Jak velká změna klimatu nás ještě čeká? Každý rok jsme svědky stále větších extrémů v projevech počasí, ať už jde o rekordní vedra a sucha, lijáky nebo povodně. Je to proto, že žijeme ve světě, který se v průměru oteplil již o 1,3 °C oproti době před průmyslovou revolucí. O kolik se ještě oteplí v dalších letech?

Více než třetina elektřiny, která se v Česku vyrobí, pochází z uhlí. Mohlo by se tedy zdát, že případné odstavení některých uhelných elektráren by bylo pro Česko problém. A ten problém není hypotetický. Provoz uhelných elektráren se může podle některých výhledů přestat ekonomicky vyplácet už kolem roku 2027, na případná opatření tedy nezbývá mnoho času. Podívejme se na nejdůležitější parametry této situace.

Už to není nic tajného: v chovné stanici Cressy v severní Tasmánii se na cestu do Prahy připravuje další čtveřice ďáblů medvědovitých. Jejich přílet můžeme očekávat zhruba za měsíc a pevně doufám, že se u nás časem dočkáme také ďábelských mláďat.

V rámci energetického zákona, který je aktuálně projednáván v poslanecké sněmovně, jsou načteny různé pozměňovací návrhy. Některé z nich ale způsobí značné legislativní zmatky, protože popřou ustanovení v jiných zákonech. Např. se jedná o ustanovení veřejné podpory výroby elektřiny využívající obnovitelný zdroj energie z vodního toku. V rámci energetického zákona se má vyjádřit podpora tomuto zdroji snížením výkonu ze současných 1MW na 0,015MW, ale vodní zákon v §23b a hlavně zákon o ochraně přírody a krajiny v §82a uvádějí, že veřejná podpora se na ně nevztahuje.

V poklidném odpoledni si ke mně na lavičku přisedl Don Arturo a povídá mi: „Zítra je u mě minga, přijď v 6 ráno, budeme dělat novou čakru, masato a čiča, na oběd mahaz.“

Nedávný nesmírně zajímavý terénní seminář v Hovorčovicích. Hlavní sdělení:

Média nás informovala o obří průtrži mračen a následné obří bleskové přívalové povodni v regionu jihošpanělské Valencie v úterý dne 29. října 2024. Údajně napadlo tolik srážek, kolik jich tam napadne za průměrný rok. Něco to říká, byť průměr je ošidný. Nejen proto, že v létě ve Středomoří prakticky neprší. Tyto srážky měly vyvolat povodeň tisíciletí. Její bilance je otřesná – k 6. listopadu 2024 má jít o 217 mrtvých. Původních asi dva tisíce nezvěstných se zredukovalo na 89, viz Euronews. Tito nezvěstní nejspíš řady mrtvých rozšíří.

Hodnotit výsledek voleb politické strany v Ekolistu se může jevit jako nepřípadné. Ovšem hned v druhé větě dokážu, jak moc se sem téma voleb v pirátské straně hodí. Můj ctěný kolega z pražského zastupitelstva, náměstek primátora Hřib, se vyjádřil ve smyslu toho, že odmítá, aby jednotlivé názorové ostrůvky byly vydávány za názor politické strany. Což při řešení otázek kolem nastavování systému hospodaření s odpady v České republice může mít opravdu zásadní význam. Ani dnes neopustím téma povinného zálohování nápojových obalů z pera ministra Hladíka, protože emoce kolem jeho novely stále neutichají.

Zatímco SPD zorganizovala ve sněmovně akci CLINTEL pro klimatické dezinformátory, pražský CAMP přivítal uznávaného klimatologa H. J. Schellnhubera. Pro ty, kteří nevědí, Schellnhuber je vzděláním teoretický fyzik, člen IPCC, zakladatel a dlouhodobý ředitel úspěšného PIK - Potsdam Institute for Climate Impact Research a dnes ředitel IIASA. Už v roce 1995 navrhl hranici oteplení 2 stupňů Celsia a je známý též rozpracováním konceptu tipping elements.

Situace, kdy „nesvítí a málo fouká“ nastávat samozřejmě budou. Jsou ale poměrně vzácné - takto vysoká eskalace byla letos poprvé, a to už máme listopad. Ale pár se jich za rok vyskytnout může.