Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
Díky chytrým telefonům můžeme být chytřejší i my. Alespoň co se životního prostředí okolo nás týká. S rozvojem aplikací pro mobilní telefony přibývá i těch s environmentální tématikou. Jejich vývoj stejně jako vývoj operačních programů pro tzv. smartphony běží nezadržitelně kupředu. Ekolist přináší jen malou ochutnávku toho, co bylo v této oblasti dosud vynalezeno.
Mýdla, šampony, krémy a v případě dam i šminky se staly součástí našeho každodenního života. Firmy se předhání s uváděním novinek, díky kterým budeme mít pleť zdravější a krásnější, lifestylové časopisy nás zasypávají radami, jak a který krém na co použít. O tom, že značná část kosmetické produkce je testována na zvířatech, se mluví už méně. Přestože evropské státy postupně testování na zvířatech zakazují, zdá se, že kosmetika obsahující složky otestované na zvířatech z regálů jen tak nezmizí. Jedinou možností pro eticky smýšlejícího spotřebitele zatím zůstává certifikace HCS. Díky ní lze v obchodě najít přípravky, jejichž výroba žádnému živému tvoru bolest nezpůsobila.
Bio, organic, biodynamické, autentické, terroirové, naturální… milovník vína má dnes možnost zakoupit svůj oblíbený mok s mnoha různými přívlastky informujícími o ekologicky šetrnějším přístupu vinaře k pěstování révy a zpracování vína. Může si vybírat podle celosvětově uznávaných certifikací i dle označení nijak nekontrolovaných a založených čistě na důvěře mezi producentem a zákazníkem. Výběr je poměrně bohatý (a větší než se zdá: mnoho zahraničních vinařství se již bio certifikací ani příliš nechlubí a považuje ji za něco samozřejmého) a klade čím dál větší nároky na zákazníka, který se v něm snaží zorientovat.
Už je to zase tady. Doba nachlazení, rýmy a plných nosů. Čas kapesníků. Někdo si k zarudlému nosu přikládá látkový kapesník, jiní nedají dopustit na kapesníčky z papíru. Pokud ale oba druhy kapesníků poměříme co do zátěže životního prostředí, pak jasně vyhrává – světe div se – starý dobrý kapesník látkový.
Pokud vyrazíte na nákup biopotravin, rychle zjistíte, že řada nabízených potravin pochází ze zahraničí. A nemusí jít ani o „zboží koloniální“, které zkrátka v naší kotlině český rolník nevypěstuje. Nejrůznější obiloviny nebo luštěniny, které se urodí i v Čechách, pocházejí z řady zemí a to mnohdy velmi vzdálených – Argentiny, Indie, Pákistánu nebo Číny. Na mysl se pak dere otázka, jak moc se dá věřit tomu, že čínské bio je opravdu bio.
Existuje spousta rostlin, po kterých při procházce přírodou bez povšimnutí šlapeme. Je mezi nimi pampeliška, jitrocel, jetel nebo třeba heřmánek. Jde ale v mnohém o pozoruhodné byliny. Nejen že mohou být krásné, ale hlavně se mohou hodit, když zrovna marodíte. Je však důležité vědět, jaké bylinky jsou na co, kde je sbírat a jak je používat.
Již delší dobu lze v oblasti pneumatik sledovat nový trend - šetrnost k životnímu prostředí. Tento směr se naplno projevil letos, kdy v novinkách významných značek dominují ekologické produkty. Hlavním jejich znakem je, že z výroby mizí syntetické látky a snižuje se valivý odpor pneumatik. Výrobci se ale potýkají s tím, aby zachovaly dobrou přilnavost pneumatiky k vozovce. Dušují se však, že i ekopneumatiky jsou bezpečné.
Všichni nadšenci do nových technologií jistě už dlouho přemýšlí, jak dát dohromady téměř milion korun, aby si mohli zakoupit elektromobil. Pokud nechcete šetřit, můžete využít autopůjčovnu Sixt a vůz na elektřinu si vyzkoušet za pár stovek na den.
Lidé odjakživa toužili zaznamenávat své myšlenky, sny, plány i vzpomínky. Nejprve k tomu sloužily hliněné tabulky, pak lidé objevili papyrus, papír a později převratný vynález v podobě knihtisku. S trochou zjednodušení lze říci, že o co větší pokrok každá nová technologie přinesla, o to větší zátěž pro přírodu. Platí to i pro poslední výkřik techniky – elektronické čtečky? Nebo jsou revoluční i v tom, že jsou ekologičtější než klasické knihy a časopisy?
Přírody v našich městech ubývá. Netýká se to jen ulic a náměstí, ale i dětských hřišť. Podle propagátorů tzv. přírodních hřišť, ale i odborníků se nedostatek kontaktu s přírodou podepisuje na nepříznivém vývoji dětí. Snaží se proto prosadit taková hřiště, která dětem umožní rozvíjet jejich fantazii a schopnosti. I za cenu roztrhaných tepláků, holínek plných vody a trochy špíny za ušima.
|
|