Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
 Osobně jsem velmi líný zahradník a na pletí plevele, na rozdíl od řady mých sousedů, obvykle nemám dost trpělivosti, času ani nervů. Svou lenost jsem si vždy omlouval oblíbeným citátem filosofa-zemědělce Masanobu Fukuoky (1913 – 2008), autora známé a podle některých průlomové knihy One Straw Revolution - „nezáleží na tom, co děláme, ale na tom, co neděláme.“ 
 Známe je všichni. Rostliny, kterým souhrnně říkáme „plevel“, jsou pro téměř každého zahrádkáře a zahradníka noční můrou, ze které se nelze jen tak snadno probudit. Zahrádkářská fóra a internetové skupiny se hemží apokalyptickými popisy zamoření zahrad plevelnými monstry velikosti posvátného dubu a následují obvykle návody na jejich co nejúčinnější zničení, počínaje těmi šetrnějšími (manuální a otravná práce) a konče těmi bestiálně chemickými ( glyfosáty či jiné herbicidy, případně se objevují i návody na jejich koktejly). Není třeba psát, že zejména poslední jmenované postupy nejen že nesvědčí plevelům, ale nikomu ze zúčastněných či náhodně kolemjdoucích (kolemrostoucích, kolemletících, kolemplazících atd.) 
 Rašelinné pánve pokrývají 2 % souše a snadno bychom je tak mohli považovat za nevyčerpatelný zdroj kvalitního zahradnického substrátu. Chyba lávky. Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou. 
 K tomu, abyste prověřili svůj pozemek, nepotřebujete statisíce. Ke zjištěním, jestli je pozemek neúrodnou planinou, nebo spíš potenciální rajskou zahradou, postačí obyčejný rýč, trocha důvtipu a pár informací. Ty můžete načerpat z videa, ve kterém Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy popisuje jednotlivé kroky tzv. rýčové zkoušky. 
 Z pohledu uhlíkové stopy jsou na tom nejlépe jednoduché doma dělané sendviče se šunkou a sýrem. Podle vědců z Manchesterské univerzity mají doma dělané sendviče o polovinu menší uhlíkovou stopu než sendviče vyráběné průmyslově. 
 V dnešní zemědělské velkoprodukci na to není kdy. Na paběrkování. Kdo by taky sbíral, co zůstaly po sklizni zůstalo na poli či v sadu jako podměrečné nebo zapomenuté. Lidem z iniciativy Zachraň jídlo ale přišlo škoda nechat tolik potravin nevyužitých a od roku 2015 paběrkují. 
 Myšlenka je jednoduchá. Místo toho, abyste si domů kupovali uříznutý vánoční stromek, který po svátcích musíte vyhodit, stromek si půjčíte. Stromek je živý a po svátcích si jej majitel odveze. Nemusíte nic vyhazovat. Jenže letos už je na půjčení pozdě: všechny stromky jsou již zamluvené. Tedy, v době psaní tohoto článku zbývalo šest posledních stromků. 
 Dnes začal prodej speciálních vánočních jedliček v květináčích, které vypěstovaly Lesy hl. m. Prahy. Pražanům se tak nabízí možnost zvolit si vánoční stromek, který po Vánocích nečeká smutný osud u kontejnerů nebo na skládce. Lesníci připravili celkem 250 jedliček, které bude možné na jaře vysadit buď na zahradu, anebo přímo do lesa mezi ostatní stromy. Společné vysazování bývalých vánočních jedliček Lesy hl. m. Prahy plánují na 7. dubna 2018 v Kunratickém lese. 
 Titul Miss Kompost 2017 získal Jindřich Hrbáč za kompostér z ručně zaplétaných lískových prutů. Inspiroval se na Pinterestu. "Výroba kompostéru byla celkem dlouhá, ale vyzkoušel jsem si, že technika proplétaných lískových prutů je fakt estetický skvost zahrady," říká Hrbáč. Soutěž Miss Kompost pořádá organizace Ekodomov. 
|
|