Životní prostředí má spousty nepřátel. Mezi ty, o kterých se příliš nemluví, a přitom s nimi denně přicházíme do styku, patří tiskové kazety a tonery.

Iniciativa pro zálohování vítá podporu zálohového systému v návrhu Nařízení o obalech a obalovém odpadu, který 30. listopadu představila Evropská komise. Nový návrh nařízení zavádí povinnost pro členské státy EU zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nejsou schopny vysbírat 90 % těchto nápojových obalů v roce 2026. Evropská komise tak potvrdila směřování a cíl Iniciativy pro zálohování zavést systém záloh v České republice. V podstatě tak ukončila diskusi o tom, zda zálohy zavést či ne. Budoucnost nápojových obalů v Evropě je v jejich opakovaném využití pro stejný účel.

Vážení a milí členové vlády,
přijměte od nás toto vánoční přání jako poselství z křivoklátských lesů, jejichž osud nám, stejně jako Vám, leží na srdci. S vědomím všech složitostí, které poslední rok přinesl, si ceníme vašeho zájmu o náš kraj a vůle chránit jeho přírodní a kulturní bohatství. Křivoklátsko je náš domov, kde kořeny mnohých našich rodin jsou opravdu staleté.

Firmy mohou na vybudování obnovitelného zdroje energie získat dotaci. Doporučuji podnikatelům, aby si podmínky dotace, o kterou chtějí požádat, detailně prostudovali. V opačném případě mohou být nemile překvapeni, že se v budoucnu nebudou moci stát součástí energetického společenství, tedy vzájemně s dalšími členy sdílet vyrobenou energii z obnovitelných zdrojů.

Hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii) je poměrně drobná, ale velmi dravá a žravá ryba pocházející z východní Asie, dorůstá 20 – 25 cm a preferuje pomalu tekoucí a stojaté vody. Je jedním z nejrozšířenějších invazních druhů ryb v evropských vodách. Do Evropy se dostal roku 1912 a již za 4 roku opustil chovy a dostal se do volné přírody. Z okolí Moskvy a Petrohradu pak velice rychle kolonizoval značnou část Evropy, a to jak samovolně, tak coby „černý pasažér“ v násadách býložravých ryb určených pro chovy v akvakulturách.

Nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku (JES) se letos nejen úspěšně narodil, ale má za sebou také pomyslný křest v podobě mezirezortního připomínkového řízení (MPŘ) a biřmování ve Strakově akademii, kde jej projednala a doporučila Legislativní rada vlády a následně požehnala, resp. schválila sama Vláda ČR. Nyní jej čeká další cesta legislativním procesem na půdě Parlamentu ČR.

CHKO Jeseníky jsou ostrovem horských lesů a vysokohorského bezlesí a útočištěm pro řadu vzácných druhů. Otázka ale zní, co bude s touto největší divočinou na Moravě dál a zda jí vytvoříme podmínky pro přežití.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR samozřejmě vítá, že Společnost přátel Jeseníků na krásy zdejší přírody a její jedinečnost upozorňuje. To je koneckonců i cílem filmu Jeseníky – Kralovství horské divočiny, na kterém se AOPK ČR podílela. Film a následné besedy shlédlo od premiéry za první měsíc téměř 1500 diváků. Je ovšem škoda, že Společnost přátel Jeseníků státní ochraně přírody neposkytuje – na rozdíl od jiných organizací – například údaje z fotopastí, které jsou dobře využitelné v následné praktické ochraně přírody. Některá tvrzení Společnosti přátel Jeseníků si také zaslouží širší odborný komentář:

Bude mít Česká republika klimatický zákon? Už to vypadalo, že možná ano, a to v očekávání, co přinesou „teze k podpoře klimatu“, na kterých pracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Z dílny resortu však vzešla pouze podpora jaderné energetiky zahalená do zdání širší podpory klimatické mitigace, vtělená do materiálu Teze pro změnu liniového zákona za účelem podpory klimatu a energetické bezpečnosti ČR (pro podporu výstavby nízkouhlíkových výroben energie a dalších záměrů podporujících dekarbonizaci hospodářství).

Již nějakou dobu se hovoří o potřebě změny zákona o myslivosti a snížení výměry honiteb k tomu, aby se snížily početní stavy spárkaté zvěře. Osobně si myslím, že by stačilo ze strany vlastníků, a hlavně orgánů státní správy myslivosti (OSSM), řádně využívat současné právní normy. Což ale podle mé zkušenosti, jak popíši níže, nikdo uskutečnit nechce, a to včetně pana ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který již třikrát přislíbil setkání nejen se mnou, ale i s dalšími zemědělci a třemi starosty obcí. Nicméně vždy schůzku zrušil „z důvodu pracovního vytížení“ a od posledního termínu již náhradní termín stanoven nebyl. Zřejmě tedy vysoké stavy spárkaté zvěře nejsou prioritou. Pak ale nevím, proč je prioritou změna zákona.