Středoevropský vodíkový koridor, tak se jmenuje společná iniciativa plynárenských společností, která má vést k rozvoji vodíkové "dálnice" ve střední Evropě. Počítá s tím, že v budoucnu se na Ukrajině bude produkovat vodík, který bude potřeba dopravit přes Slovensko a Českou republiku do oblastí očekávané silné poptávky v Německu a EU. Informuje o tom slovenský provozovatel přenosové soustavy plynu Eustream, Provozovatel plynárenské přenosové soustavy Ukrajiny (Gas TSO of Ukraine), český provozovatel přenosové soustavy plynu NET4GAS a německý provozovatel přenosové soustavy plynu OGE.

Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety.

S politiky je to tak, že dokud jsou jen pouhými kandidáty a o nějaký post se teprve ucházejí, ukazují se veřejnosti v příznivém světle. Ale když se dočkají zvolení? Mohou se začít projevovat i dost odlišně, než jak zněly jejich předvolební proklamace. Například americký prezident Joe Biden nyní vydal svolení k otevření 80 milionů akrů pro těžbu ropy a plynu v Mexickém zálivu.

Špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se dosud myslelo, a dosavadní mezní hodnoty škodlivin v ovzduší jsou tak příliš benevolentní. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO), která současně výrazně zpřísnila svá doporučení ohledně nejvyšších pro zdraví ještě snesitelných koncentrací polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2). Informovala o tom agentura DPA.

K šílenému řidiči, který se s autobusem plným jeho krajanů v roli rukojmích řítí po české dálnicí v protisměru, přirovnal polský opoziční list Gazeta Wyborcza postup premiéra Mateusze Morawieckého ve sporu s Českem o pokračování těžby v polském hnědouhelném dole Turów.

Na realistickém přístupu k plnění klimatických cílů se shodli předsedové horních komor českého a německého parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Reiner Haseloff (CDU). Podle nich plánované snižování emisí nesmí mít negativní dopady na ekonomiku, soběstačnost a bezpečnost, uvedli v Praze. Podle Haseloffa je třeba využívat nové technologie, aby se Česko a Německo mohly nadále vyvíjet jako průmyslové země.

Polští horníci z dolu Turów jsou rozhořčeni rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie o uvalení pokuty na Polsko, hrozí demonstrací před sídlem soudu v Lucembursku a nevylučují zablokování dálnice vedoucí do Německa, uvedl list Gazeta Wyborcza. Termíny protestů dosud nebyly stanoveny.

Evropská komise by měla zvážit problematické aspekty a potřebnost nového emisního standardu Euro 7 po roce 2025 pro lehká a těžká silniční vozidla. Jeho navrhovaná podoba je téměř nesplnitelná a bude znamenat zdražení nových aut a stárnutí vozového parku. Vyplývá to z dopisu, který ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček poslal čtyřem eurokomisařům. Podle něj chce Česká republika zabránit tomu, aby se snížila konkurenceschopnost automobilového průmyslu.

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN, že jeho země nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí. Ve své řeči potvrdil závazek, že Čína dosáhne uhlíkové neutrality před rokem 2060, uvedla agentura Reuters. Slova čínského vůdce přivítal zvláštní zmocněnec Spojených států pro otázky změn klimatu John Kerry a generální tajemník OSN António Guterres.

Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Kapacity pro výrobu elektřiny z uhlí v České republice výrazně převyšují potřeby této země, což vytváří prostor k jejich snižování. Tvrdí to studie organizace Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA), která zkoumá situaci v devíti evropských zemích. Upozorňuje také, že Česká republika je v rámci Evropy pozadu ve využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Většina zemí Evropské unie dál překračuje limity koncentrace škodlivých látek v ovzduší, i když situaci dočasně zlepšila opatření proti pandemii covidu-19, díky nimž se mnohde kvalita vzduchu zvýšila. Ve své zprávě to uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která v ní prezentuje výsledky měření z roku 2019 a také předběžná data z loňského roku. Česko podle ní patří k zemím, které předloni překročily limity u většiny sledovaných látek včetně oxidu dusičitého (NO2), prachových částic, přízemního ozonu či benzoapyrenu.

Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) zažalovala automobilky BMW a Mercedes-Benz. Chce tyto německé podniky soudní cestou přimět k tomu, aby do roku 2030 ukončily výrobu automobilů se spalovacím motorem, informovala agentura DPA.

Pokuta pro Polsko vyměřená Soudním dvorem Evropské unie kvůli nezastavení těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice je příliš nízká a přišla pozdě, míní obyvatel Uhelné Milan Starec. Osada patřící pod Hrádek nad Nisou na Liberecku je na české straně spolu s Václavcemi nejblíž polského dolu.

Liberecký kraj bude požadovat po Evropské komisi (EK), aby vytvořila speciální dotační program a převedla do něj vybrané penále od Polska v souvislosti s příhraničním hnědouhelným dolem Turów. Zároveň bude chtít, aby peníze z tohoto programu uvolnila EK na opatření, které souvisí s negativními dopady těžby Turówa na životy obyvatel České republiky. Zejména na zajištění náhradních zdrojů pitné vody, monitoring hluku, prašnosti a poklesu terénů v oblasti zasažené činností tohoto dolu. Usnesení schválili zastupitelé Libereckého kraje.

Dnes v podvečer se uskuteční první část dvoudenní on-line konference na téma kanálu Dunaj-Odra-Labe, na které budou odborníci hovořit o ekologických a ekonomických dopadech možné výstavby nákladného projektu. Konference se bude po oba dny konat od 17:00 do 18:30. ČTK to sdělil Jiří Kaňa, mluvčí neziskové organizace Arnika, která akci pořádá. Přípravu první části vodního koridoru na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi schválila vláda loni v říjnu. Tato etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun.

Ekologičtí aktivisté dnes v Británii zablokovali provoz na frekventovaném dálničním obchvatu Londýna, policie kvůli tomu zatkla 23 lidí. Informoval o tom server BBC. Aktivisté z hnutí Insulate Britain chtějí přimět vládu, aby více investovala do izolace budov, což podle nich povede k úsporám energie a nižším emisím. Ministryně vnitra Priti Patelová protest označila za "nepřijatelný".

Britský premiér Boris Johnson společně s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem hostil jednání desítek světových lídrů na téma finanční podpory rozvojovým zemím v boji proti klimatickým změnám. Poskytování nejen finanční pomoci označil za povinnost bohatších zemí a vyzval k naplnění slibu vysbírat na tento účel každý rok 100 miliard dolarů (skoro 22 bilionů Kč). Podle čerstvé zprávy zatím totiž slíbené peníze do chudších regionů neproudí.

České firmy meziročně navýšily podíl aut na alternativní pohon. Zatímco loni mělo alespoň jeden takový typ vozidla 14 procent podniků, letos je to již 22 procent firem. Zájem stoupl především u plug-in hybridních vozů a elektromobilů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Arval. I přesto české firmy ve využívání alternativních technologií v Evropě zaostávají a v EU jsou stále poslední.

Sankce pro Polsko za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów, jsou příliš nízké, uvedla ekologická organizace Greenpeace. Soudní dvůr Evropské unie vyměřil Polsku pokutu půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně. Pokutu má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole poblíž české hranice ukončí. Podle právničky Frank Bold Advokáti Petry Urbanové není částka pro Polsko dost "motivační". Polská vláda už v reakci na soudní rozhodnutí uvedla, že těžba v dole Turów bude pokračovat. Česká republika původně požadovala sankci pět milionů eur (127 milionů korun) denně.

Každodenní sankci pro Polsko půl milionu eur vnímá ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) jako výraznou motivaci a nátlak na to, aby se v Turówu přestalo těžit u českých hranic. "Je to jasný důkaz, že evropský soudní dvůr to bere za závažné postižení životního prostředí. Půl milionu eur není málo," řekl ministr novinářům v reakci na rozhodnutí, podle kterého má Polsko platit pokutu zhruba 12,7 milionu korun denně za to, že nezastavilo těžbu uhlí. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Postup Soudního dvora Evropské unie uvítal i ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Jednání budou podle obou pokračovat. Podle Brabce jde hlavně o dohodu na technických podmínkách, které musejí být splněny před jakoukoli úvahou o pokračováním další těžby.

