Jisté memorandum rozhýbalo debatu o českém lithiu před čtyřmi lety a řešily se dokonce biliony na důchody. Zatím to ale vypadá spíše na nároky na veřejné finance a sporný ekologický efekt. Zvonečník formuluje 7 aktuálních tezí pro českou lithiovou ekonomiku.

Veškerá těžba dřeva prováděná společností I.H.FARM s.r.o. v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří byla vždy v souladu se zákonem a s planým lesním hospodářským plánem schváleným Krajským úřadem Ústeckého kraje.

Po více než roce a půl jsme o prázdninách navštívili Kamerun. Byla to bezpochyby přínosná cesta, kromě jiného jsem v jejím závěru podepsal memorandum s kamerunským ministrem pro lesy a faunu panem Julesem Ndoretem Ndongo. To je velmi významné pro další rozvoj projektu Toulavý autobus i dalších našich aktivit v této středoafrické zemi. Setkali jsme se také s řediteli dvou rezervací – Dja a Ngoyla – a rozhodli se podpořit práci jejich „ecoguards“. Současně jsme se však přesvědčili, že ochrana přírody v době covidu bohužel značně utrpěla. Tomu je věnován i můj následující příspěvek.

Zřejmě každý, kdo se alespoň trochu zajímá o životní prostředí a ochranu přírody, již někdy slyšel o invazních druzích rostlin a živočichů. Zjednodušeně se jedná se o organismy, které jsou v daném území nepůvodní a rychle se šíří, přičemž slovo „nepůvodní“ znamená, že do území byly zavlečeny člověkem. Mezi nepůvodními druhy pak rozlišujeme archeofyty a neofyty, tedy rostliny zavlečené před resp. po objevení Ameriky.

Evropská unie počítá s tím, že ji k naplněné klimatických cílů přiblíží elektromobilita. Jenže spolu s tím, jak narůstá poptávka po e-autech, zužuje se nabídka dostupných surovin nezbytných pro jejich konstrukci. Z dvaceti různých nedostatkových materiálů, bez nichž nebudou další nové baterie do aut, panuje nejkritičtější situace kolem relativní nedostupnosti jinak nenahraditelného lithia. Řítí se tedy plán EU v rychlé zatáčce ke kolizi?

Červencová globální teplota (+1,16 °C od průměru 1880-1920) byla jen o chlup (0,02 °C) nižší než nejteplejší červenec v historii měření (obr. 1, vlevo). A to přesto, že se ještě nacházíme pod vlivem poměrně silného La Niňa (obr. 1, vpravo), vyvolávajícího globální ochlazení se zpožděním v průměru pěti měsíců[1].

Podle údajů Českého statistického úřadu, které vycházejí z výsledků sčítání lidu v roce 2011, je v České republice 4 756 572 bytů. Ve srovnání s rokem 1991 to představuje nárůst o bezmála 700 tisíc bytů za 20 let. Podle stejného zdroje bylo v roce 2011 neobydleno 13,7 % bytů. Pokud se podíváme na údaje týkající se pouze bytových domů, pak to v absolutních číslech to znamená více jak 176 tisíc neobydlených bytů, což je téměř 2x více, nežli v roce 1991.

Zemědělství ve městě a navíc šetrné k přírodě? Nad tím mnozí, když jsem o tomto záměru napsala v loňském roce, kroutili nevěřícně hlavou. A přece se podařilo. O některých změnách jsem již psala v článku Co se zemědělstvím ve městě?. Od té doby se toho ještě hodně změnilo. Především na pozemcích našich pachtýřů, ale i těch, které si nechala Městská část Praha 12 sama k obhospodařování. Příklady táhnou, takže v okolí nás začalo následovat několik vlastníků soukromých polí, ať již hospodaří šetrněji sami nebo pole propachtovali naši pachtýřům, kteří se osvědčili. Ozývají se také zájemci o exkurze a na polích se pomyslná „vrátka“ netrhnou.

Jiří Mánek v nevkusném a lživém článku „Mengele a doktoři smrti - jatka březích laní a jejich nenarozených koloušků v NP Šumava“ křivě a bez jakýchkoli důkazů obviňuje Správu Národního parku Šumava z trestného činu pytláctví. Správa NP Šumava absolutně odmítá, že by střílení březích laní bylo politikou parku a bude se proti nechutným Mánkovým pomluvám a přirovnáním postupů parku a ministra Richarda Brabce k nacistickým zločinům a zločincům bránit právní cestou.

Každý den se odehraje spousta drobných událostí, které do světa velkých médií nutně neprorazí. Ještě že máme ty sociální sítě.