Program takzvané kotlíkové dotace má za cíl především snížení emisí. Dotace se týká jen kotlů s nejvyšší účinností a nízkými emisemi – nový kotel může mít o řád nebo o dva méně emisí, než starý. Sousedé to jistě ocení. Pro uživatele je ale důležitý také komfort a nižší spotřeba paliva.

Úspory tepla a tedy i nákladů na vytápění lze dosáhnout mnoha způsoby: zateplením fasády, výměnou oken nebo například instalací rekuperační jednotky. Na letošním ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu byla prezentována další účinná možnost dosažení provozních úspor otopných a chladicích systémů – vyčištění vnitřních povrchů soustavy.

Od konce září najdou spotřebitelé nově energetické štítky i na zařízeních určených pro vytápění a ohřev vody. Právě 26. září totiž vstoupilo v účinnost opatření EU, které ukládá jejich výrobcům povinnost informovat kupující tímto způsobem o energetické náročnosti jejich výrobků. Kromě lednic, praček nebo televizí tak budou štítky i na plynových a elektrických kotlech, tepelných čerpadlech a ohřívačích vody.

Spotřebitelský časopis dTest nakoupil od výrobců, prodejců a v hobbymarketech 14 balení dřevěných peletek určených pro domácí použití. Podle dTestu je možné většinu výrobků doporučit. Našly se však i takové peletky, které nevyhovují normě a pro domácí použití se nehodí.

Konec léta je ideálním obdobím pro kontrolu a údržbu termostatických hlavic u radiátorů ústředního topení. Málokdo ví, že mimo topnou sezónu je nutné všechny termostatické ventily naplno otevřené. Drobná mechanika ventilu se totiž v opačném případě může během dlouhé letní nečinnosti poškodit. Před začátkem topné sezony je potřeba ventily rozhýbat. Je to snadné.

Zemní plyn je pro Evropu důležitý, logicky by se měl využívat co nejefektivněji. Proto Evropská komise vydala nařízení, které zakazuje použití kotlů s nízkou účinností. Od 26. září 2015 se tedy v celé EU budou smět prodávat pouze kondenzační kotle (o výjimce dále). Obchodníci samozřejmě mohou doprodat své zásoby, ale výroba a dovoz neúčinných kotlů už budou zakázány.

V létě se sice netopí, náročné na spotřebu energií je ale i toto období. Náklady na elektřinu zvyšuje například tvorba námrazy v ledničce. Její pravidelné odmrazování, efektivní praní nebo odpojování nepotřebných spotřebičů ze sítě se však vyplatí praktikovat po celý rok.

Cestování, to není jen tak. Člověk se musí někam přesunout, často si na cestu pořídit i nějaké nové věci. Pohonné hmoty se pálí, elektroměr se točí doma i na novém místě. Dá se něco takového vůbec považovat za ekologicky šetrné? Popravdě, nejvíc „eko“ je asi opravdu zůstat doma. Ať už se ale nakonec i přesto vydáme do světa, vždy to můžeme udělat k přírodě o něco ohleduplněji.

Možná to znáte, doma je vedro k zalknutí, vyvětrat se nedá. Jedním řešením může být pořízení klimatizace, ale ne každý do ní chce investovat, ne každý ji má kam dát. Pak může nastoupit domácí kutil a klimatizaci si za pár stovek vyrobit z plastových kýblů, několika trubek a větráku. Zdrojem chladu je led, který vyrobí každý mrazák za pár hodin.

Pokud potřebujete uvařit vodu, pak nejúspornější a nejrychlejší způsob je použít rychlovarnou konvici. Psali jsme o tom v článku, který se hlavně věnoval sklokeramickým a indukčním deskám. Náš čtenář Zdeněk Beran nás upozornil na zajímavou věc: většina rychlovarných konvic má kromě maximálního množství vody také předepsané množství minimální. A to zpravidla bývá 0,5 litru. Jenže co když si chcete uvařit jen jedno malý kafíčko?