V letošním roce bude pokračovat projednávání poslaneckých návrhů k ochraně vody na ústavní úrovni. Posledním návrhem, který se v minulém roce v Poslanecké sněmovně objevil, byl návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů (sněmovní tisk č. 1018/0 ). Při formulaci očekávání, co by návrh mohl prakticky přinést, se lze zabývat několika otázkami. Jednak nutností ochrany vody na ústavní úrovni a rozsahem práv a povinností ve vztahu k ochraně vody. Dále je třeba zvažovat nezbytnost zakotvení výsostného veřejného zájmu na ochraně vodních zdrojů jako relevantní cesty k řešení možného nedostatku pitné vody, resp. dopadu klimatických změn (sucha). Zvláštní pozornost by měl mít rozsah práva na pitnou vodu a specifická role státu a územně samosprávných celků v ochraně vodních zdrojů.

Text vyjadřuje stanovisko České inspekce životního prostředí.
V úterý 26. ledna, celkem bez povšimnutí některých médií, která se pasují do role vyšetřovatelů havárie na Bečvě, se na serveru Novinky.cz objevily informace o odebraných vzorcích hasičů v den havárie na Bečvě. Přitom jsou tyto informace klíčové pro vyjasnění situace okolo vzorků odebraných rybáři, jejichž nepřevzetí a klíčovost pro odhalení viníka považují jak sami rybáři, tak většina „vyšetřujících“ médií, za kardinální chybu v postupu České inspekce životního prostředí.

Děkuji řediteli Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s., za reakce. Je pochopitelné, že sebe a svou organizaci hájí. Podstatné je, zda BR DM o.p.s. funguje podle platných pravidel a naplňuje své poslání. „Ochrana přírodní a kulturní různorodosti“ je prvním ze tří hlavních poslání biosférických rezervací UNESCO. Základní pravidla jejich fungování určuje zonace.

Česká republika má tzv. uhlíkový rozpočet, jenž je součástí globálního uhlíkového rozpočtu, který vyjadřuje, kolik emisí skleníkových plynů ještě může lidstvo vypustit, aby byl splněn cíl Pařížské klimatické dohody, tedy udržení růstu globální teploty na úrovni maximálně 2 °C stupňů oproti předprůmyslové době a pokud možno co nejblíže oteplení o 1,5 stupně.

V mediálním humbuku kolem rozhodnutí o zrušení části volebního zákona mohlo poněkud zaniknout jiné významné rozhodnutí, které Ústavní soud rovněž vyhlásil v minulém týdnu. Ve svém nálezu Pl. ÚS 22/17 ze dne 26. 1. 2021 těsnou většinou pouze osm soudců ku sedmi s odlišným stanoviskem potvrdil ústavnost novely § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou byla k 1. 1. 2018 omezena účast veřejnosti v řízeních vedených podle jiných zákonů – zejména podle stavebního zákona.

Celkem rozumím reakcím, či spíše obavám lidí, kteří jsou v médiích strašeni olovem. Proto si dovolím krátkou reakci.

Reakce na článek Seznam Zprávy - "Inspekce u Bečvy selhala, vládne tam carismus,“ říkají bývalí zaměstnanci.

Doufali jsme, že o mokřadu Žabák budeme moci nějakou dobu psát jen, když vám jej třeba budeme chtít připomenout v souvislosti s mezinárodním dnem mokřadů, který byl 2. února. Případně abychom vám sdělili, že na něm pravidelně v zimních měsících hledal potravu hlouček jeřábů popelavých, kteří využívají mírnější zimy posledních let a přezimují v Polabí. Doufali jsme také, že po všech těch hromadách důkazů o významu mokřadu pro naši krajinu, o vzácných živočiších a rostlinách na jeho ploše uznají i zástupci koalice, že je dobře, že tu mokřad máme. Spletli jsme se, vedení našeho města nás nenechává v klidu a stále ohrožuje mokřad Žabák.

Těžce zkoušená příroda Mladoboleslavska má dostat další ránu. Středočeská centrála cestovního ruchu má totiž v plánu vybudovat na Vrchbělé Areál cross country. Kromě sáňkářských kopců, rozhledny a dalších atrakcí, má být území pod tlakem offroadových jezdců. Záměr je zcela nesmyslný a podali jsme proti němu připomínku.

Ing. Pavel Vrána, Ph.D., kterého si jinak nesmírně vážím za jeho práci, ve svém textu na stránkách Českého rybářského svazu důrazně odmítá zákaz olověných zátěží, který doporučila Evropská chemická agentura (ECHA).