Bez většího zájmu veřejnosti proběhlo koncem ledna projednání žádosti společnosti Velkolom Čertovy schody, a. s., o rozšíření těžby. Vápencový lom, který se nachází v těsné blízkosti národní přírodní památky Zlatý kůň a Koněpruských jeskyň, má být rozšířen o dalších padesát hektarů.

Vážená redakce,

nemám ve zvyku pouštět se do opakovaných polemik na stejné téma a své stanovisko k využití toximetrů při monitoringu povrchových vod jsem se snažil formuloval v článku z 11.02.2022 snad dost jednoznačně. Po přečtení příspěvku pana Radomíra Dohnala z 17.02.2022 však musím reagovat, a to hned ze dvou důvodů.

V poslední hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN se píše, že změna klimatu je reálnou hrozbou pro lidský blahobyt a zdraví planety. Ukrajinská představitelka a klimatoložka Svitlana Krakovská na plénu IPCC uvedla, že „změny klimatu a válka na Ukrajině mají stejnou příčinu — fosilní paliva a naši závislost na nich.“ Ani v kontextu současné situace nemůžeme přestat usilovat o udržitelnou budoucnost.

Již více než 51 miliard korun stálo odstraňování škod po těžbě a zpracování uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy, se kterou se seznámila vláda 9. března. Ta zároveň rozhodla o uvolnění dalších nezbytných miliard na sanaci následků po chemické těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, která si až doposud vyžádala přes 34 miliard korun. Předpokládaná celková potřeba finančních prostředků pro další pětileté období 2023–2027 je v této oblasti vyčíslena na více než 8 miliard korun. Do roku 2037, do kdy zde mají sanační práce probíhat, ale přinejmenším třikrát tolik.

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás ve věci připravované revize stavebního práva. Z dosud zveřejněných informací vyplývá, že Ministerstvo pro místní rozvoj změny v oblasti územního plánování nepřipravuje, ačkoli je vláda slíbila v programovém prohlášení a odborná veřejnost k nim opakovaně vyzývá.

Jak mění nakládání se stavebními odpady nový zákon a nová vyhláška, která na počátku srpna 2021 nahradila sedm předchozích vyhlášek? S novými právními předpisy se vynořila celá řada nových otázek, problémů, ale i příležitostí pro využívání produktů jejich recyklace. Cílem tohoto příspěvku je proto informovat odbornou veřejnost o prvních zkušenostech s dopady výše zmíněných nových právních předpisů na recyklaci inertních minerálních stavebních odpadů a využívání materiálů z nich vyrobených procesem recyklace. (Text je převzatý z webu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.)

Vážený pane poslanče, paní poslankyně,
bedlivě sledujeme debatu v Poslanecké sněmovně k vládnímu návrhu zákona o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí, během které bylo diskutováno také téma plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky. Samozřejmě jsme uvítali skutečnost, že vláda zařadila zálohový systém na plechovky a PET do svého programového prohlášení a také vítáme, že se v této záležitosti vedou již četné diskuse napříč průmyslem, zákonodárci a dalšími aktéry.

Poslední měsíce a roky jsme si zvykli přijímat proud negativních zpráv o přírodě a její ochraně na Jesenicku a v oblasti Králického Sněžníku. Kůrovcová kalamita, sporná rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky v lokalitách s nejvyšší ochranou, neřízený rozvoj těžkého turismu v oblasti Dolní Moravy, výstavba a dokončení rozhledny na Králickém sněžníku, přehrada pod Paprskem - to jsou příklady symptomů doby, která stále skrze své odpovědné instituce nepochopila, že “zájmy přírody” jsou ve skutečnosti zájmy člověka a jakékoliv další ukrajování toho nejcennějšího, co nám tu ještě z málo dotčeného přírodního ekosystému zbylo, bude pro nás a další generace fatální.

Genové banky slouží jako depozitáře rostlinných genetických zdrojů a rezervoáry zemědělské rostlinné rozmanitosti planety. Coby koordinátoři Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity České republiky proto s obrovskými obavami sledujeme ruskou ofenzívu Charkova. Národní genová banka rostlin Ukrajiny, která se zde nachází, je jedna z nejvýznamnějších genových bank světa. Její poškození nebo zničení by znamenalo nenahraditelnou ztrátu nejen pro ukrajinské šlechtitele a výzkumníky, ale i ohrožení budoucí potravinové bezpečnosti lidstva. Snahy ukrajinských kolegů o přesun sbírek z okupovaného Charkova do bezpečí jsou zatím nevyslyšeny.

Už jsem to psával dřív a dostával jsem vynadáno; o tuhle satisfakci jsem zrovna nestál, ale příběhy těchto dnů nyní píše realita, ne spisovatelé.