Svoboda zvířat, organizace na ochranu zvířat, na podzim roku 2015 z několika e-shopů v ČR zakoupila 6 kusů oblečení pro děti ve věku od 1 roku do 12 let, které obsahovaly pravou kožešinu. Oděvy byly odeslány k otestování do Institutu životního prostředí v německých Brémách (Bremer Umweltinstitut). Výsledky jsou podle Svobody zvířat alarmující.

Běžnému spotřebiteli by se mohlo zdát, že je mnohem snazší najít potraviny obsahující palmový či palmojádrový olej, než opačně. Objevuje se i v potravinách, kde byste ho nečekali. Třeba v kojeneckém mléce nebo listovém těstě. Luštění drobného písma na etikách je frustrující a leckoho může od nákupu potravin bez palmového oleje odradit. Potravinový e-shop Rohlik.cz zavedl jednoduchý „checkbox“, lidově zaškrtávátko, které odfiltruje ze sortimentu vše, co palmový olej obsahuje.

Pro děti i jejich rodiče připravilo vzdělávací centrum TEREZA Deník do divočiny. Dvanáct sad pracovních listů s tipy a úkoly má rodiny vylákat z vyhřátého pohodlí domu ven do přírody. Po celý jeden rok.

Paběrkování, tedy sbírání plodin, které by jinak zůstaly po sklizni na poli i sadu, je jedním ze způsobů, jak snížit množství vyhozeného jídla. Oživit dříve běžnou, nyní polozapomenutou tradici, a zároveň pomoci potřebným se v loňském roce rozhodla iniciativa Zachraň jídlo. O své získané zkušenosti a distribucí sebraných potravin Potravinovým bankám se dělí v Manuálu pro paběrkování.

Kde v Praze najít lokální, ekologické, ručně vyráběné produkty a služby radí webový portál Greenglasses. V jeho adresáři se kromě typických ekologických podniků představuje i služby vybraných módních butiků, restaurací nebo třeba ekologického kadeřnictví.

Skupina lidí dá zemědělci na začátku sezony peníze a ten jim pak v průběhu celého roku dodává, co mu na statku vyroste. Nemusí se znát, ale dohodnou se, že si budou navzájem věřit. Takhle nějak ve zkratce se dá popsat systém komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Jeho úspěch dnes potvrzují tisíce farem ve Francii, USA, Velké Británii a dnes už i dvě desítky sedláků a potravinových komunit v České republice. Má řadu podob - od městských společenství, které si sami pro sebe pěstují zeleninu, až po zemědělce, kterým odbyt přes KPZ dokáže významně vylepšit ekonomickou stabilitu farmy. Zdánlivě jednoduchý systém nabízí oběma stranám víc, než se na první pohled zdá.

Nový zákon zakáže na území Spojených států malé kousky plastu přidávané do mýdel, sprchových šamponů a zubních past. Mikroperličky sice pomáhají umýt tělo od nečistot, po spláchnutí ale znečišťují vodu i půdu a mohou se šířit v potravinovém řetězci, píše Guardian.

Českobudějovická ekoporadna Rosa vydala čtvrtou reedici Průvodce ekospotřebitele. Brožura je určena lidem, kteří se chtějí dozvědět více o dopadech každodenního života spotřebitele a hledají cesty, jak ty svoje co nejvíce omezit.

Jmenuje se to naprosto hrozně: Integrovaný registr znečišťování (IRZ). Je to databáze, do které se hlásí, kolik bylo za daný rok do životního prostředí vypuštěno znečišťujících látek. Ekologická organizace Arnika se snaží data z registru lidsky zprostředkovat normálnímu člověku a pravidelně vyhlašuje své žebříčky znečišťovatelů. Nově Arnika představila webovou aplikaci, kde si každý může najít, jak je to se znečišťováním prostředí v jeho okolí. Najděte si web Znečišťovatelé pod lupou a hlídejte si znečištovatele svého okolí sami.

Asi každý občan má povědomí o tom, že životní prostředí je třeba chránit, nepoškozovat a nezhoršovat jeho stav. Někteří za tím účelem poctivě třídí odpad, šetří vodou a papírem, nebo se například zdržují nákupu potravin obsahujících palmový olej. Princip ochrany životního prostředí je ostatně obsažen již v základním zákoně České republiky, tj. v Ústavě, dále v Listině základních práv a svobod a konkrétněji vymezen v zákonech. Často však může nastat situace, kdy my občané, ať už vědomě či nevědomě, porušíme zákonná ustanovení a dopustíme se tím přestupku v oblasti životního prostředí. Víte, jaké sankce vás za některé z nich mohou postihnout?