Spolek Frank Bold Society požádal před několika lety Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) o dokumenty z komunikace s Evropskou komisí, která se týkala neplnění směrnice o ochraně ovzduší. O tyto informace jsme zažádali s ohledem na vysokou koncentraci polétavého prachu ve vzduchu, zejména na Ostravsku, která dlouhodobě překračuje evropský imisní limit. MZV však informaci odmítlo poskytnout s odůvodněním, že se nejedná o informace o životním prostředí. Navíc by jejich poskytnutím podle ministerstva mohlo být zasaženo do nezávislé rozhodovací činnosti soudů. Tento názor poté potvrdil i Městský soud v Praze.

Odpověď Martina Rulíka na otevřený dopis Povodí Moravy, kterým Povodí Moravy reagovalo na komentář Martina Rulíka v Deníku Referendum.

Nedávno zaútočila vlčí smečka na stádo ovcí v CHKO Broumovsko u Bohdašína. Bylo o tom hodně napsáno, stručně shrnuto - vlci se prý dostali do zabezpečené pastviny, zabili 20 ovcí, chovali se nestandardně a ohrožovali i hlídače pastviny. Musí se s tím něco dělat. Protože Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je garantem Programu péče o vlka a ověřuje škody, aby chovatelé hospodářských zvířat mohli dostat od státu kompenzaci, dovolil bych si tady stručně okomentovat fakta.

Kryštof je čáp bílý v třetím roce života, náš letošní favorit při cestě na zimoviště do Afriky a zpět.

Povodí Moravy, s. p. reaguje otevřeným dopisem na text Martina Rulíka. Ten ve svém článku, který vyšel 3. 11. 2020 v Deníku Referendum pod názvem Ve věci otrávené Bečvy má máslo na hlavě i Povodí Moravy, obviňuje Povodí Moravy, s. p. z nekompetentnosti a zahlazování stop při šetření otravy řeky Bečvy kyanidy. Mylné informace od Deníku Referendum přejala i seriózní média, jako např. Hospodářské noviny. Rulíkova obvinění vyplývají z neznalostí vodního zákona, kompetencí zainteresovaných organizací i standardních postupů při likvidaci ekologických havárií.

Druhá vlna koronaviru začala obdobně jako na jaře. A tak jsme zase doma – rodiče, pracovníci služeb, učitelé. Každý však přesto má co dělat. Podobně jsou na tom vychovatelky ze ZŠ E. Beneše, které mají opět prázdnou družinu. Co budou dělat, však věděly hned. Zabezpečí další zastávky před srážky s ptáky. Tak, aby po skončení distanční výuky mohly žáky provést teorií i praktickou ukázkou ne/bezpečných skleněných ploch.

V tomto roce bohužel nemám skoro žádný čas na popularizaci témat, která mě baví a živí. Projektujeme, stavíme a dozorujeme totiž tolik „nefunkčních“ kořenových čistíren pro rodinné domy, penziony, obce, čištění důlních vod až po kavárnu uprostřed Prahy, kde bude vyčištěná voda sloužit pro splachování, že na nic moc jiného nezbývá čas. Když ale vyjde článek, kde odborný pracovník nahromadí tolik pseudofaktů vedle sebe, je potřeba práci odložit a podívat se na to, jak je to doopravdy.

Vážený pane primátore, vážení radní,
mnohá města po celém světě vzala jarní vlnu pandemie vážně a následná opatření proměnila v příležitost ke změně mobility svých obyvatel. Lidé se ze strachu z nákazy začali vyhýbat hromadné dopravě a města jim proto záhy nabídla bezpečné alternativy. Představitelé těchto měst si uvědomili závažnost rizik, a pro dopravu až fatálních následků, kdyby z obav před kontakty ve veřejné dopravě dojíždějící začali masivně využívat individuální automobilovou dopravu. Proto nejen rychlou výstavbou nebo vyznačením bezpečné infrastruktury, ale také veřejnými výzvami motivovali své obyvatele ke zvážení způsobu cestování.

Problémy aktuálně platného stavebního zákona jsou nejvíce postižena velká města, jako je Praha, ale i Brno, Ostrava, Plzeň nebo Liberec. Proto také více než rok jednala s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) o nutných změnách v legislativě. Stát dnes bez zodpovědnosti plánuje za města, přestože je odtržen od jejich reality a potřeb. To je klíčové změnit, aby města jako motory ekonomiky prosperovala. Stát o to ale evidentně nestojí, v návrhu nového stavebního zákona se zkušenosti a potřeby velkých měst vůbec neprojevují. Dnes jej začala projednávat Poslanecká sněmovna.

Dušan Kosour ve svém textu Proč není obec Hostětín ekologická a její chování není udržitelné? kritizuje kořenovou čistírnu v obci Hostětín. Radim Machů z Hostětína panu Kosourovi odpovídá. Následuje původní text pana Kosoura, který je proložen odpověďmi pana Machů.