Česká inspekce životního prostředí podala trestní oznámení na neznámého pachatele, který mohl způsobit smrt syslů obecných v Bezděčíně navezením zeminy. Oznámení již má stole okresní státní zastupitelství.

V nedávné době vyšla nová šestá zpráva panelu IPCC, která se snaží analyzovat antropogenní dopady emisí CO2 na klima. Je tak zajímavé se podívat na reálné možnosti reakce na tuto zprávu hlavně v Česku a zásadní paradoxy, které jsou v přístupu k ní. Zelené aktivistické organizace sice na jedné straně slovně hlásají nutnost rychlého omezení emisí, na druhé však nepolevují v boji proti nízkoemisní jaderné energetice.

Absurdní titulek? Pobuřuje vás? Pobuřuje vás stejně jako se mnohá média a některé osobnosti cítí pobouřeny tím, že inspekce si dovolila zabývat anonymním podnětem, kterým se však musí ze zákona vždy zabývat? A to i kdyby se podnět týkal stížnosti, že vám soused hodil na zahrádku žížalu? Zajímá někoho, kolik hodin práce strávili odborně vzdělaní inspektoři v kauze spálených červených trenýrek na Pražském hradě - opět samozřejmě na základě podnětu? Jen za loňský rok, který byl v tomto směru poněkud chudší, dosahoval jejich počet necelých tří tisíc. Z toho zhruba polovina je anonymní. Ale vždy musí inspekce každý prošetřit a také prošetřuje.

Většina ekologicky orientovaných lesníků na otázku zřejmě odpoví, že přímo lesní zákon obsahuje ustanovení, která mohou a taky mají za následek poškozování lesa jako ekosystému. Konkrétně teď se připomínkuje návrh novely vyhlášky o obnově lesa, kde se opět vyskytuje požadavek na minimální hektarový počet sazenic a jejich rovnoměrné zastoupení, což jde přímo proti požadavku na zakládání lesů s pestřejší strukturou.

Krajský úřad Karlovy Vary rozhodl o odvolání AVTS ke stavbě MVE Dubina na řece Ohři. V rámci přestavby jezu v lokalitě Dubina měl být postaven obří 4 m vysoký jez sice s vodáckou propustí, ale také velmi nebezpečným podjezím. Hrozilo zde, že v případě zvýšených průtoků budou vodáci vtaženi do jezu, kde by jim hrozilo utonutí. Dále pro zvýšení spádu bylo plánováno odbagrovat velkou plochu vodního toku pod jezem v délce 310 m a hloubce až 1,7 m s odtěžením až 13 100 m3 sedimentů říčního toku (celkový objem výkopu z řeky byl plánován na 38 793 m3). Stavba hodná rozměrů socialistické megastavby byla ale rozhodnutím kraje zrušena v celém rozsahu a vrácena zpět k prvoinstančnímu řízení.

Když jsem se vydal do prostoru haldy Ema v Ostravě s cílem nafotit reportáž, nenapadlo mě, v jak tristním stavu tuto lokalitu najdu. Jedná se o již delší dobu městem i krajem propagovanou a stále více navštěvovanou turistickou lokalitu prakticky v centru třetího největšího města Česka. Halda samotná je kulturní památkou a na její vrchol vede žlutá značka Klubu českých turistů a také naučná stezka. Další turistická odbočka vede k blízké zoo. V některých dnech se na vrcholu při západu slunce tvoří fronty, pravidelně se sem organizují novoroční výstupy, běžecké závody a hry pro děti. Dalo by se říct, že takovou atrakci by chtělo každé město. V reportáži se podíváme, co se stane, když se o lokalitu z nejrůznějších důvodů nikdo nestará.

Rozklad biomasy stromů uvolní ročně do atmosféry zhruba stejně oxidu uhličitého jako roční emise z lidské činnosti. To se praví v tiskové zprávě Akademie věd ČR. Jenže pozor, ono je to trochu zavádějící srovnání (a náhodou jsou ta čísla dnes podobná - před 100 lety rozklad uvolnil 100x víc než lidské emise). A takto podáno to malinko vypadá, že ponechávání dřeva k zetlení vlastně "škodí" planetě. Mimochodem, už se takové hlasy objevily v souvislosti s bezzásahovkami na Šumavě.

Když jsme před dvěma lety vyšli poprvé do ulic, nikdy jsme si nedokázali představit, že klimatická krize tak brzy zajde tak daleko. Letošní rok jsme dopady změn klimatu mohli vidět téměř neustále: extrémní sucha v Česku, ničivé povodně v Německu, Řecko v plamenech. Planeta se ohřívá a čas na řešení klimatické krize se krátí.

Redakční poznámka: Spory o to, zda se na různých místech Česka poškozují lesy, nás v redakci Ekolistu dovedly k otázce, zda les lze poškozovat, a přitom jednat podle zákona. Položili jsme proto tuto otázku několika odborníkům na hospodaření v lesích. Někteří ji přeformulovali, aby na ni mohli odpovědět co nejpřesněji. Pan Utinek změnil zadání do podoby otázky Je možné narušit plnění funkcí lesů dodržením zákona o lesích?

V poslední době se objevují nové návrhy na řešení problému nápojových obalů. Velké nápojářské firmy intenzivně lobbují zejména za zavedení povinného zálohování PET lahví a v nedávné době přišly i s iniciativou na zálohování skleněných obalů.