Zájem o energeticky úsporné renovace v Česku roste a na zvýšení jejich tempa a důkladnosti tlačí i klimatické závazky. Nejefektivněji renovacím pomáhají dobře nastavené podpůrné programy, které budou vzhledem k vyššímu důrazu na energetické úspory potřebovat více peněz. V další etapě Nové zelené úsporám (NZÚ), která startuje od října, tak nejspíš nebude 3,9 mld. Kč ročně stačit. Majitelé rodinných domů by podle průzkumu Šance pro budovy provedeného pro Technologickou agenturu ČR ocenili také možnost zvýhodněných úvěrů, které by jim umožnily získat na renovace více peněz. Vedle zateplení a výměny oken by si pak pořídili i fotovoltaiku s baterií, tepelné čerpadlo, stínící techniku nebo rekuperaci. Právě ke kombinaci více různých opatření je chce NZÚ motivovat.

Problematikou rozšiřování povrchového dolu Turów v blízkosti českých hranic se zabývám již několik let. Jako poslanci zvolenému za Liberecký kraj mi dopady rozšíření těžby na české občany žijící v pohraničí nejsou lhostejné. Rozšiřování těžby v dole Turów se projednávalo již v roce 2019 na Výboru pro životní prostředí, jehož předsedkyní je pirátská poslankyně Dana Balcarová.

Ministerstvo životního prostředí v reakci na naši aktivitu změnilo stanovisko České republiky k rozšíření těžby v polském dole Turów z kladného na nesouhlasné. S Danou Balcarovou jsme v této věci interpelovali ministra Brabce i premiéra Babiše.

Investice do zemního plynu coby fosilního zdroje nejsou udržitelné a slučitelné s ochranou klimatu. Více než 150 nevládních organizací na základě analýzy Mezinárodní agentury pro energii žádají vyřazení zemního plynu z tzv. Udržitelné taxonomie EU. Připojily se k otevřenému dopisu, který dnes představitelům Evropské unie zaslal Světový fond na ochranu přírody. Z českých organizací dopis podepsalo Centrum pro dopravu a energetiku, Společnost pro trvale udržitelný život a Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci.

Středoškoláci se zase chystají do ulic demonstrovat za klima. Zároveň rychle rostou ceny energií. Nejen v Belgii a Německu se plánuje intenzivní výstavba plynových elektráren. Rozeberme možné směřování české energetiky v kontextu té evropské a doporučení, o kterých by měli středoškoláci uvažovat.

Zprávu sněmovní komise bereme jako výplod politiků, kteří si potřebují nasbírat před volbami body, nikoliv jako odbornou analýzu. Je nutné si uvědomit, že Policie ČR někoho obvinila, a to bezpochyby na základě důkazů, které nemá k dispozici ani komise, ani média, ani veřejnost. A ty důkazy nespočívají jen v desítkách odebraných vzorků, ale i v dalších operativních zjištěních policie a odborných posudcích. Navíc i státní zástupce odmítl žádost obviněných o zastavení trestního stíhání, což něco dokazuje. Třebaže ve vlastní zprávě je několikrát zdůrazněno, že vyšetřování v souladu s vodním zákonem vede vodoprávní úřad, je v závěrech naprosto bez důkazů poukazováno na údajná selhání České inspekce životního prostředí. Ta byla požádána o součinnost až v průběhu dalších dnů po 20. září a na místě vykonávali inspektoři úkoly na základě pokynů vodoprávního úřadu, který šetření řídil.

Po dvaceti letech od svého zavedení aktuálně končí současná forma podpory bioplynových stanic, které umožňují získávat energii ze zemědělských zbytků nebo biosložky komunálního odpadu. V Česku je jich aktuálně v provozu zhruba 400 a v naprosté většině se používají ke kombinované výrobě elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách.

Posledních pár dnů a týdnů zbývá do ukončení připomínkování návrhů mezinárodních plánů povodí. Ty by měly zajistit, že se bude zlepšovat stav všech řek, potoků, jezer a dalších vodních útvarů. Česká vláda zájem o komentáře veřejnosti příliš neprojevuje. Může je ale poslat kdokoli, tedy občané, spolky i samosprávy, emailem i poštou.

Toto krátké zamýšlení navazuje na článek Proč je třeba nařídit nové vyšetřování otravy Bečvy?, ve kterém jsme si ukázali, že oficiální verze otravy Bečvy skrz tzv. rožnovskou výpust (ve zmíněném článku je značena písmenem R) je krajně nepravděpodobná, poněvadž pokus Jakuba Hrušky měl z důvodů vyložených v tomto článku vyšší validitu než experiment Jiřího Klicpery s fluoresceinem.

Volební programy reálně volič bohužel moc nečte a rozhoduje se spíše podle emocí a pocitů ohrožení (strach z migrantů, z Babiše…apod.). Je to škoda. Samozřejmě ani dobrý program nemusí být zárukou té správné volby, s čímž mám řadu zkušeností nejen jako politik, ale i jako člověk aktivní v ochraně přírody. Velmi důležité je, kdo reprezentuje program, jaký má životní příběh a zda mu lze v dané věci věřit. Věřím, že právě i v tomto je síla Zelených.

Ve středu schválili poslanci senátní verzi zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice, přezdívaného Lex Dukovany. Její znění v důsledku diskvalifikuje Rosatom jako dodavatele i přesto, že parametry tendru stejně jako jeho širší souvislosti dělaly z Rusů favority. Počínaje okolností, že blok o výkonu do 1200 MW v tuto chvíli dokáže dodat jen Rosatom, přičemž ostatní účastníci se do nevyzpytatelného tendru beztak neženou. To proto, že je tak či onak prakticky nerealizovatelný už jen kvůli tomu, že stojí na problematickém modelu financování. Výstavba nového bloku Dukovan má stát nějakých 162 miliard, odhaduje se ale spíš na čtvrt bilionu. A jak vysoký by účet za nový blok byl ve skutečnosti, to si člověk ani nechce domýšlet. Celý tento faraónský projekt má zaplatit stát, tedy my, a z kapes nás jednotlivců stejně jako firem také bude dotována výroba elektřiny z nového bloku.