Ve více tématech a na novém webu www.obcanskeoko.cz poradí veřejnosti odbornice a odborníci spolupracující s organizací NESEHNUTÍ. S žádostí o pomoc v nejrůznějších oblastech vedení kampaně za udržitelná města se na tým expertů a expertek mohou obrátit skupiny i jednotlivci bojující například s nadměrnou výstavbou, ohrožením městské zeleně nebo nedostatečným zapojením veřejnosti do procesů rozhodujících o budoucnosti jejich okolí.

Před časem londýnská umělkyně Venetia Berryová spočítala bavlněné tašky zdarma, které se jí nahromadily ve skříni. Bylo jich tam nejméně 25 - tašky od ekologické módní značky Reformation a z retro-obchodů, tašky ze Soho House, butikových venkovských hotelů a nezávislých uměleckých krámků. Dvě tašky byly z optiky Cubbits a jeden dokonce z česnekové farmy. "Dostávám je, aniž bych měla na výběr," řekla 28letá Berryová listu The New York Times.

Biologicky rozložitelné odpady tvoří zásadní množství z celkových odpadů produkovaných na území ČR, přesto dosud nebyl vyvinut uspokojivý systém na jejich likvidaci či využití. Pokud opady ukládáme do směsného opadu, končí ve spalovně či na skládce, a to je velká škoda. Jestliže chceme biologické odpady využít, ideální možností je kompostování.

Do vody v potrubí, která několik dní stojí, se mohou začít uvolňovat některé kovy z okolního materiálu. První výsledky výzkumu vědců z brněnské Mendelovy univerzity ukazují, že nejvíce kovů se do vody dostává z pozinkovaného potrubí, ve vzorku naměřili extrémně nadlimitní množství zinku. Po návratu z dovolené by tak lidé měli odpustit celý obsah vodovodních trubek, uvedl vedoucí ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Petr Junga.

Další smutný případ v řadě, kde hlavní roli hrál plastový provázek, řešila Pražská zvířecí záchranka v Ďáblicích. Mimo už notoricky známých rybářských vlasců, co likvidují vodní ptactvo, jsou čím dál častější případy, kdy se ptáci zamotají do odhozených plastových provázků, motouzů a vláken. Dlouho zaškrcené končetiny většinou nelze zachránit a akce zvířecích záchranářů tak končí až na výjimky milosrdným usmrcením pacienta. V Ďáblicích takto dopadla mladá poštolka.

Ve čtvrtek 15. července, začíná v pražském Domě ochránců přírody druhá letošní výstava letního ovoce starých odrůd - pozdních třešní, višní a meruněk. Výstava potrvá jen do soboty 17. července 2021. Součástí pátečního doprovodného programu jsou i zajímavé metody zpracování ovoce, tentokrát zaměřené na ovocné omáčky a šťávy. Vstup je zdarma. Pořadatelem je Český svaz ochránců přírody.

Sezóna třešní je v plném proudu a naše okolí se už zbarvilo širokou paletou odstínů červené. Pokud si chcete načesat ovoce lokální, bez obav a chemie, zkuste použít aplikaci Na ovoce (Android, iOS) mapující volně přístupné ovocné stromy ve městech i v krajině.

Mapu tuzemských pěstitelů zeleniny zprovoznila na svém webu Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM), která chce tímto způsobem lidem usnadnit nákup čerstvé zeleniny u pěstitelů v okolí. ZUČM tak pomáhá spojit přímou cestou producenta a konzumenta zeleniny, sdělil ČTK předseda unie Petr Hanka.

Ve čtvrtek 17. června začíná v pražském Domě ochránců přírody první letošní výstava raných třešní starých odrůd. Pořadatelem je Český svaz ochránců přírody. Ačkoliv bylo chladné jaro a vegetace nabrala dvoutýdenní zpoždění, můžete se těšit z prvních sladkých třešňových plodů. Součástí pátečního doprovodného programu jsou tradiční metody zpracování ovoce, tentokrát zaměřené na kvasné procesy. Výstava potrvá jen do soboty 19. června 2021. Informuje o tom pořádající Český svaz ochránců přírody.

Více než milion českých domácností využívá jako palivo kusové dřevo. Některé domácnosti vytápí celosezónně své domy či chalupy, některé kusové dřevo používají jen na přitápění či vaření. Ročně je ho u nás spáleno více jak 5 milionů „kubíků“. I když neustále sílí tlaky na náhradu pevných paliv v domácnostech jinými zdroji tepla, je zřejmé, že v dohledné budoucnosti bude mít biomasa především ve formě palivového dřeva, ale i stále populárnějších pelet a briket, své významné a pevné místo. Jak je možné, že i přes konkurenci „bezobslužných“ zdrojů tepla, tedy elektrokotlů, tepelných čerpadel a plynových kotlů, je o spalování biomasy trvale vysoký zájem?