Senátorky a senátoři dnes rozhodují o zákonu o podpoře nových jaderných reaktorů. Pozměňovací návrh, který by měl limitovat neomezenou garantovanou výkupní cenu elektřiny z nových reaktorů, podává několik senátorek a senátorů. Je to pokus zabránit jednostranné masivní a netržní podpoře jaderné energie. Lze očekávat, že v českém politickém prostředí, ve kterém je jaderná energetika dlouhodobě přijímána pozitivně, nebude tento pozměňovací návrh úspěšný.

Česká komora architektů, jako stavovská profesní organizace, nabízí pro sněmovní volby politickým stranám a hnutím několik témat důležitých pro rozvoj sídel, jejich architekturu, kvalitu vystavěného prostředí a udržitelný rozvoj. Tato témata nejsou důležitá jen z pohledu architektů, kteří zpracovávají územní plány či navrhují stavby, ale pro všechny, kteří užívají vystavěné i přírodní prostředí, tedy všechny občany této země. Česká komora architektů přináší tato témata, významná pro zodpovědnou správu státu, s výzvou volebním uskupením zahrnout je do svých volebních programů a následně do programových dokumentů nové vlády ČR.

Vedení Jihomoravského kraje nedávno zveřejnilo záměr vybudovat po celém kraji 800 malých vodních ploch a představilo databázi potenciálních lokalit. Vhodné lokality byly vybrány na základě digitálního modelu terénu, jako plochy, které by z hlediska reliéfu byly potenciálně vhodné pro opatření na zadržení vody, a podle vlastnických poměrů (aby byly ve vlastnictví státu či obce) a vyjádření zástupců obcí. Plánovaným opatřením je výstavba malých vodních nádrží definovaných dle ČSN 75 2410 jako nádrže s celkovým objemem nepřesahujícím 2 miliony m3 a maximální hloubkou do 9 m, kterými by měly být především ochranné (retenční) nádrže (poldry, protierozní, dešťové, vsakovací, nárazové), nádrže krajinotvorné a nádrže v obytné zástavbě (hydromeliorační, okrasné, návesní rybníčky, umělé mokřady) a nádrže na ochranu bioty. Vzhledem k tomu, že je zmíněný záměr prezentován jako součást přizpůsobení dopadům klimatických změn, především tedy jako boj se suchem, rozhodli jsme se na něj reagovat a s následujícími argumenty vycházejícími z výsledků našich studií jsme seznámili zástupce Jihomoravského kraje na společném jednání v květnu tohoto roku. Krajina jižní Moravy je dlouhodobě předmětem našich výzkumných aktivit, mimo jiné i v rámci studia vlivu dopadů sucha na vodní ekosystémy.

Mezi českou a německou vládou se schyluje k podpisu smlouvy o zlepšování splavnosti Labe pro nákladní lodní dopravu, která s největší pravděpodobností opět zvýší tlak na prosazení stavby vodních děl u Děčína a Přelouče. Ministerstvo dopravy se nevzdává představ o mezinárodní vodní cestě ani po čtvrt století neúspěšných pokusů, promarněné téměř miliardě korun (jak konstatuje NKÚ ve zprávě z roku 2019) a ani navzdory klimatické změně, která do budoucna podmínky pro plavbu na Labi ještě více omezí. Piráti před megalomanskými stavbami varují a jsou dlouhodobě proti pokračování přípravy kanálu Dunaj-Odra-Labe. Připravovaná dohoda naopak otevírá dveře dalšímu mrhání penězi daňových poplatníků a nevratnému poškozování české přírody a vnímám ji jako prostředek k nezodpovědnému prosazení megalomanských plavebních stupňů, jejichž stavbu neospravedlňuje žádný hospodářský zájem.

Poslední roky jsou čím dál populárnější kamery umisťované do okolí hnízd volně žijících ptáků – zejména čápů, dravců, ale třeba i sýkor apod. Veřejnost, která živé videopřenosy sleduje, však většinou nebývá připravena na to, co díky kamerám uvidí. Zejména proto, že odtržení člověka od přírody, tedy i reality života v přírodě, je bohužel čím dál větší. Lidé dnes většinou nejsou připraveni na to, že na online přenosech neuvidí zidealizovaný a polidštěný „rodinný život roztomilých ptáčků v hnízdečku lásky, které bylo vystavěno v lůnu láskyplné a všeobjímající a všemilující Matky Přírody“.

Českomoravská myslivecká jednota jednoznačně odmítá porušování platné legislativy myslivci. Včera medializovaný případ myslivce, který nezákonně držel kadáver rysa ostrovida, je politováníhodným excesem jednotlivce.

Ve třetím čtení dnes poslanci schválili klíčovou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. V otázce povolené výnosnosti, kolem které se vedly největší rozepře, Sněmovna odhlasovala zachování původního vládního návrhu, který pro fotovoltaiku navrhuje maximální povolenou výnosnost na úrovni 6,3 %, a současně schválila dodatečný solární odvod pro instalace z let 2009 a 2010 ve výši 10 %. Dnes přijaté změny Sněmovnou mohou být pro tisíce firem likvidační. Ohroženy jsou projekty výroben čisté energie za stovky miliard korun, do kterých investovaly domácnosti, čeští podnikatelé nebo města a obce. Novelu nyní projedná Senát.

Současné a tím spíše i budoucí evropské emisní předpisy nutí výrobce automobilů vyrábět a prodávat vozidla s elektrickým pohonem. Tento požadavek vychází ze závěrů Pařížské konference o klimatu a nově přijaté Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) [1], podle které by Evropa měla v roce 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Na tyto dokumenty navazuje v dubnu 2020 schválený Národní plán čisté mobility [5], který klade důraz na elektrický pohon vozidel. Podle tohoto plánu by mělo v roce 2030 jezdit na českých silnicích 220 800 až 500 000 elektromobilů (obr.1) [5]. Pro srovnání, k 31. 12. 2019 bylo v Centrálním registru vozidel evidováno pouhých 7637 elektrických vozidel (z toho zhruba ½ tvořila jednostopá vozidla)[58]. V současné době jediným dostupným akumulátorem elektrické energie pro pohon těchto vozidel jsou baterie.

Na základě vývoje událostí a několika naprosto nekompetentních a scestných diskusích zejména na sociálních sítích, adresovaných jak kolegovi Pavlu Moulisovi, tak paní ředitelce ZŠ Osek, jsem se rozhodl zapojit do debaty i já a uzavřít tuto nechutnou a štvavou kampaň.

Horké téma parkování je na pořadu dne nejen v souvislosti s parkovacími zónami v Praze. Není divu, u parkování začíná a končí dopravní politika města. Zpoplatnění parkování nebo výstavbu parkovacích domů, to všechno má v rukou město. Nová zástavba je ale stále podřízená možnostem parkování. Proč? Dnes se podíváme, jak české normy stanovují počet parkovacích míst - a to pro automobily a jízdní kola.