Rada EU schválila v červenci vznik mimořádného fondu obnovy, který má pomoci překonat ekonomické následky pandemie koronaviru. Česká republika může z fondu získat na dotacích až 182 miliard korun k čerpání do roku 2026, pokud do konce září připraví tzv. Národní plán obnovy; 30 % z tohoto rozpočtu musí jít na opatření s vazbou na ochranu klimatu.

Vláda dnes bude schvalovat rozdělení nejméně 182 miliard, které Česko může získat na post-covidovou obnovu ekonomiku z mimořádných fondů EU. Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici. Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, intenzivně do nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nahradí elektřinu z uhlí. Jenže na nové OZE vláda navrhuje alokovat pouze tři až pět procent z prostředků Národního plánu obnovy. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou jsme provedli v Komoře obnovitelných zdrojů energie.

Vláda se tento týden chystá schválit návrh Národního plánu obnovy, který má předurčit alokaci 182 miliard korun z mimořádného fondu obnovy EU. Tyto peníze mají směřovat na pomoc ekonomikám po koronavirové pandemii. Příprava dokumentu, kterou koordinuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), má však zásadní nedostatky, a to zejména v investicích do inovací a energetiky. Svaz moderní energetiky se proto podílel na průřezových připomínkách v rámci projektu Změna k lepšímu (www.klepsimu.cz), které vládu upozorňují na to, že příležitost vytvořit z Česka zemi pro budoucnost zatím vládní strategie nenaplňuje. Firmy a organizace spojené v tomto projektu vládu vyzvaly k jednání a společné revizi strategického dokumentu.

Vláda ČR na své dnešní jednání zařadila schvalování generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod (tzv. LAPV). Původní počet území rezervovaných pro výstavbu nových přehrad navýšila z 65 na 86, a to i přes ujišťování ministra Tomana, že se v dohledné době bude připravovat maximálně šest nebo sedm nových přehrad. Jedná se již o druhý nesmyslný nápad vlády ve dvou týdnech. Minulé pondělí totiž bez jakékoliv odborné diskuse podpořila zahájení příprav realizace kanálu Dunaj-Odra-Labe, který nás doposud stál 60 milionů korun. Po víkendu, kdy premiér uvedl, že kvůli epidemii nestíhá sledovat senátní volby, jsme se tak dočkali dalšího návrhu, který bude znamenat odtok významných finančních prostředků od daňových poplatníků směrem k lobbistům a betonářské lobby.

Počínaje pátkem se zoologické zahrady znovu uzavřely. Na sedmnáct dní. Opravuji: Přinejmenším na sedmnáct dní.

To je složitá otázka, na kterou existuje ještě složitější odpověď. Jsem si ale jistá tím, že bych k nalezení řešení nepotřebovala kouzelný proutek. Mnoho z těchto problémů se Piráti snaží řešit již nyní z pozice opozice. Klíčem k environmentálně šetrnému vedení resortu zemědělství je dialog nejen s odborníky, ale také s lidmi, kteří v naší krajině hospodaří a kterým jde o ochranu životního prostředí a krajiny. Inspiraci bych hledala i za hranicemi, kde existuje mnoho příkladů dobré praxe, v odborných materiálech OECD či Evropské komise. Ty jsou důležitým zdrojem znalostí, na jejichž tvorbě se podílejí týmy expertů z celého světa.

Tak se nám ministr zemědělství Toman a ministr dopravy Havlíček museli asi zbláznit, když si myslí, že se jim takový tunel povede. Posuďte sami.

V současné době probíhají různé diskuze na téma sucho a zadržování vody v půdě a krajině. Ve většině těchto diskuzí se za hlavní viníky označují zemědělci, s čímž se až tak úplně nemohu ztotožnit. Zároveň se objevují různé dobře míněné rady, které se ale většinou míjejí s realitou a skutečnými možnostmi zemědělců. Jako příklad uvedu návrhy na výsadby remízků. Málokdo si uvědomuje, že je k tomu nutný souhlas majitele půdy, zároveň zemědělci z těchto ploch musí platit daň z půdy a pronájem, přestože tato plocha generuje pouze náklady na zřízení a údržbu.

V pondělí 5. října dala vláda 15 miliard na přípravu kanálu na Odře, který je součástí megakanálu Dunaj-Odra-Labe. V pondělí 12. října má vláda na programu jiné velké téma. Seznam míst, kde by se dala postavit přehrada.

Rada EU schválila v červenci vznik mimořádného fondu obnovy, který má pomoci překonat ekonomické následky pandemie koronaviru. Česká republika může z fondu získat na dotacích až 182 miliard korun k čerpání do roku 2026, pokud do konce září připraví tzv. Národní plán obnovy; 30 % z tohoto rozpočtu musí jít na opatření s vazbou na ochranu klimatu.