Posun v projednání novely zákona o myslivosti dnes oznámil ministr zemědělství Marek Výborný. Vlastníci půdy, zemědělci, lesníci a ochránci přírody vítají dohodu vládní koalice na tom, že novela zavede plánování lovu podle míry poškození lesů, posílí práva vlastníků - umožní vlastníkům lov na vlastních pozemcích, sníží minimální velikost honitby vlastní a společenstevní a sjednotí ochranu ohrožených živočichů jejich vynětím z tzv. seznamu zvěře ze zákona o myslivosti. Schválení těchto bodů Poslaneckou sněmovnou by naplnilo závazek programového prohlášení vlády.

Stromy do krajiny patří. Na tomto banálním konstatování se asi shodnou všichni, i ti, kteří provozují intenzivní zemědělskou výrobu. Na čem se už názory štěpí, je otázka „kde a kolik“. Že všeho moc škodí, na to lidé přišli už dávno. A jak praví klasik ve známém filmu, všeho by mělo být přiměřeně.

V rámci transpoziční novely liniového zákona budou ve třetím čtení hlasovány návrhy, které zásadním způsobem mění pravidla ochrany životního prostředí. Návrhy neprošly standardním projednáním ve vládě, ani kontrolou ze strany Legislativní rady vlády, ačkoli jde o návrhy obsahově zásadní a rozsáhlé. Zelený kruh apeluje na poslance a poslankyně, aby v rámci novely liniového zákona neschvalovali návrhy, které významně oslabí ochranu životního prostředí a s předloženým zákonem věcně nesouvisí. O novele liniového zákona budou poslanci jednat ve třetím čtení v pátek 3. 11.

Vojtěch Pecka mě osočuje z manipulace s daty týkajícími se současné klimatické změny ve vztahu k dlouhodobým klimatickým trendům. Manipulací a zkreslení se ale dopouští on sám, snad nevědomě, poněvadž jako sociolog není trénovaný v práci s přírodovědnými daty a zjevně ani v práci s relevantní odbornou literaturou. V odpovědi se pokusím ukázat, že téměř žádná z Peckových věcných výtek není opodstatněná. Zcela v tomto textu pominu osobní výpady včetně absurdních výtek typu, že naše kniha Antropocén by měla být o něčem jiném, než o čem je – nikdy by mě nenapadlo někoho patronizovat s tím, že jeho dílo by se ve skutečnosti mělo týkat něčeho jiného. (Kniha Antropocén je skutečně o antropocénu a ne o klimatických změnách, jakkoli i jich se dotýká, poněvadž i ty k antropocénu patří.)

V sobotu (konečně!) dostal státní vyznamenání můj velký učitel, kolega, přítel a bývalý vedoucí na dětském táboře Bedřich Moldan. Že na to musel čekat do svých 88 let, to mi přijde neuvěřitelné...

Nářky o zarůstání krajiny a o neblahém vlivu tohoto fenoménu na biodiverzitu zaznamenal asi každý, kdo se v problematice ochrany přírody alespoň trochu orientuje a zároveň nesdílí názor většiny laiků, že klimatickou krizi zažehná a přírodu zachrání pouze intenzivní výsadba nových stromů.

Unie botanických zahrad ČR je plně proti zavedení pozitivních seznamů povolujících chov zvířat či pěstování rostlin.

Od podpisu dohody mezi premiéry Morawieckým a Fialou uplynul více než rok a půl, je tedy možné se na rozuzlení kauzy podívat bez zbytečných emocí a s dostatečným odstupem. A je to pohled smutný, kdy jediným pozitivem zůstává utišení přeshraničního napětí.

Často se setkáváme s tím, že prořezy vzrostlých stromů jsou drahé a pro majitele bývá ve výsledku levnější staré stromy pokácet. To ale rozhodně nechceme. Proto na šestce už několik let poskytujeme příspěvky na odbornou péči o vzrostlé stromy a nabízíme je mimo jiné těm, kteří přijdou zažádat o povolení ke kácení, i když kácení není nutné.

V současné době je snahou zajistit dostatečné množství zelených ploch ve městech a jejich blízkého okolí. Tyto zelené plochy zajišťují řadu funkcí a nejsou pouhým místem k procházkám. Město Benátky nad Jizerou se na úpravu městské zeleně v intravilánu města dlouhodobě zaměřuje. Snahou je revitalizovat městskou zeleň a utvářet nová zelená místa.