Současné a tím spíše i budoucí evropské emisní předpisy nutí výrobce automobilů vyrábět a prodávat vozidla s elektrickým pohonem. Tento požadavek vychází ze závěrů Pařížské konference o klimatu a nově přijaté Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) [1], podle které by Evropa měla v roce 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Na tyto dokumenty navazuje v dubnu 2020 schválený Národní plán čisté mobility [5], který klade důraz na elektrický pohon vozidel. Podle tohoto plánu by mělo v roce 2030 jezdit na českých silnicích 220 800 až 500 000 elektromobilů (obr.1) [5]. Pro srovnání, k 31. 12. 2019 bylo v Centrálním registru vozidel evidováno pouhých 7637 elektrických vozidel (z toho zhruba ½ tvořila jednostopá vozidla)[58]. V současné době jediným dostupným akumulátorem elektrické energie pro pohon těchto vozidel jsou baterie.

Na základě vývoje událostí a několika naprosto nekompetentních a scestných diskusích zejména na sociálních sítích, adresovaných jak kolegovi Pavlu Moulisovi, tak paní ředitelce ZŠ Osek, jsem se rozhodl zapojit do debaty i já a uzavřít tuto nechutnou a štvavou kampaň.

Horké téma parkování je na pořadu dne nejen v souvislosti s parkovacími zónami v Praze. Není divu, u parkování začíná a končí dopravní politika města. Zpoplatnění parkování nebo výstavbu parkovacích domů, to všechno má v rukou město. Nová zástavba je ale stále podřízená možnostem parkování. Proč? Dnes se podíváme, jak české normy stanovují počet parkovacích míst - a to pro automobily a jízdní kola.

Rád bych touto cestou zareagoval na tiskovou zprávu KRNAP nazvanou „Správa KRNAP ukončila spolupráci s hospodářem z Klínových bud“, která obsahuje řadu nepravd či polopravd a informací účelově vytržených z celkového kontextu, a jak se říká, pověděl k tomu své. To, co mám na srdci, by vydalo přinejmenším na knížku, ale budu se snažit, aby má reakce zachytila pouze podstatné. Reaguji se zpožděním, neboť jako hospodář a boudař se musím nejprve postarat o to zásadní, tj. o své hospodářství, a zbydou-li čas a síly, mohu se věnovat tomu méně důležitému – své obhajobě.

18. června se ozývalo intenzivní varování lejska bělokrkého z míst, kde jsou na borovici černé dvě budky pro pěvce. Takových mám vyvěšeno v naší čtvrti třicet s cílem vytvořit hnízdní podmínky pro vrabce domácí, kterých ve městě za poslední dekády rapidně ubylo. V budkách ale hnízdí převážně koňadra a lejsek bělokrký, ojediněle vrabec polní, brhlík či rehek zahradní.

Ve druhé třetině 13. století byl poblíž Mnichova Hradiště na sedmi vysokých pískovcových blocích vybudován hrad, který dnes známe pod jménem Drábské světničky. Pozůstatky tohoto dílem do skal tesaného, dílem dřevěného hradu byly pro turisty zpřístupněny před sto lety – a od té doby také docházelo k jejich stále většímu a rychlejšímu poškozování, které svého vrcholu dosáhlo loni v létě.

Podle posledních oficiálních zpráv by měl být blok s reaktorem EPR ve finské jaderné elektrárně Olkiluoto připojen k síti letos v říjnu a do plného provozu uveden v únoru 2022. Taková je dohoda mezi finským investorem a generálním dodavatelem, kterým je aktuálně francouzská státní společnost Areva SA. Případné nedodržení termínu by pro dodavatele znamenalo další penále. V případě dodržení aktuálního harmonogramu dosáhne celkové zpoždění téměř třinácti let – původní plán počítal se spuštěním v první polovině roku 2009.

Celosvětové snahy vlád o výrobu zelené energie a zvyšování tohoto podílu na spotřebě neustále roste. Navíc jsme se zavázali zvyšovat tento podíl a to na základě plánu vlády na růstu zelené energie do roku 2030. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie by měl činit 22 %, v roce 2020 se počítalo s 15,6 %. Sice chválihodný plán, jenže jak to splnit, když nemáme prostor na sluneční elektrárny, nemáme vodu na vodní elektrárny a větrníky také nejdou dát všude. Nebudu se pouštět do odborných debat, to mi nepřísluší, ale zaměřím se jen na malé vodní elektrárny. Co nás stojí tato výroba a co pro to musíme obětovat?

Pražská plynárenská, a.s., společnost vlastněná Hlavním městem Prahou, její dceřiná společnost Prométheus, energetické služby, a.s. a Pražská energetika, a.s., v níž má Hl. město Praha významný majetkový podíl, se sílící intenzitou nabízejí vlastníkům domů a bytů v hlavním městě budování lokálních kotelen (často v rozporu se zákonnými předpisy) s tím, že tato investice a s ní spojené odpojení od centrální soustavy zásobování teplem přinese koncovým odběratelům tepla cenově výhodnější dodávky této komodity. Není to pravda.

„Česká politická pravice musí mít svou ‚zelenou‘ politiku,“ tvrdí politik Alexandr Vondra v knize Musí být ekologie alarmistická?, jejíž vydání inicioval a byl jejím editorem. Návodná otázka vystihuje i debatu, která se tímto sborníkem otevírá: zaujatou a vymezující se. Taková byla i stejnojmenná konference, která se tento týden konala v senátu a na níž vystoupilo 16 mužů a žádná žena.