Zoologické zahrady (zoo) dnešní Evropy představují velmi důležité instituce, které mají velký dopad na společnost, v níž se nacházejí. A naopak společnost je může velmi silně ovlivňovat a také to činí. Představují velmi zajímavý fenomén, protože vznikly jako odborné instituce (ostatně už výraz „zoologická zahrada“ ukazuje na zařízení odborné povahy), ale jsou navštěvovány masami lidí.

Udělal jsem inventuru prezidentských slibů ohledně životního prostředí v programech jednotlivých kandidátů.

Po dvou „covidových“ letech se Zoo Praha vrátila k normálnímu fungování a navzdory nižšímu počtu zahraničních turistů i zhoršující se ekonomické situaci rovněž k vysokým číslům návštěvnosti: V roce 2022 prošlo jejím branami celkem 1 419 122 návštěvníků. Svým způsobem šlo o přelomový rok jak v pozitivním slova smyslu (otevření Rezervace Dja), tak v tom negativním (zejména růst cen energií).

V době stálých legislativních změn je až k nevíře, že za celou tu dobu třiceti let nedošlo k podstatným změnám zákona o životním prostředí. Na začátku milénia sice byla snaha o jeho nahrazení celým kodexem životního prostředí, ta však nebyla úspěšná (1). Nejspíše proto, že to byl příliš veliký zásah do zaběhané struktury našeho práva (zákoník v sobě zahrnoval dílčí zákony z oblasti životního prostředí) i struktury celého resortu životního prostředí (zaváděl např. environmentální agenturu s na české poměry rozsáhlými pravomocemi), takže při změně politické garnitury v neprospěch životního prostředí už v přípravě zákoníku nebylo pokračováno.

Dohoda je na světě a myslím že vyjednaný obsah je opravdu ambiciózní a dobrý.

31. prosince 2022 končí české předsednictví v Radě Evropské unie. Během půlročního předsednictví se České republice dařilo posouvat kupředu důležitou evropskou agendu. Česko přispělo k dosažení shody na velké části klimatického legislativního balíčku Fit for 55 a představilo řadu návrhů na řešení aktuálních výzev, se kterými se EU momentálně potýká.

V kanadském Montrealu právě proběhla druhá část 15. konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti, na které byl přijat nový strategický rámec pro ochranu biodiverzity (tzv. Kunmingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost).

Evropští energetičtí ministři včetně ministra Jozefa Síkely v pondělí formálně přijali požadavek na nové “hodnocení dopadů” navrhované legislativy pro omezení pesticidů. Kvůli potřebnému času na zpracování tak hrozí, že se návrh nařízení “o udržitelném používání prostředků na ochranu rostlin” nestihne projednat do dalších evropských voleb a spadne pod stůl. Jsou tím ohroženy stěžejní cíle Zelené dohody pro Evropu v oblasti ochrany půdy a biodiverzity. Požadavek byl schválen navzdory výzvě více než 700 evropských vědců i iniciativě Zachraňme včely a farmáře, kterou podepsalo přes milion evropských občanů. [3] Zásadní požadavek vzhledem k zemědělství schvalovali energetičtí ministři kvůli neobvyklému postupu zvolenému ministrem Zdeňkem Nekulou.

Životní prostředí má spousty nepřátel. Mezi ty, o kterých se příliš nemluví, a přitom s nimi denně přicházíme do styku, patří tiskové kazety a tonery.

Iniciativa pro zálohování vítá podporu zálohového systému v návrhu Nařízení o obalech a obalovém odpadu, který 30. listopadu představila Evropská komise. Nový návrh nařízení zavádí povinnost pro členské státy EU zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nejsou schopny vysbírat 90 % těchto nápojových obalů v roce 2026. Evropská komise tak potvrdila směřování a cíl Iniciativy pro zálohování zavést systém záloh v České republice. V podstatě tak ukončila diskusi o tom, zda zálohy zavést či ne. Budoucnost nápojových obalů v Evropě je v jejich opakovaném využití pro stejný účel.