Ryby v Bečvě nemohly otrávit toxiny z rožnovského kanálu. Protože opravdu není možné, aby se jedy více než 3 km „plazily“ při pravém břehu řeky, neotrávily žádnou rybu a teprve po 3 km se rozmíchaly do celé šířky řeky. A to proto, že rozmíchány jsou již po prvním jezu a první peřeji po ca. 600 metrech od ústí rožnovského kanálu. Vyplývá to z experimentu, který jsme tam před 14 dny se Stanislavem Pernickým a dalšími rybáři udělali, za průtoku téměř shodného jako v době havárie (3,1 m3/s teď a 2,8 m3/s tehdy).

Globální přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, elektromobilitu, energetiku sycenou obnovitelnými zdroji energie můžeme vnímat velmi pozitivně. Pokud nás tedy neživí práce naftaře, dřina v konvenční automobilce nebo zaměstnání v uhelné elektrárně. Kolik takových míst nejspíš zanikne a jaké pozice je asi nahradí?

Vlny veder, stále ničivější požáry a povodně, tání ledovců. Klimatické změny a jejich efekty ovlivňují naši současnost, nikoli vzdálenou budoucnost. Právě o fyzikálních dopadech globální klimatické změny pojednává zpráva, kterou dnes v Ženevě zveřejnili členové Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN.

Dnes zveřejněná zpráva Pracovní skupiny 1 IPCC je pro lidstvo silným varováním. Vědecké důkazy jsou nezvratné: emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv posilované odlesňováním dusí planetu a ohrožují miliardy lidí. Globální oteplování postihuje všechny regiony světa, řada změn je již nevratných.

Jako vystudovaný inženýr v oboru životního prostředí jsem byl potěšen pozváním prezentovat snažení samosprávy v Mnichově Hradišti v oblasti hospodaření s dešťovými vodami na semináři Adaptace na změnu klimatu prostřednictvím modrozelené infrastruktury obzvlášť, když je tato bohulibá činnost zaštiťována lidmi z mé alma mater.

Nové solární elektrárny v Česku přibývají podobně rychle jako loni. Za prvních šest měsíců letošního roku vzniklo po celé republice přes 3 800 nových fotovoltaických elektráren o výkonu cca 25 MWp. Po několika letech strmého růstu se nyní trend zpomalil a většinu nových projektů opět tvoří malé domácí instalace. Vzniklo naopak výrazně méně větších elektráren na střechách podniků a továren. Zpomalení růstu částečně ovlivnila pandemie COVID-19 a její dopad na dodavatelské řetězce, který způsobil zdražení komponent. Velkou brzdou pro velké střešní elektrárny je ale i čekání na vydání stavebních povolení a nesjednocené postupy stavebních úřadů. Podle Solární asociace je třeba nastavit jasné a jednotné postupy. Současné problémy poukazují na to, že Česko nesmí být v rozvoji fotovoltaiky závislé pouze na střešních projektech, ale musí stavět nové pozemní elektrárny.

Poslaneckou sněmovnou prošel zákon o podporovaných zdrojích energie včetně návrhu kompenzace ceny povolenek pro dodavatele tepla a zachování podpory KVET pro stávající zdroje. Zdá se, že odklon od využívání fosilního uhlí a transformace celého oboru teplárenství má smysluplnou budoucnost.

Komentář k příspěvku společnosti VIN agro, s.r.o., který byl umístěn 26. 7. 2021 v 6:38 na Facebook a který obsahuje řadu chybných či zavádějících informací.

V Mladých Bucích u letos ostře sledovaného čapího hnízda včera zahynul na elektrickém sloupu další čáp, tentokrát mládě. Usedlo na sloup vysokého napětí, křídlem se přiblížilo k elektrickému vodiči, záblesk a bylo hotovo. Čápě tak následovalo svojí mámu, která zde stejným způsobem zahynula v květnu. V roce 2024 vyprší 15tiletá lhůta, ve které měly energorozvodné závody zabezpečit proti kolizím s ptáky všechny nebezpečné sloupy v republice. Už dnes se ale mluví o tom, že se tento termín nestihne. A ptáci budou hynout na jejich sloupech po tisících i nadále!

V minulých týdnech proběhla sociálními i jinými médii bouřlivá diskuse nad osudem čapího mláděte utýraného svou matkou a nad otázkou, zda v takových případech má člověk zasahovat. Problém má několik rovin a navzdory silným prohlášením není triviální.