Víra jaderného průmyslu v novou hlavní roli v boji proti dopadům klimatických změn se otřásá v základech. Delegace Spojených států, asi největšího zastánce energie z jádra, na 6. konferenci stran Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách v Haagu už ve středu připustila, že je ochotna o celá záležitosti otevřeně jednat. Pozici jaderné lobby nyní ještě víc nalomily výroky současného viceprezidenta USA Ala Gorea. Gore, který ještě stále má šanci stěhovat se do Bílého domu, řekl, že jádro by nemělo být použito ke snižování emisí skleníkových plynů. "Nesouhlasím s těmi, kteří místo "jaderný" říkají "čistící" nebo "oživitelný"," napsal Gore v dopisu Harveymu Wassermanovi z Jaderného informačního střediska (Nuclear Information and Resources Center) v Ohiu.

Ekologové z Hnutí DUHA se obávají, že závazky z Kjótského protokolu, na jejichž prováděcích pravidlech by se měli dohodnout účastníci klimatické konference v Haagu, zůstanou nenaplněny. Důvodem jsou záměry některých států prosazovat velmi levná opatření, kterými by se vyhnuly skutečné redukci koncentrací skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Lidé z Hnutí DUHA se zároveň domnívají, že nadcházející jednání jsou také pod vlivem lobbistických skupin, které zde prosazují vlastní zájmy. Nejvíce je z tohoto hlediska podle aktivistů vidět jaderná lobby, která prosadila, aby se jaderná energie jako prostředek postupu proti změnám klimatu dostala na pořad jednání. Největšími zastánci jádra budou v Haagu pravděpodobně Francie, Kanada či Japonsko, proti nim by měli vystoupit zejména země sdružené v Asociaci malých ostrovních států (AOSIS).

Mezinárodní ekologická organizace Friends of the Earth (Přátelé Země), jejíž českou pobočkou je Hnutí DUHA, chce v sobotu 18. listopadu postavit v Haagu hráz z pytlů písků. Kilometrová zeď, na jejíž stavbě by se měli podílet lidé z celé Evropy, by měla "obklíčit" celé dějiště konference. Přátelé Země tak chtějí nejvyšším světovým představitelům ukázat, co se stane, jestliže nebudou brát vážně nebezpečí klimatických změn a zejména stoupající hladiny moře. V Haagu dnes totiž začala jednání 6. konference stran Rámcové konvence OSN o změnách klimatu (COP6 UNFCCC).

V nizozemském Haagu dnes začala intenzívní jednání o realizaci Kjótského protokolu, který mimo jiné zavazuje průmyslově vyspělé země snížit emise skleníkových plynů o 5,5 procenta během příštího desetiletí. Protokol však dosud neratifikovala ani jediná z těchto zemí. "Jestliže neuděláme výrazný pokrok, sníží se podstatně schopnost národů celého světa dosáhnout svých emisních cílů," prohlásil v rozhovoru pro agenturu AP Frank Loy, šéf delegace USA v Haagu. Stávající americký prezident Bill Clinton před dvěma dny vyzdvihl význam haagského setkání. Kromě toho to byl on, kdo přesvědčoval americké kongresmany, aby přijali zákonné opatření na regulaci oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, a tří dalších znečišťujících látek, které ve velké míře produkují tamní elektrárny, napsala včera AP. Takové opatření, které zahrnuje i definici kontrolních mechanismů vypouštěných emisí, mají už američtí zákonodárci od počátku roku takřka "na stole". Dosud se mu však, jak dále informuje AP, nijak vážně nevěnovali.

Mezinárodní ekologické organizace v dopise, adresovaném představitelům Evropské komise (EK) žádají záruky, že Evropská unie (EU) se na světové konferenci o klimatu nepřikloní k názoru, že cestou k řešení problémů klimatických změn by mohla být jaderná energie. Konference OSN o klimatických změnách začíná v nizozemském Haagu právě dnes.

