Jsem fotograf přírody a jako takový mám i řadu zkušeností s myslivci. Tento text je určen zejména pro kolegy fotografy, co se začínají bát chodit do lesa. Pokusil jsem se (nejen) pro ně sepsat jejich práva a možnosti, pokud chtějí zavítat do přírody v období jelení říje.

Otázka nové plavební komory v centru Prahy vyvolává bouřlivou diskusi. Radnice hlavního města Prahy, Prahy 1 a Prahy 5 se spojily v názoru, proč novou plavební komoru nechtějí, a podepsaly o tom společné memorandum. Vzniklá situace, kdy samospráva celého dotčeného území usilovně bojuje proti záměru, který má vzniknout ve veřejném prostoru a za veřejné peníze, je přece jen poněkud neobvyklá. Měla by být důvodem pro to, aby sama potřebnost záměru další plavební komory byla tou hlavní otázkou, kterou by měly kompetentní schvalovací a odvolací orgány řešit.

Nízkouhlíková budoucnost je nevyhnutelná. Je to zásadní klíč ke zpomalení změny klimatu a oddálení katastrofických scénářů spojených se zvyšováním hladiny oceánů a teplot na planetě Zemi. Piráti stojí za spravedlivou transformací energetiky a úplným upuštěním od spalování uhlí. Do roku 2025 chceme uzavřít uhelné elektrárny, ze kterých jde elektřina na vývoz, zbytek do roku 2030.

15. srpna tohoto roku zemřel ve svých pětadevadesáti letech Vojen Ložek, nestor české přírodovědy. Psalo se o tom všude možně, vesměs v duchu článků publikovaných vždy u příležitosti jeho předchozích kulatin – že jde o posledního opravdového polyhistora, který se dokonale vyznal v zoologii a v botanice, stejně jako v geologii a archeologii. Že publikoval přes 1500 odborných prací na obrovské spektrum témat, od biologie plžů až po čtvrtohorní historii Evropy nebo dějiny pravěkého osídlení Čech. Že svůj kurs Příroda ve čtvrtohorách přednášel na pražské Přírodovědecké fakultě více než 50 let a ovlivnil celé generace přírodovědců, kteří v jeho šlépějích začali detailně zkoumat historii naší přírody v měřítku posledních stovek, tisíců a desetitisíců let. Přesto se domnívám, že v nekrolozích něco chybělo. Totiž vysvětlení, čím byl tak jedinečný, že ovlivnil nejen své žáky, kteří studují historii přírody, ale i generace přírodovědců oborově značně vzdálených (včetně autora těchto řádků, který se zabývá makroekologií a ekologickou teorií, což jsou oblasti, k nimž se Vojen Ložek nikdy nepřiblížil). Co bylo vlastně jeho poselství, kterým oslovoval přírodovědce tolika generací a nejrůznějších specializací?

Zvolila jsem ultimátní formu protestu - hladovku - v reakci na nečinnost vlády v situaci bezprecedentního ohrožení společnosti a globálních ekosystémů v důsledku klimatické a ekologické krize.

Epidemie nastoupila v době již vznikající ekonomické krize. Nastoupila také v době, kdy u nás přetrvávalo kritické sucho. Velmi hlasitě se tehdy vedly diskuse jednak o potřebě zadržet vodu v krajině, jednak o tzv. Zelené dohodě (Green deal). Jejím cílem je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Plán zahrnuje ambici ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a to o 50–55 %. (Ač jde o v podstatě rozumnou myšlenku, ani konkrétní postupy, ani ekonomické či sociální dopady tohoto záměru dosud nejsou vyhodnoceny a je zjevné, že jen tak od stolu bez hlubších analýz mohou být jen dílčí opatření velmi sporná. Česká vláda kladoucí, bohužel, jednostranný důraz na ekonomickou stránku života společnosti, ovšem po koronaviru tento záměr odmítá; což také není moudré.)

Nový stavební zákon nedávno prošel vládou a míří do Sněmovny. Já bych však rád připomněl především jiný „stavební“ zákon, který je poněkud ve stínu velké rekodifikace stavebního práva. Neprávem.

Problémy čištění odpadních vod ve Varšavě nepřestávají plnit stránky polských médií. Prakticky za jeden rok a dva týdny tečou opět varšavské odpadní vody z levobřežní Varšavy do Visly a způsobují tam ekologickou katastrofu. Na vině není ani tak samotná relativně nová čistírna odpadních vod Čajka, jak se také lze dočíst, jako přivaděče splaškových vod z levobřežní Varšavy v úseku pod Vislou. Proevropské vedení varšavského magistrátu včele s vůdcem proevropských sil primátorem a nakonec neúspěšným kandidátem na prezidenta Polska Rafalem Trzaskowskim z Občanské platformy (OP) s tím má problém. Opět. Problém ekologický, ekonomický, politický. Současně se vyrojila řada teorií, nejednou i podivných.

Nemálo papíru bylo popsáno o tomto šlendriánu, kdy lidská hloupost a lhostejnost zabíjí. Jestli pro něco platí pořekadlo o házení hrachu na stěnu, tak pro dané téma zcela nepochybně. V následujících příspěvcích se může širší veřejnost seznámit s problematikou, která se objevovala dříve na stránkách ornitologických periodik, avšak kýžený efekt se stále nedostavuje. Snad vyhlášení Záchranného programu pro sýčka povede k potřebným změnám v legislativě, a potažmo i k omezení zcela zbytečné mortality ptáků.

Zelení požadují zastavení investic prostředků kraje do nové infrastruktury i do provozu letiště. Požadují, aby se kraj zbavil podílu v dlouhodobě ztrátovém letišti Pardubice. Samotná logická konstrukce, že se bude po krizi letecká doprava rozvíjet ještě více než před krizí a tudíž bude potřeba navyšovat kapacity letišť, je podle Zelených chybná.