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) doufá, že soudním dvorem EU vyměřená pokuta ohledně dolu Turów uspíší mezivládní jednání s Polskem. Podle rozhodnutí soudního dvora má Polsko platit pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v dole poblíž české hranice. Důl se nachází v regionu, který sousední s Libereckem.

Soudní dvůr Evropské unie vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Generální ředitel společnosti PGE, která důl vlastní, dnes podle agentury Reuters uvedl, že s rozhodnutím soudu o pokutě nesouhlasí a očekává pokračování těžby v dole.

Pokud chce lidstvo naplnit závazek daný Pařížskou dohodou a zamezit globálnímu nárůstu teploty o 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, musí urychleně přestat s těžbou uhlí, ropy a zemního plynu. I v případě, že se tak skutečně stane, je pouze 50% šance, že teplota tuto hranici nepřesáhne. To jsou závěry nejnovější studie provedené na University College London, kterou zveřejnil žurnál Nature.

Devět mláďat mořské želvy karety obecné se poprvé vylíhlo z vajíček, která jejich matka uložila do písku v severní Itálii na pobřeží Jaderského moře. Vědci tuto událost označili za výjimečnou a spekulují o tom, že může být důsledkem globálního oteplování, napsal zpravodajský server The Guardian.

Pokud bude příští vláda složená z ČSSD, koalice Pirátů a Starostů, koalice SPOLU a Strany zelených, soutok Moravy a Dyje, někdy také nazývaný Moravská Amazonie, se stane národním parkem. A možná i Křivoklátsko. Pravdu o Bečvě se dozvíme, pokud se zbavíme střetu zájmu premiéra Andreje Babiše. Ochrana klimatu je pro všechny pozvané lídry a lídryně důležité téma, odklon od uhlí je nutný. Ale jenom Zelení si jej dokáží představit bez jádra. Alespoň tak to vyplynulo z výroků lídrů a lídryň politických stran, kteří se v pondělí zúčastnili předvolební debaty k ochraně životního prostředí. Debatu pořádaly organizace Greenpeace, Hnutí DUHA, studentské hnutí Fridays For Future a asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Počet dní s extrémními vedry, kdy teploty šplhají nad 50 stupňů Celsia, se od 80. let minulého století zdvojnásobil. Takto horké dny také zažívají lidé na více místech planety než dříve. Vyplývá to z analýzy, kterou sestavila stanice BBC. "Tento vzestup lze stoprocentně přisoudit spalování fosilních paliv," komentovala výsledky klimatoložka Friederike Ottová z oxfordské univerzity.

Smíšené ohlasy vyvolala u poslanců Evropského parlamentu dnešní zpráva o stavu Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v něm podle řady zákonodárců správně pojmenovala současné výzvy bloku, u některých však nenavrhla účinné řešení. Poslanci oceňovali zejména snahu dovést do úspěšného konce boj s pandemií covidu-19 a zvýšit odolnost a soběstačnost unie, výtky měli například ke klimatické politice.

Z celkem 207 přihlášených filmů byla na letošní filmový festival ekologických filmů EKOFILM vybrána soutěžní pětadvacítka. Festivalová porota následně ocení nejlepší snímky v sekcích Krásy přírody, Středoevropské filmy a Krátké filmy. Kterýkoliv ze soutěžních filmů pak může získat některé ze zvláštních ocenění: Cenu ministra životního prostředí za nejlepší film a Cenu prezidenta festivalu. 47. ročník mezinárodního festivalu filmů s ekologickou tematikou proběhne 20.–23. října 2021 v Brně, slavnostní vyhlášení vítězů proběhne v pátek 22. října na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Tématem zejména doprovodného programu je zelená architektura.

Evropská unie věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun), oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve své každoroční zprávě o stavu EU před europoslanci zdůraznila, že snaha o co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů bude zásadní prioritou unie i v dalším období. EU podle ní rovněž zdvojnásobí fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.