Spojené státy jsou připraveny spolupracovat s jinými národy a ekonomickou cestou chtějí poskytovat pomoc při řešení znečištění atmosféry. V sobotu, dva dny před zahájením haagské konference o změnách klimatu, to prohlásil stávající americký prezident Bill Clinton. Podle něj nemůžeme čekat růžovou budoucnost, jestliže se nezačneme skutečně zabývat klimatickými změnami. Ty by podle něj mohly mít vážné důsledky pro životní prostředí a ekonomiku. "Vědecký konsensus je jasný. Země se ohřívá a je tu pádný důkaz, že jednou z příčin je lidská aktivita," řekl v sobotu Clinton ve vysílání přes internet.

Doslova diplomatickou bitvou budou celosvětová jednání o klimatických změnách, která začnou v pondělí 13. listopad u v nizozemském Haagu. Od pondělka 13. listopadu až do pátku 24. listopadu budou v Haagu jednat ministři a diplomaté ze 160 zemí, které se dosud připojili k Rámcové konvenci OSN o klimatických změnách (UNFCCC). Výsledek haagských jednání, jež jsou již šestá na této úrovni (COP6), bude klíčový pro další postup mezinárodního společenství v opatřeních proti globálnímu oteplování. "Haagská konference je pro dohody o klimatu rozhodováním buď a nebo," varuje výkonný tajemník UNFCCC Michael Zamit Cutajar.

Evropská federace zaměstnavatelů varovala v pondělí vlády evropských zemí před podepsáním mezinárodní dohody o klimatu, aniž by její jednotlivé části byly co nejdetailněji vymezeny.

Za rukavici hozenou českému premiérovi Miloši Zemanovi (ČSSD) považuje včerejší projev britského ministerského předsedy Tonyho Blaira Hnutí DUHA. Tony Blair ve svém projevu k členům sdružení ekologických organizací Green Alliance a zástupcům Konfederace britského průmyslu (CBI) včera vyzval k uskutečňování razantní politiky energetických úspor a snižování emisí skleníkových plynů.

Britský premiér Tony Blair včera ve svém projevu k aktivistům sdružení ekologických organizací Green Alliance a zástupcům Konfederace britského průmyslu (CBI) vyzval ke společnému tlaku na prosazování politiky životního prostředí ve všech resortech. Blair prohlásil ekologickou politiku za jednu z hlavních priorit politiky labouristické vlády. "Budeme-li zelenější, budem zároveň bohatší," prohlásil britský premiér.

Výstavba nové plynové kotelny s využitím geotermální energie byla dnes zahájena v Děčíně. Podle mluvčího města Richarda Musila se v rámci České republiky jedná o zatím ojedinělý projekt, když zhruba jedna třetina vyrobeného tepla bude pocházet z geotermálních zdrojů.

Mezinárodní organizace Friends of the Earth (Přátelé Země) žádá Světovou banku (SB) o uvalení moratoria na těžební projekty v rozvojových zemích. Svůj požadavek dnes přednesli na tiskové konferenci spojené s malým happeningem na terase u Nuselského mostu. Přibližně dvě desítky aktivistů, jednou tak velký počet novinářů, makety barelů s toxickým odpadem a asi osm policejních aut, to byl kolorit akce, která se nesla v duchu: už žádní mrtví kvůli těžbě!

Od 30. října začne druhý program České televize vysílat nový populárně-vědecký seriál nazvaný Energie pro 21. století. Jak již název napovídá, hlavním tématem seriálu je stále více aktuální otázka získávání energie a její využití s ohledem na životní prostředí. S blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie nabývá pro nás tato otázka stále větší důležitosti, neboť tato oblast zrovna nepatří k těm, kde by nad nesplněnými kritérii byli evropští komisaři ochotni přimhouřit oko.

