Nejčastěji pozorovaným druhem zimních zahrad se stala sýkora koňadra. Těsně za ní skončil kos černý a s odstupem pak sýkora modřinka. Tato trojice byla nejčastěji pozorována i v roce 2004. Ovšem, tehdy byl nejčastějším druhem zahrad kos černý a koňadra byla druhá. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody, který právě zveřejnil první výsledky 17. ročníku zimního pozorování ptáků na zahradách v programu Živá zahrada.

Není to jen o kompozici a dobrém světle, o úpravách a filtrech. K tomu, abyste vytvořili kvalitní a obsahem hodnotný snímek zvířete, který můžete bez obav z kritiky zavěsit na sociální sítě, je třeba dodržet ještě pár jednoduchých pravidel navíc. Přehledně je shrnuje infografika uveřejněná ochranářskou neziskovou organizací Little Fireface Project.

Tento pátek, sobotu a neděli probíhá každoroční sčítání ptáků. Česká společnost ornitologická pořádá od roku 2019 výzkum pod názvem Ptačí hodinka, v němž chce zjistit více informací o chování ptáků v zimě. Aby získala co nejvíce dat, zapojuje do sčítání veřejnost. V loňském roce se sčítání zúčastnilo více než 21 000 lidí.

Podle balady Jaromíra Erbena Štědrý den mají i zvířata ochutnat ze stolu hospodáře. Dnes to nelze v žádném případě doporučit. Pes či kočka, kteří jsou během celého roku krmeni krmivem vyváženým a vhodným pro konkrétní zvíře, mohou díky této tradici strávit část svátků hospitalizováni ve veterinární nemocnici s akutním zánětem slinivky, varují veterináři.

Nekupujte si domů živé kapry, tak zní letošní vánoční výzva organizace Compassion in World Farming (CIWF). Živý kapr, koupený u stánku či v obchodě, zažívá zbytečně stres při přenosu bez vody i při přechovávání doma ve vaně. Případné vypuštění do řeky či rybníka kapr většinou nepřežije. S tím souhlasí i Rybářské sdružení ČR. Společně proto vyzývají veřejnost, aby si při nákupu lidé nechali kapry odborně usmrtit přímo prodejcem.

Snadná otázka, nelehká odpověď. Hodně totiž záleží, kde k takovému blízkému setkání dojde a jaké se zrovna nabízí možnosti řešení. Průvodní naučné video z YouTube popisuje řešení situace velmi líbivě a nenáročně. V hlavní roli v něm tu vystupují v jádru hodní pejsci, vyrůstající od štěňátek v ovčíně, kde se sžili se stádem oveček. A ty teď statečně chrání před vnějším ohrožením, například před medvědy a vlky. Tím, že jste vstoupili na jejich teritorium a přiblížili jste se stádu, jste v nich vzbudili ochranářské instinkty. A proto musíte postupovat rozvážně.

V Zoologické zahradě a botanického parku v Ostravě je rozmístěno celkem 300 ptačích budek nejrůznějších typů. Podle Šárky Novákové, tiskové mluvčí zoo, je každý rok zhruba 250 z nich obsazeno.

Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují druhý říjnový týden akci Týden skleněné zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde se o skla zabíjejí ptáci. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.

V polovině července způsobil ve světě velký rozruch článek nizozemského biologa Erika Meijaarda a jeho kolegů. S jeho obsahem jste se mohli seznámit v textu Produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů než je tomu u palmového oleje. Do jisté míry mohl působit jako snaha o očištění neblahé ekologické reputace plantáží palem olejných. Svou reakcí a názorem do odborné debaty přispěl i český tropický ekolog Stanislav Lhota.

Právě probíhající migrace netopýrů hvízdavých s sebou přináší riziko, že netopýři se nastěhují do přístupných vnitřních prostor, odkud se velmi špatně dostávají. Zejména Plzeň je důležitou migrační křižovatkou, destinací a cestou pro tento druh létajících savců. Letos se netopýrů hvízdavých navíc extrémně „urodilo“, jejich počty jdou do stovek.