Nejspíš byste si vědomě nechtěli kazit dovolenou, že v dobré víře navštívíte „záchrannou stanici“, kde se ale zvířata ve skutečnosti nezachraňují a slouží jen jako lákadlo a zdroj příjmů. Na co si dát pozor?

K vánočnímu času to patří. Podělit se s ostatními. Zanést něco na zub pro lesní zvěř. Jablka, mrkve, tvrdý chleba. Dobře míněný skutek však může vést k utrpení zvířat a jejich smrti. Například tvrdý chleba v teplém a vlhkém počasí snadno zvlhne a zplesniví, varují lesníci.

Rádi si pochutnáte na dobře upraveném kousku masa, ale pociťujete environmentální úzkost? Straší vás představa, že s každým plátkem slaniny nebo kuřecím křidýlkem přibližujete planetu k ekologickému kolapsu? V těžce hloubavých chvílích s výčitkami v srdci zvažujete, že se snad nakonec stanete vegetariánem, ale přitom si bez živočišných bílkovin spokojený život nedokážete představit? Řešení existuje. Píše o něm Euronews.com.

Pokud stavíte nebo provádíte rekonstrukci domu, je vaší zákonnou povinností postarat se o dešťovou vodu na vašem pozemku. V dnešních klimatických podmínkách by mělo být povinností každého dešťovou vodu na svém pozemku maximálně využít, zadržet a neodvádět ji kanalizací pryč. Jedním z praktických a zároveň estetických řešení je vybudování jezírka živeného ze srážkových vod.

Ve čtvrtek začne filmový festival Země na talíři dvěma světovými snímky v pražském kině Aero. Dorazí i Barbora Hernychová z firmy PROBIO a Milan Pospíšil, který s vlastním obchodem mění představy o zodpovědném rybolovu.

Jíst méně masa a tím prospívat životnímu prostředí (snižovat vlastní uhlíkovou stopu, bojovat tím proti klimatickým změnám) je dnes poměrně často citovaným receptem z kuchařky na záchranu planety. Zavedení jednorázové zelené bezmasé diety pro celý svět teď ale zpochybňuje studie publikovaná v žurnálu Global Environmental Change. Devět badateli sledovaných konceptů, méně a bezmasých způsobů stravování, ne vždy naplnilo ideální představu o očekávaném zlepšení. Píše o tom JSHP.edu.

Bez opylovačů nám dobře nebude a je nám tedy zapotřebí více kvetoucí zeleně, aby u nás hmyzu bylo lépe. Tuto jednoduchou poučku není zase tak obtížné obsáhnout, ať už se snažíme zvelebit zahradu, park nebo hřbitov. Zasekneme se až v tu chvíli, kdy začneme konkrétně řešit, jaké květiny jsou vhodné pro jaký hmyz. Shrnuje to i studie uveřejněná v Journal of Insect Conservation.

Příliš stručné direktivy mají často dalekosáhlé nezamýšlené důsledky a řetězí se za nimi komplikace. Podle Patricka Holdena, britského farmáře, propagátora organického zemědělství a zakladatele trustu Udržitelné výživy, je volání po zákazu konzumace masa přesně takový případ. Mnohem užitečnější je prý ptát se, odkud maso na našem území vlastně pochází. A domácí produkci pak konzumací podporovat. Píše o tom DailyTelegraph.

Je prý zapotřebí celosystémových změn, radikálních kroků, odříkání. Stojí totiž před námi úkol: zachránit budoucnost a nepromarnit přitom jedinou planetu, kde žijeme. Naším protivníkem jsou klimatické změny, a trochu nás trestá příroda, ke které jsme se posledních pár století chovali nehezky. Pomoci nám může rewilding a konina k obědu.

Během srpna a září mohou lidé na více než 50 místech po celé České republice poznat zajímavý život létajících savců. Třiadvacátý ročník Mezinárodní noci pro netopýry se koná na řadě atraktivních lokalit, jako jsou hrady a zámky, jeskyně, staré štoly či městské parky. Připraveny jsou večerní vycházky do přírody, zábavné hry pro děti, přednášky i ukázky moderních výzkumných metod. Nebude chybět ani možnost zblízka si prohlédnout netopýry vyskytující se na dané lokalitě nebo ochočené trvale hendikepované jedince.