Provoz jaderně energetických zařízení je spojen i s jejich vyřazováním a likvidací, která v ideálním případě povede k návratu lokality do původního stavu a uvolnění co největšího objemu materiálů k recyklaci, tj. zpět do životního prostředí. K tomu je nutné důkladně analyzovat veškeré aspekty ovlivňující práce při vyřazování.

I když razantní klimatické změny probíhají před našima očima, pokračuje podivný spor o ně. Jaká jsou základní fakta? Pokusím se je shrnout v následujícím příspěvku.

Pro někoho ano, pro někoho ne. Jde o to pochopit, kde jsou všechny příčiny, které vedou ke katastrofálnímu nedostatku vody, jak povrchové, tak spodní. Není to jen to, že neprší či málo prší. Není to ani jen špatným zacházením se zemědělskou půdou a její ztrátou v řádech milionů čtverečních metrů. Není to ani tím, že nebyl v zimě sníh nebo ho bylo málo. Hlavní příčinou je to, jak se s vodou hospodaří.

ZŠ Cesta v Písku se v rámci svých přírodovědných a ekovýchovných aktivit snaží kontinuálně podílet na praktické péči o životní prostředí. Před rokem jsme pro žáky školy připravili osvětovou hodinku o úhynu ptáků po nárazu do skel. Během aktivit v hodině žáci zjistili, že skleněné a zrcadlící plochy jsou rizikové pro řadu ptačích druhů. Dál je motivovat k akci již nebylo náročné: stačilo mít povolení k polepení zastávek samolepkami.

Než budeme pokračovat v objasňování teorie biotické pumpy, chtěl bych na několika zdánlivě jednoduchých příkladech uvést zoufalou míru nevědomosti v oblasti klimatického poznání, o kterých se nepíše ani nemluví, a přesto jsou považovány za samozřejmé.

Nesouhlasím s názorem pana Rosendorfa, že orba je spásná co se týká opatření v boji proti suchu na zemědělské půdě. Souhlasím s tím, že podstatná je hloubka zpracování a řešení utužení spodního dna, díky možnému rovnoměrnému zasakování srážek, pokud nějaké vůbec přijdou.

Zadržením, odborně retencí vody v hydrologii rozumíme přirozené či o umělé krátkodobé zadržení vody v krajině. Tato voda může být dočasně zadržena na povrchu lesního stromoví, travního porostu, křovin, na povrchu půdy, v půdním krytu (tvořeném nadložním humusem a přízemní vegetací), v půdním profilu, v korytě toku, ve vodní nádrži, v suché nádrži, záchytném příkopě a záchytném průlehu, ap.

Jedním z vysoce probíraných témat dnešní doby je neustávající sucho v krajině. Zatímco v loňském roce přišlo až se začátkem května, letos jsme již v dubnu mohli v řekách a potocích sledovat rekordně nízké průtoky. Nízké hladiny podzemní vody, vyšší teploty přispívající k výparu a menší množství zásoby vody ve sněhu vytváří kompletní sucho v krajině. A jak se k tomuto problému staví naše vláda? Místo zlepšení kvality toků, revitalizací a investic do kvalitnějšího zemědělství podporuje spíše další zabetonování krajiny a pomáhá se zrychlením odtoku vody pryč.

Strom je ze zákona součástí pozemku, na kterém roste, a jeho majitel má povinnost o něj pečovat. Pokud roste ve městě nebo na kraji silnice, musí strom zvládnout solení, sešlapanou půdu, horko a málo vody, omezený prostor pro kořenění a spoustu dalších ústrků.

Okresní autobusová doprava v Kolíně si pořídila dvacet nových autobusů s pohonem na CNG. To je skvělá zpráva. Teď by se kolínskou cestou měla vydat i další města v čele s Prahou.