Globální změna klimatu ve spojení s urbanizací a rozrůstáním měst se dotýká všech ekosystémů, lidí, sektorů průmyslu, služeb a dalších oblastí života. Jednou z možností, jak snížit negativní dopad klimatické změny, vznik tepelných ostrovů nebo nevhodné urbanizace je návrh modro-zelené infrastruktury. Tyto prvky mají využití v mnoha oblastech. Kromě snižování negativních dopadů klimatické změny, zvyšují atraktivitu prostředí, spoří energii a vodu nebo využívají nejnovější moderní technologie.

Dneska si názorně ukážeme, co se za touhle větou oblíbenou kdejakým Vaškem skrývá.

Jméno Yvona Chouinarda je neodlučně spjato s nadnárodní společností Patagonia, jež se zabývá prodejem outdoorového sortimentu. Úspěšný byznysmen, sportovec a miliardář nyní šokoval prohlášením, jak hodlá se svou firmou naložit před tím, než se odebere do důchodu. Když se ale projdete jeho dosavadní minulostí, vlastně vás tolik nepřekvapí.

V Plzeňském kraji je přírodní památka Kolowratův rybník. V pobřežním pásmu tu rostou vzácné masožravé rosnatky prostřední, které ale vytlačuje rozrůstající se třtina šedá. Skauti z Přimdy si vzali nad místem "patronát". A v roce 2021 se na lokalitu několikrát vypravili, pravidelně třtinu sekali, hrabali a posekanou hmotu odklízeli. A taky narušovali travní drn, což je důležité pro růst rosnatky, ale zároveň je to příležitost pro skauty se vyřádit. Dnes zástupci skautského hnutí a státní ochrany přírody podepsali dokument, který napomůže většímu zapojení skautů do praktické ochrany přírody. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Celá řada českých měst se během horkých vln potýká s velmi vysokými teplotami. Tuzemští výzkumníci na základě důkladných analýz zpracovali sadu odborných doporučení. Pokud se jimi budou města řídit, může se současná situace zlepšit. Informuje o tom Technologická agentura České republiky, která výzkum finančně podpořila.

Španělské Mar de Plástico – Plastové moře, je považováno za názorný příklad symptomů naší uspěchané doby: symbol bezbřehé komerce, neudržitelné nekvalitní nadprodukce, degradace zemědělského hospodaření. K výčtu záporů je zapotřebí přičíst minimálně jeden klad. Nahloučení skleníků v provincii Alméria totiž ochlazuje klima.

Je naprosto přirozené mít nevzhledný ba přímo ošklivý trávník. Zvlášť, když se teploměr hlásí letními třicítkami a nebývalým suchem. Pečovat za takových podmínek o zelený pažit, zalévat jej a sestříhávat, je nerozum a ukázka neudržitelného počínání. Na švédském Gotlandu na to upozorňují chytlavou iniciativou.

Platforma NAJDI.JE nově monitoruje vrtuli rakytníkovou (Rhagoletis batava), která původně pochází ze Sibiře. Jak už její název prozrazuje, larvy této mouchy jsou monofágní (vyvíjejí se pouze na jednom hostiteli) a poškozují pouze rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), na kterém mohou zničit i celou úrodu.

Modro-zelená infrastruktura (dále jen MZI) je propojená síť vodních a zelených prvků aplikovaných v interiéru měst i mimo ně takovým způsobem, aby se v zájmové oblasti zadržela voda, zlepšilo ovzduší, mikroklima či situace s klimatickými dopady. MZI reaguje primárně na změny klimatu, velmi významná je však i v sekundárních dopadech, např. pozitivně ovlivňuje kvalitu vody v tocích. Aplikace tohoto typu opatření je pro životní prostředí a zdraví člověka významnou složkou.

Na konci srpna letošního roku překvapilo obyvatele katalánského města La Bisbal de l’Emporda a jeho okolí náhlé krupobití. Místní prchali do úkrytů, protože šlo beze sporu o život. Kroupy velikosti pomeranče, které ve španělském městě létaly, mohou podle Wikipedie dopadat na zem rychlostí blížící se sto sedmdesáti kilometrům v hodině. Souvisí tento extrémní projev počasí s klimatickou změnou?