Občanům Karvinska postiženým počátkem srpna ničivým krupobitím pomohl stát již více než pěti miliony korun. Podle Zdeňka Moldrzyka, zástupce přednosty Okresního úřadu v Karviné, poškození občané nemají automaticky právo na dávku sociální péče. Pověření úředníci však posoudí majetkové poměry žadatele a poté rozhodnou o případném vyplacení finanční pomoci.

Oblast kolem severního pólu je možná již 50 milonů let pokryta silným ledovým příkrovem. Oceánograf Dr. James J. McCarthy však tento měsíc spatřil na vlastní oči přímo na severním pólu asi míli (cca 1,6 km) širokou trhlinu v ledu.

Na téměř dvě stě milionů jsou zatím vyčísleny škody způsobené nedělním krupobitím na Karvinsku. Podle šéfa havarijní komise a přednosty karvinského okresního úřadu Karola Siwka je to odhad velmi hrubý a nepřesný.

Mezivládní rozhovory o klimatických změnách, které proběhnou v Bonnu od 12. do 16. června, mají za úkol připravit cestu k politické dohodě na konferenci v Haagu. "Současné rozhovory v Bonnu, stejně jako další zářijové kolo v Lyonu se musí stát etapou na cestě k celkové dohodě v listopadu," řekl Michael Zammit Cutajar, výkonný tajemník Rámcové konvence OSN o klimatických změnách (UNFCCC).

Britské domácnosti zbytečně plýtvají elektřinou. Efektivní politika zaměřená na snížení spotřeby energie by mohla snížit emise oxidu uhličitého o 3,7 miliónu tun v roce 2010 a o 6,5 miliónu tun v roce 2020. 80 % těchto úspor by bylo možno dosáhnout efektivnějším využíváním elektřiny, 15 % přechodem z elektřiny na plyn a 5 procent lepším využíváním plynu. K těmto závěrům dospěl ve své nejnovější studii "Lower Carbon Futures: For European Households" Ústav pro změny životního prostředí, který je multidisciplinárním výzkumným centrem Univerzity v britském Oxfordu. Podle studie spotřebovávají elektrické spotřebiče a osvětlení v domácnostech celých 24 % elektrické energie ve Spojeném království, což je dvakrát více než před třiceti lety, a tento podíl stále vzrůstá. Řešením je podle oxfordského Ústavu pro změny životního prostředí vývoj efektivnějších spotřebičů. Evropská unie by podle tohoto ústavu měla přijmout přísnější normy pro spotřebiče pro domácnost. V krátkdobé perspektivě je nutné zvýšit podíl využívání plynu na úkor elektřiny a podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Letošní první čtvrtletí v USA bylo nejteplejší za posledních 106 let, sdělila včera americká vládní agentura NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration). Nejnovější data také potvrzují, že období červen 1999 až březen 2000 bylo nejteplejší takové období v historii měření. Na tiskové konferenci při příležitosti Týdne Země v New Orleans to oznámil ředitel NOAA D. James Baker.

Jaderná energie není efektivní cestou k omezení emisí skleníkových plynů při výrobě elektřiny, tvrdí Světový fond pro přírodu (WWF) ve zprávě, která byla včera zveřejněna v japonském hlavním městě Tokiu. Zpráva, kterou pro WWF zpracoval Světový informační servis o energii (WISE) se sídlem v Paříži, zkoumá jaderné programy v různých zemích světa a porovnává různé varianty technických řešení vedoucí ke snížení emisí oxidu uhličitého (CO2).

Největší kru, která kdy byla na Zemi objevena, odhalily satelitní snímky družice NOAA-12. Američtí vědci nyní zkoumají směr, kterým se tento obr pravděpodobně vydá.

Norský ministerský předseda Kjell Magne Bondevik podal dnes dopoledne demisi své vlády do rukou norského krále Haralda. Vláda se rozhodla odstoupit poté, co norský parlament (zvaný Storting) v poměru hlasů 81 ku 71 povolil výstavbu dalších elektráren na zemní plyn.

