Před 8 měsíci došlo na řece Bečvě po Valašským Meziříčím k jedné z největších ekologických havárii v moderních dějinách naší země. Do řeky se dostaly odpadní vody s toxickou látkou nebo látkami, a otrávily řeku na 40 km toku. Výsledkem byl úhyn desítek tun ryb a dalších vodních živočichů. Jako hlavní toxické látky byly identifikovány kyanidy. Viník havárie je dodnes neznámý, protože úřady v čele s Českou inspekcí životního prostředí neodebraly potřebné důkazní vzorky v klíčových místech. Jednalo se o vzorky na výústích z potenciálních zdrojů znečištění v neděli 20. 9. 2020, které mohly významně přispět k identifikaci původce havárie.

V rámci připravované novely vodního zákona se poměrně významně diskutuje o roli České inspekce životního prostředí v oblasti řešení havárií.

Národní plán obnovy se bez investice do podpory biodiverzity krajiny, budování lesů odolných klimatické změně a zadržováním vody v lese obejít nemůže.

Eroze byla na Zemi dlouho před příchodem člověka. Ale s jeho hospodařením na půdě nabrala místy na intenzitě. Zejména po novodobém rozorání úzkých políček a vytvoření stohektarových lánů s kukuřicí, a to i na svažitých pozemcích! S každým deštěm a táním vytváří hluboké rýhy. Staří sedláci se musejí v hrobě obracet... Dalo by se očekávat, že s kritikou minulé kolektivizační éry přijde rychlá náprava a krajina se stane ekologičtější. Vybudují se zasakovací meze, zatravněné údolnice, vysadí větrolamy, přestane se zkrátka devastovat. Žel, stal se pravý opak. Byly rozorány staleté polní cesty, o posledních mezích nemluvě. Kukuřice a řepka se staly nosnými plodinami zprůmyslněného velkoplošného zemědělství a na vedlejší efekty, jako je například eroze, se tolik nehledí.

Řepka byla v minulých jarech horkým mediálním tématem (a vykvetla obvykle o 2-3 týdny dní dříve než letos, fotka je z 9. května z Polabí). Dnes po ní kvůli koronaviru mediální pes ani neštěkne. Přitom problém nám tady zůstal.

Likvidace následků a vyšetřování příčin havárie na řece Bečvě v září minulého roku je až do dnešních dnů provázená pochybnostmi. Šetření Policie ČR, které zatím nebylo uzavřeno, zásadně omezilo přístup k informacím. Rozhodla jsem se získat přehled o postupu státních úřadů a institucí, kterým jsou rozhodující kompetence a odpovědnost v případě havárií na vodách svěřeny.

V souvislosti s nedávnou nešťastnou událostí eutanazie dvou medvědů na Slovensku je nutné vysvětlit, co se vlastně stalo a proč. Spolek Prales dětem dlouhodobě monitoruje velké šelmy na Slovensku a považuje za důležité se k nastalé situaci vyjádřit, a to na základě širších znalostí a zkušeností z terénu. Kauza vyvolala diskuze na sociálních sítích, ale jen vnější pohled nestačí. Je třeba vidět všechny okolnosti, všechny zainteresované hráče a jejich motivy.

Když sleduji tiskové zprávy, které se týkají lesního hospodářství, zmocňuje se mě pocit, že lesníci jsou dnes lovnou zvěří, kterou je třeba zredukovat a jejich počty nahradit ekology a vědci. Když se objevují zjednodušené pohledy ze strany laické veřejnosti, je to pochopitelné vzhledem k omezenému množství informací, které se jí v tomto směru dostává. Pokud se jedná o pohledy, byť kvalifikované, ale jednostranné, výsledkem by měl být syntetický a multidisciplinární přístup k řešení. Jestliže se však objevují řešení silová, nutno jejich aktéry upozornit, že v demokratických zemích přísluší tato řešení pouze státu, a to jenom proto, že jeho zástupci jsou zvoleni všemi občany. To patří k základním principům demokracie. Zdá se však, že v lesnictví tyto principy přestávají platit.

Otevřený dopis ministru Tomanovi ke skandálnímu selhání MZe v procesu Národního plánu obnovy. Česku hrozí, že do sektoru zemědělství nepřijdou z EU desítky miliard Kč, které mohly být použity na boj se suchem a se změnou klimatu.

Česká inspekce životního prostředí (dále jen ČIŽP) se odmítá zatahovat do obšírných diskuzí a polemik, přesto bychom rádi reagovali v několika bodech.