V Kalifornii hoří. Což by nás u státu, v létě nejsušším a jednom z nejteplejších z celé americké jednapadesátky, úplně nemělo překvapovat. Proč jsou letošní požáry v Kalifornii tedy považovány za výjimečné? Možná proto, že Kalifornie je se svými 40 miliony obyvatel nejlidnatější ze Spojených států amerických a je na ni víc vidět. A taky se tam blíží prezidentské volby. Proto není od věci požáry v Kalifornii představit v aktuálních širších souvislostech.

Bolševník velkolepý je nebezpečná invazivní rostlina. Šíří se na mnoha místech ČR. Proti jejímu postupu bojují ochránci přírody i na Šumavě. Členové Českého svazu ochránců přírody ze základní organizace Šumava se v tomto roce zaměřují na potlačení bolševníku v údolí Mladíkovského potoka, kde akutně hrozí jeho invaze do evropsky významné lokality.

Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.

Ptačí park Josefovské louky u Jaroměře začnou zřejmě v říjnu spásat dva pratuři. Jejich převozu z rezervace u Milovic do lokality na Náchodsku stály v cestě administrativní nesrovnalosti. ČTK to řekl správce ptačího parku Břeněk Michálek. Převoz praturů byl několikrát odložen kvůli tomu, že ochranáři neměli všechny potřebné dokumenty pro převoz a umístění zvířat.

Vedle dominantní kůrovcové kalamity, kdy především lýkožrout smrkový poškozuje smrkové lesy, je řada jiných hmyzích škůdců oslabujících ostatní jehličnany – borovice, modříny, jedle. Trpí dřeviny, které mají nižší zastoupení v našich lesích, avšak do budoucna se s nimi počítá jako s perspektivními druhy, a proto je potřeba sledovat jejich zdravotní stav, jak upozorňuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

Rozsáhlé porosty brusnice borůvky na lučních enklávách jsou důkazem, že se na dané louce již delší čas nehospodaří tradičním způsobem. Stávají se tak hrozbou pro jeden z nejchráněnějších fenoménů Krkonoš – květnaté horské louky. Když se tak stane, musí dojít k jejímu posekání. Období sečení právě začíná.

Vzácný tis červený chce liberecký spolek Čmelák, který se jeho záchraně věnuje 23 let, letos začít sázet i do volné krajiny. Pro vysazení této dřeviny nyní hledá vhodná místa. ČTK o tom za spolek informovala Romana Prošková. Čmelák plánuje, že do dvou let vysadí v Libereckém kraji minimálně 1000 sazenic této zvláště chráněné dřeviny. Jde o projekt zhruba za dva miliony korun, desetinu nákladů pokryje dotace z ministerstva pro životní prostředí.

Neustálé narušování terénu v bývalých jihočeských pískovnách, které napomáhá udržovat ideální podmínky pro rostliny a živočichy, zajišťují hledači geocachingu. Přírodovědci a ochránci přírody proto už pět let umisťují takzvané kešky do těchto míst. Nemusí se pak tolik starat o potřebné narušování terénu. ČTK to řekl Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.

Hnízdící jestřáby lesní negativně ovlivňuje holosečný způsob těžby lesa, ukázala dlouhodobá studie vědců Mendelovy univerzity. Ti pozorovali hnízdící páry jestřábů na několika stanovištích v chřibských lesích v průběhu osmnácti let a sledovali jejich reakce na okolní těžbu v lese.

Vedle kůrovce, který je v současné době dominantním škůdcem v našich lesích, poškozují lesy také vítr, sucho a sníh, tedy klimatické, abiotické vlivy. V roce 2019 dosáhl celkový objem nahodilých těžeb 19,3 mil. m3 dříví. Z toho tvořily abiotické faktory 23 % (4,4 mil. m3), biotické pak 77 % (14,8 mil. m3). V roce 2018 to bylo celkem 14,8 mil. m3. Jedná se tedy o další zhoršení stavu. Informoval o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.