PřírodaDo Moravského krasu se po 50 letech vrátil sokol stěhovavý12.7.2016 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Na návrat sokola stěhovavého do Moravského krasu a vlastně i na celou jižní Moravu se čekalo opravdu dlouho, na půl století tento druh odtud vymizel. Hnízdil tu běžně do roku 1957, následovalo ještě ojedinělé hnízdění v roce 1968 a pak dle informací ornitologů Hudce a Baláta už nic. Počátkem 70. let byl u nás sokol prohlášen za vyhynulý druh.
Řeka, u které nestojí jediný dům4.7.2016 | PRAHA
(Naše příroda)
Moc se tomu nechce věřit, ale je to pravda. Na území Česka skutečně máme jedinečnou horskou řeku, na jejímž břehu nestojí žádná stavba. V celé délce ji obklopuje pouze panenská příroda, která místy připomíná kanadskou krajinu. Tato řeka je 30 km dlouhá, teče v ní nažloutlá voda živená bažinami a při svém ústí má průměrný průtok 4,4 m3/s. Pokud jste její název ještě neuhodli, pak vám prozradíme, že je to Křemelná, která po soutoku se svou známější sestrou Vydrou vytváří Otavu.
Nad Plešným jezerem byl objeven smrk, který pamatoval vládu Karla IV.21.6.2016
(NP Šumava)
Velký vybělený bariérový útes: Austrálie řeší, jak se postavit k masivnímu umírání korálů20.6.2016 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Velký bariérový útes, dosud největší korálový útes světa, je ve stavu totálního ohrožení. Nebo také vůbec ne. Záleží totiž, zda budete naslouchat hlasu oceánografů z australských univerzit a dalších přírodovědných institucí, nebo dáte přednost vysvětlení agentur cestovního ruchu, podporovaných tamní vládou. Výrazný rozpor mezi jejich stanovisky, jež s vydatnou podporou médií hlásí do celého světa, přitom rozhodně nepřibližuje jakékoliv řešení možné krize.
Jak Češi zachraňují nártouny na filipínském ostrově Bohol16.6.2016
(Ekolist.cz)
Nártoun filipínský (Tarsius syrichta), tento úžasný a charismatický tvor v Čechách patrně nejvíc vstoupil do povědomí jako hlavní aktér reklamní kampaně Sazky v roce 2009. Ano, to zvířátko s vykulenýma očima. A i když se již několik let snažíme v rámci Projektu Tarsius o osvětu a naše trička s veselými obrázky nártounů nosí nejeden cestovatel, zoolog či podporovatel ochrany přírody, stále je pro velkou část českého obyvatelstva neznámým druhem.
Tři miliony vlastníků půdy v ČR každoročně přicházejí o miliardy korun. Kvůli erozi8.6.2016
(HlídacíPes.org)
Prakticky všechny komentáře, články a politická prohlášení na téma prevence rizik povodní nebo sucha poukazují na potřebu zlepšit stav naší krajiny a zvýšit především schopnost půdy zadržovat v této krajině vodu. Skutečnost, že důsledky vodní a větrné eroze poškozují zhruba tři miliony občanů ČR – vlastníků půdy, ovšem nikdo nezmiňuje.
Bílé "kamení" na severu Čech9.5.2016 | PRAHA
(Naše příroda)
Severní Čechy jsou díky pestré geologické stavbě neobyčejně bohaté na různé kamenné hříčky
přírody. Zaslouženou pozornost návštěvníků budí zejména tajemný svět pískovcových
útvarů v Národním parku České Švýcarsko, atraktivní čedičové „kamenné varhany“ nebo
pověstmi opředená žulová skaliska v Jizerských horách. V mnohém zajímavé jsou však také
další přírodní výtvory, včetně bizarních křemenných a křemencových skal, jejichž bělostné
stěny a útesy výrazně kontrastují – zejména za slunečného počasí – s okolní záplavou lesů
i azurovou modří oblohy.
Jak jsme vypouštěli zmije obecné28.4.2016
(Ekolist.cz)
Kormorán velký - obratný rybolovec25.4.2016 | PRAHA
(Naše příroda)
V ptačí říši patří kormoráni bezesporu k jedněm z nejobratnějších rybích predátorů. Jeho
úspěšnost a neúnavnost při lovu ho však záhy postavila proti zájmům jiného významného
predátora – člověka. Zejména pro evropské země s rozvinutou tradicí rybníkářství byla přítomnost
kolonií kormorána považována za pravou pohromu. V minulosti tak byl tento druh
velmi intenzivně loven. Celé kolonie kormoránů padly za oběť hromadnému plenění, hnízdní
stromy byly káceny a hnízda s vejci a mláďaty rozbíjeny. Přes všechny snahy člověka se však
kormoráni udrželi v hojném počtu i do dnešních dnů.
Po stopách "největší bestie" na světě18.4.2016 | PRAHA
(Naše příroda)
Píše se rok 1958 a na stavbě vodní elektrárny v Madunicích na západním Slovensku je rušno.
V píscích v 19metrové hloubce se právě našla rozměrná lebka zvláštního prehistorického
živočicha. Bohužel, ještě na místě nálezu se značně poškodila a zachovala se jen část čelisti
se zuby. Tehdy ještě nikdo netušil, že jde o unikátní fosilii, která bude zmiňovaná v souvislosti
se světovými rekordy.
|
reklama |