Celosvětová akce Hodina Země se letos koná po desáté. Stejně jako před rokem je cílem happeningu především symbolický, nejde tedy primárně o to uspořit elektrickou energii za jeden večer, ale ukázat, že změnu klimatu bereme vážně. A také, že jsme ochotni pro to něco dělat. Tedy alespoň na na Hodinu Země 19. března zhasnout v půl deváté večer na šedesát minut byty, domy, památky a firmy, tak jako stovky českých měst, desítky firem a tisíce jednotlivců.

Proč bych měla nakupovat ekologické čištiče a přírodní kosmetiku? Stále kontrolovat, co v nich je obsaženo, navíc kupovat další plastové obaly.. Raději si to prostě vyrobím sama.

Minulý rok byl pro německé elektrárenství nepochybně přelomovým – poprvé v německé moderní historii pokryly obnovitelné zdroje třetinu německé spotřeby elektřiny a jasně si upevnily první místo v německém výrobním mixu před hnědým uhlím. Pokud se nestane něco nepředvídatelného a Němci se budou držet svých plánů, uhlí se na výsluní už nikdy nevrátí. Zbavit se ho ale úplně nebude vůbec snadné. I to ukázal rok 2015.

Součástí boje proti globální klimatické změně je především snižování emisí skleníkových plynů, mezi nimi i oxidu uhličitého (CO2). Možností, jak snížit objem tohoto plynu vypouštěný do ovzduší je řada a jednou z nich je i technologie zachycování a ukládání CO2 neboli CCS (Carbon Capture & Storage). Před deseti lety byla Evropa na špici ve vývoji CCS a Evropská komise uvažovala o této technologii jako o jedné z prioritních možností, jak dostát závazku snížit do roku 2050 emise CO2 o 80 až 95 procent proti úrovni z roku 1990. V současnosti však v zemích Evropské unie nefunguje ani jeden z 12 pilotních projektů CCS, jejichž výstavba byla oznámena Evropskou radou v roce 2007.

O skutečnosti, že se Asociace pro bezpečné potraviny, z. s. (APBP), která se dlouhodobě věnuje problematice užívání pesticidů a jejich dopadů na lidské zdraví, chystá navrhnout etický kodex prodejců a výrobců pesticidů, jsme již <a href="https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/richard-sedy-prijmou-prodejci-pesticidu-kodex-jako-farmaceuti">informovali</a>. Ještě před zveřejněním jeho finálního návrhu jsme oslovili tři zásadní hráče na tomto trhu s otázkou, jak by se k něčemu podobnému, jako u farmaceutů podrobně rozepsanému, postavili.

Leonardo DiCaprio konečně získal Oskara. Při přebírání ceny využil velkou část své děkovné řeči k tomu, aby varoval před klimatickou změnou a vyzval k jejímu řešení. Následně se na sociálních sítích objevily snímky DiCapria a jeho soukromého tryskáče. Redaktorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá napsala sloupek Argument soukromým tryskáčem jen potvrzuje, že Leonardo DiCaprio má recht, kde herce srdnatě hájí. Ano, DiCaprio má recht, ale ten tryskáč to nepotvrzuje ani trochu.

Ne každý má doma zahradu, na níž by mohl vyhazovat šlupky od brambor či lógr z kafe. Ale nezoufejte! Žižaly, které žerou váš každodenní kuchyňský bioodpad, můžete mít i na balkoně, ve sklepě či v obýváku, stačí jim obstarat vhodný domov. Na internetu naleznete spoustu sofistikovaných kompostérů, které si můžete koupit. Přestože jde o šikovné pomocníky, jejich cena vás ale může odradit. Kdo má hluboko do kapsy, může následovat mého příkladu a vyrobit si domeček pro žížaly sám a levně.

S tématem veřejných zakázek se, bohužel, asi nejčastěji setkáváme v negativních souvislostech – předražené, chybně vysoutěžené, vytunelované, neprůhledné… Ve veřejných zakázkách se točí velké peníze – v roce 2014 to bylo jen v České republice asi 650 miliard korun. Většinu z nich utrácejí tzv. veřejní zadavatelé – obce, státní úřady, příspěvkové organizace atd. Jak z názvu vyplývá, tak hospodaří s veřejnými prostředky, tedy financemi plynoucími především z daní. To by mělo tyto utráceče zavazovat k tomu, aby s nimi nakládali hospodárně, efektivně – a nejlépe ku prospěchu všech. Hospodárnost a požadavky na co nejnižší cenu se na přetřes dostávají často, ale co další dopady utrácených financí a nakupovaných výrobků a služeb – environmentální a sociální?

Dobrý den všem, mám maloodběr na zahrádce, vyšší platba o 1500 ročně má prosté řešení. Elektřinu nechám odpojit a pořídím si agregát, který při výkonu cca 3kW přijde tak na 6 tisíc. Nebo si na tak malou spotřebu pořídím malý FV panel, který ve spojení s olovem a měničem bude pro provoz na zahrádce bohatě stačit. Při současné platbě cca 1000 Kč plus 1500 jsem za tři roky na svém. Při mé spotřebě, to bude maximálně 10 litrů benzínu ročně.

Největší černá skládka (cca půl milionu tun) nebezpečného odpadu v ČR, navíc se rozprostírající v CHKO Český kras. Tato černá skládka přitom není v seznamu evidovaných ekologických zátěží, zpracovaném v r. 1992 pro celou ČR, protože okres Beroun jako jediný v republice tehdy odmítl poskytnout spolupráci a podklady. Skládka vznikla jako černá v 50. letech minulého století v příkrém rozporu s tehdy platnou legislativou, mimo jiné se zákonem O státní ochraně přírody č. 40/1956 Sb. Všechny listiny, kterými se snažil bývalý ONV Beroun a později Město Beroun dodatečně legalizovat tuto skládku, lze prokazatelně označit za neplatné a odporující zákonům, platným i v době jejich vydání. Poslední pokus o legalizaci skládky provedlo Město Beroun v roce 1992, kdy listinou čj.1135/92-332/2-Pch/Br ze dne 27. 5. 1992 samo sobě povolilo „užívání stavby skládky domovního odpadu „Lištice“ na pozemcích p.č.730/2 a 730/1 v k.ú.Beroun“. Učinilo tak v době, kdy už více jak rok zaváželo odpadem sousední pozemky p.č. 732/2 a 735/1 soukromého vlastníka. A to přesto, že tento vlastník písemně proti tomu protestoval od roku 1991. Zavážení jeho pozemků skončilo až v roce 1996, kdy město Beroun navršilo na jeho pozemcích skládku až do výše cca 35 metrů a se sklonem svahu čela skládky cca 75-80 stupňů. Dodnes nebyla tato skládka sanována a uzavřena.