké tento systém přinesl zlepšení? Neboli, existují ještě i dnes při aplikacích některých pesticidů závažná rizika?

Možná bych mohl tento příspěvek napsat v množném čísle a rozpustit zodpovědnost do nějakého anonymního „týmu“, ale ne, neudělám to, i když by to bylo fakt pohodlnější. Věřím, že je nutné přebírat osobní odpovědnost za to, když něco člověk pokazí nebo nedodrží slovo. Pokládám to za dospělé, normální chování. V tomto postu bych tedy rád prostě normálně přiznal svou chybu, omluvil se za ní, trochu jí vysvětlil a možná Vám nabídl možnost se se mnou i nakonec ztotožnit. To už nechám na Vás, čest každému, kdo to dočte.

V Bruselu se schyluje ke klíčovému jednání o energetické budoucnosti Evropy. Takzvaný trialog neboli jednání mezi Evropskou komisí, Radou a Parlamentem o nové podobě směrnice o obnovitelných zdrojích se chystá už 29. března. Hlavní otázkou přitom bude “Jaký má být podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na výrobě energie v roce 2030?” Řešit se ale budou i opatření vedoucí k naplnění tohoto cíle - povolovací procesy, připojování k síti nebo postavení malých výrobců a energetických komunit.

Nový žebříček klecových velkochovů přisoudil České republice 14. místo v EU, co se týče podílu hospodářských zvířat v klecích. V neklecových chovech žije pouze 35 % českých zvířat. Svou videovýzvou podpořil celoevropskou kampaň za zákaz klecí a zlepšení legislativy na ochranu zvířat v EU hollywoodský herec Alan Cumming.

Klimatická změna se odehrává před našima očima doslova každý den a dostává do pohybu statisíce lidí. Jen loni narostl počet uprchlíků v Evropě o 64 %, a to vyjma lidí utíkajících před válkou na Ukrajině. Miliony klimatických uprchlíků, kteří dle odborných odhadů přijdou do roku 2050, zastihnou Evropu nejspíš nepřipravenou, zatím pro ně nemá ani legální status.

EU chce v rámci směrnice o energetické náročnosti budov motivovat členské státy, aby výrazně zrychlily tempo renovací budov. Aktuálně schválený dokument zatím ale pouze vyjadřuje stanovisko Evropského parlamentu, které se výrazně liší od pozice členských států, jejichž hlas zastupuje Rada EU. Žádné nové povinnosti pro majitele nemovitostí nejsou dojednány. Smysl směrnice a tím i vzkaz pro vlády členských zemí je ale už teď jasný: zrychlit tempo renovací budov a podpořit ho poradenstvím, nízkoúročenými půjčkami, informační kampaní a dalšími nástroji.

Velký rozruch vzbudil středeční protestní pochod za zklidnění dopravy v pražských ulicích. Jde v tomto měsíci již o šestý protest svolaný tento měsíc hnutím Poslední generace. Tentokrát se sešlo přes devadesát lidí, kteří po vzoru dalších evropských měst žádají omezení rychlosti. V průběhu se připojovali další a finální počet účastníků byl zhruba sto. Podle těchto lidí povede snížení rychlosti k nižšímu množství aut v ulicích a větší bezpečnosti pro obyvatele Prahy.

Poslanci dnes, v pátek 24. března, schválili ve třetím čtení novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů. Hlasovali i o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Dva z nich se zásadně týkaly práv všech občanů, resp. jejich práva vyjádřit se v procesu povolování staveb v případě, že mají dopady na přírodu a krajinu.

Aktuální diskuse spojená s novelou zákona o myslivosti odkrývá řadu složitých otázek, které s péčí o volně žijící živočichy označované jako zvěř souvisejí. Populace zvěře nejsou neměnné, nezajímají je hranice našich pozemků a péče o ně je složitou a odpovědnou činností, která má řadu pravidel a parametrů. Na jedné straně by měla zohledňovat prostorovou a kvalitativní strukturu ekosystémů v krajině, na straně druhé by měla zohlednit vlastnické vztahy, protože ať chceme nebo ne, stále se jedná o objekt lidské péče v člověkem silně pozměněné a aktivně využívané krajině.

Větší spolupráce mezi vládou, výrobci a provozovateli dopravy může z vodíku učinit rozhodující součást řešení pro celosvětové dosažení nulových emisí skleníkových plynů.