O přínosech elektrokol bylo napsáno již několik článků. V oblasti dopravy, zdraví atd. Bydlíte ve městě, které je samý kopeček? Přínos elektrokola je hned zřejmý a měří se výškou místních vršků. Už se nemusíte bát vyjet s tím, že nebudete mít sílu se vrátit. Pro ty zdatnější je cesta do práce příjemnější, lze ji absolvovat bez zpocení v obleku či šatech a samozřejmě rychleji. Elektrokola by mohla zvrátit nárůst cest autem v důsledku obavy z covidu 19.

Polský Sejm ve čtvrtek drtivou většinou schválil novelu zákona na ochranu zvířat, která zakazuje kožešinové farmy. Polsko je přitom dnes jedním z největších producentů kožešin.

Richard Brabec v Otázkách Václava Moravce označil nový návrh Evropské komise zredukovat emise do roku 2030 o 55 % jako nerealistický. Česko prý i dříve počítalo s navýšením klimatického cíle maximálně na 44 % a to ještě v době, než nám hromadně začaly odumírat lesy, jejichž rozpad bude podle ministra životního prostředí plnění ambicióznějších cílů brzdit. Je to však přesně naopak. Lesy odumírají právě kvůli příliš pomalému světovému úsilí o snižování emisí. Pokud emise nezačneme okamžitě a rychle snižovat, lesy nám odumřou kompletně.

Již v úvodní větě shrnutí zprávy Deloitte je lehce zpochybněna antropická příčina klimatické změny, když se tam píše, že příčinou je „patrně“ člověk. V kontextu 100% vědeckého konsenzu o lidském působení, který byl konstatován na základě přezkumu 11 602 recenzovaných článků o „změně klimatu“ a „globálním oteplování“ zveřejněných v prvních 7 měsících roku 2019, je taková formulace minimálně zavádějící.

Vláda dnes projedná novelu zákona o Antarktidě. Návrh aktualizuje a zpřesňuje povinnosti vyplývající z mezinárodních závazků a smluv České republiky vůči Antarktidě. Tento kontinent je unikátní vědeckou laboratoří, která poskytuje svědectví o vývoji klimatu na Zemi. Například díky vrtným jádrům z antarktického ledovcového štítu známe klimatické cykly posledních několika set tisíc let. Zachování unikátního prostředí je pro účely vědeckého zkoumání klíčové a dnes projednávaný návrh má ochranu Antarktidy posílit. Novela mimo jiné stanovuje povinnost přijetí nápravných opatření při ekologické havárii na straně provozovatele.

Blíží se doba odstavení německých jaderných elektráren a uzavření řady uhelných bloků u našich sousedů. Zároveň jedná naše uhelná komise o doporučených termínech a podmínkách zavírání uhelných elektráren u nás. V Evropské unii sílí tlak na přechod k nízkoemisní energetice a rostou ceny emisních povolenek. V české energetice je tak už potřeba konečně začít budovat zdroje, které nahradí zdroje uhelné a stárnoucí zdroje jaderné a fotovoltaické.

Výbor REACH (registrace, vyhodnocování, autorizace a zákazy chemických látek) ve čtvrtek 3. září na pátý pokus schválil návrh vlivné nadnárodní lobbistické organizace Birdlife International adoptovaný Evropskou komisí na zákaz používání olova v brokovém střelivu. Evropští lovci a sportovní střelci tak budou kriminalizováni za pouhé držení střeliva s olověnými střelami kdekoli v okruhu sto metrů od nejbližšího mokřadu. Mokřad je přitom definován tak široce, že jím jsou třeba i vyschlá rašeliniště či obyčejné louže po dešti. Skutečným záměrem Komise nepochybně je využít zákazu olova jako mezikroku k zákazu civilního držení zbraní napříč celou Evropskou unií.

O Česku se často říká, že je příliš malé, než aby jeho emise měly zásadní vliv na světové klima. Evidentně to není pravda. Nejen že jsou naše emise v přepočtu na obyvatele jedny z největších na světě, ale odmítavý postoj místopředsedy, potažmo předsedy vlády k rychlejšímu snižování emisí, ohrožuje akci na záchranu klimatu na celoevropské, a tím i celosvětové úrovni. Co víc, ohrožuje i ekonomiku a konkurenceschopnost Česka.

Z tisku se dočteme, že „Zprovoznění D3 u Českých Budějovic se odkládá o další rok. Zdržuje ho tunel Pohůrka“. Ředitelství silnic a dálnic tedy nyní počítá se zahájením provozu až v roce 2024. Stalo se tak proto, že stavbaři musí kvůli agresivní spodní vodě změnit technologii stavby u kilometrového tunelu Pohůrka.

Ptáci v antropogenní krajině hynou nejen ve svislých hladkých šachtách. Značné množství ptáků umírá po nárazu do skla nebo se utopí v nádrži. Přitom jsou to ztráty naprosto zbytečné, kterým by šlo – při dostatečném vzdělání architektů a uvědomělosti dozorujících úředníků či občanů - předcházet. Přestože se o tomto problémů ví minimálně padesát let, stále jsme svědky opakujících se prohřešků proti přírodě a nic nedbáme na životy ptačích obyvatel měst a obcí. Novodobá architektonická „glassmania“ a výskyt odkrytých nádrží všeho druhu, včetně beček s vodou na závlahu, je jednou z hlavních příčin úbytku ptactva v urbánní krajině.