Na stránkách této rubriky jsme v článku Seti@home bude mít možná následovníka již informovali o Casinu 21, projektu na simulaci vývoje klimatu v nejbližších padesáti letech, do kterého se budou moci (pokud se ovšem projekt bude realizovat) zapojit všichni, kdo disponují dostatečně výkonným počítačem.

Evropská unie se v Kjótském protokolu zavázala k 8%-nímu snížení emisí skleníkových plynů do období let 2008 - 2012 ve srovnání s rokem 1990. Avšak v současné době se tyto emise opět zvyšují. Pokud se EU nechce před mezinárodním společenstvím zdiskreditovat musí zintenzívnit své iniciativy v oblasti energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). EU se rovněž zavázala ke zdvojnásobení využívání OZE z cca 6% celkové energetické spotřeby na 12% do roku 2010.

Řada uživatelů i českého internetu slyšela o projektu SETI@home, v rámci kterého se může každý majitel či uživatel počítače s připojením do internetu zapojit do pátrání po případných signálech mimozemských civilizací. Princip je jednoduchý: program, který si můžete stáhnout z domovské stránky projektu, se na vašem počítači spouští v době, kdy ho vy nevyužíváte, a analyzuje vždy určitou malou část dat získaných z radioteleskopu v Arceribu na Portoriku. Připojení k internetu potřebujete pouze pro stahování dat a odesílání výsledků. Program hledá v rádiovém šumu signály s určitými vlastnostmi, které by podle tvůrců projektu z univerzity v Berkeley v USA mohly ukazovat na jejich umělý původ.

Evropany více znepokojuje znečištění vody a vzduchu než používání geneticky modifikovaných organismů. Ukazují to výsledky výzkumu veřejného mínění, provedeného Evropskou komisí. Sedm z deseti dotázaných soudí, že ochrana životního prostředí je "naléhavý a důležitý problém" a více než polovina dotázaných uvedla, že se nyní více zajímají o problematiku životního prostředí než před pěti lety.

Dnes odpoledne skončila v německém Bonnu 5. zasedání Konference stran (COP-5) Rámcové konvence OSN o klimatických změnách (UNFCCC). Delegáti ve čtvrtek odsouhlasili, že příští konference, COP-6, se uskutečnní v nizozemském Haagu od 13. do 24. listopadu roku 2000. Do té doby se má vyjednávací proces zintenzívnit, aby v Haagu mohlo být dosaženo shody o podrobnostech implementace tzv. Kjótského protokolu, přijatého na konferenci COP-3 v roce 1997. Dvě jednání pomocných orgánů Konvence jsou plánována na 12.-16. června a 11.-15. září 2000.

Dnes odpoledne začíná na konferenci o klimatických změnách (COP-5) v německém Bonnu část věnovaná projevům a jednáním ministrů a vysoce postavených vládních činitelů. Od 15 hodin až do půlnoci bude mít každý ze 101 řečníků tři minuty na pronesení svého příspěvku. Český ministr životního prostředí Miloš Kužvart sice kolem 14. hodiny odlétá do Bonnu také, ale za řečnický pult se nedostane - za státy Visegrádské skupiny (ČR, SR, Polsko a Maďarsko) promluví slovenský ministr životního prostředí Laszló Miklós.

Na konferenci OSN o klimatických změnách v německém Bonnu Turecko požádalo, aby bylo vyškrtnuto z příloh I a II Rámcové úmluvy Spojených národů o změnách klimatu. Naopak Kazachstán požádal, aby byl zapsán do přílohy II této úmluvy.

Po slavnostním zahájení v pondělí 25. října pokračuje konference o klimatických změnách v německém Bonnu jednáním svých dvou pracovních orgánů. Pomocný orgán pro implementaci (SBI) Rámcové konvence OSN o změnách klimatu a Vědecký a technický poradní pomocný orgán Konvence (SBSTA)včera zahájily svá jednání, která potrvají až do 1. listopadu.