Bydlíme v Mníšku pod Brdy, na rozvodí Berounky a Vltavy. To znamená, že u nás v krajině máme jen to, co nám naprší či nasněží. Zdánlivě si mnozí myslíme, že vody je dost, ale ve vodovodech máme vodu z Vysočiny – tedy lokalit vzdálených přes 60 km od našeho domu.

Česká botanická společnost, z.s., vědecká společnost při Akademii věd České republiky sdružující přes 600 členů, kteří se aktivně věnují botanice včetně jejích aplikací v ochraně přírody, upozorňuje na zhoršující se stav přirozených biotopů v důsledku neúměrně vysokých stavů zvěře.

V posledních dvou letech zažíváme po celém světě i na našem českém a slovenském dvorku čím dál intenzivnější dopady klimatické krize. Zároveň se nadále zpřesňuje vědecké poznání klimatických změn a vědecké stanovení jejich příčin nabývá jistoty srovnatelné s jistotou dlouho známých fyzikálních zákonů.

Na úvod jeden zážitek, který vše téměř dokonale vysvětluje. Když jsem jel prvně před 10 lety do Vietnamu, jel jsem překrásnou krajinou z HaGiang na skútru s místním Vietnamcem. Zastavili jsme v úchvatné krajině a já jsem vytáhl PET lahev a zbytek vody, co v ní byl, vypil. Prázdnou lahev jsem uložil zpět do košíku na předním kole skútru vedle plných. Můj Vietnamec lahev vzal a dívá se proti světlu, kolik v ní je ještě vody. Pak mi ukazuje, že je prázdná. Že jsem se musel splést, když jsem tam lahev vrátil. A pak lahev jednoduše vyhodil. Vůbec netušil, PROČ jsem jí tam vrátil.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) nesouhlasí s návrhem nového stavebního zákona, který nyní míří do Senátu. Výhrady SVOL se týkají zejména dvou záležitostí: snížení velikosti ochranného pásma lesa a zařazení stavebních úřadů mezi orgány státní správy lesů.

Je neděle odpoledne, v řece začnou ve velkém hynout ryby. Zasahují hasiči, aby zabránili dalšímu šíření kontaminace a úhynu ryb a dalších živočichů, ale kdo má havárii vyšetřit? Dosud to u většiny velkých havárií byla Česká inspekce životního prostředí (dále Inspekce). Vysoce odborný centrálně řízený kontrolní úřad s celorepublikovou působností se zkušenými odborníky. Úřad je jednotně metodicky veden a řeší ty nejsložitější případy v ochraně životního prostředí. Po havárii na Bečvě však namísto ke zdokonalení systému velí Ministerstvo životního prostředí k ústupu a z šetření příčin havárií Inspekci odstavuje na druhou kolej.

Nadšení spojené se vznikem nového stavebního zákona ve společnosti utěšeně roste. Babičky, dědečci, vnuci i vnučky se těší, jak jejich nový rodinný dům bude povolen jedním razítkem jednoho nepříliš vzdáleného stavebního úřadu. Úřadu, který už nebude ovládat zlý pan starosta, ale hodný předseda Nejvyššího stavebního úřadu. Je jejich nadšení oprávněné nebo se za dva roky promění v hluboké zklamání?

Vážený pane premiére, paní ministryně, páni ministři a pane hejtmane,
z médií jsme se dozvěděli, že Česká republika jedná o uzavření dohody s Polskem kvůli dolu Turów, jejímž obsahem má být primárně úhrada kompenzací za vodní infrastrukturu a monitoring. Přestože nám vždy šlo o dobré vztahy s polskými sousedy, jsme tímto postupem zděšeni. Vyjednání budoucích kompenzací a následné stažení žaloby neřeší urgentní ohrožení nedostatkem pitné vody.

Konec éry spalování uhlí na výrobu elektřiny a tepla se blíží. A nastane dříve, než si představovala Uhelná komise, která na konci minulého roku doporučila rok 2038. O datu nyní debatovala vláda, v níž se část ministrů a ministryň klonila k dřívějšímu datu, ale konkrétního roku se ani šest měsíců po posledním zasedání Uhelné komise nedobrala. Pro rozhodnutí prý potřebuje více podkladů a také vypracování rychlejších scénářů útlumu uhlí, než je rok 2038. Reálně to znamená, že o konci uhlí bude rozhodovat až nová vláda vzešlá z podzimních voleb, takže si na konečný verdikt nad uhelným průmyslem ještě počkáme.

Dovoluji si tímto reagovat do diskuze k probíhající novela vodního zákona týkající se šetření havárií.