Pokud Respekt, jak píše pan Tkadleček, „přebírá argumentaci politiků a lobbistů fosilních korporací, kteří chtějí kvůli vlastním zájmům účinné řešení klimatické změny co nejvíce zdržet,“ pak je třeba říci, že podobně „přebírá argumentaci“ i velká většina seriózních světových médií, jež hodnotí výsledek konference v Katovicích podobně jako my. Zde například zajímavý rozbor na serveru Politico , kde se praví: „Kompromis znamená, že se všechny strany jednání musejí něčeho vzdát, aby dosáhly dohody. Závěrečný … text klimatického summitu není žádnou výjimkou“.

U metra Letňany je krásné a velké P+R parkoviště. Jeho projektant by potřeboval vzít kolem ramen a v dopravní špičce postavit ke vjezdu, aby mohl sledovat, jak parkováníchtivý řidiči blokují v jízdě autobusy městské hromadné dopravy.

Příští rok bude pro lesnicko-dřevařský sektor apokalypsou! Vyplňují se ty nejčernější scénáře predikovanými nezávislými organizacemi, fakultami univerzit a výzkumných organizací. Bohužel na ně úřady v Praze, jednotlivé kraje a řada vlastníků lesů včetně těch státních včas a efektivně nereagovala. Tato lesnicko-dřevařská krize se mohla do značné míry eliminovat, pokud by se včas zaváděla adaptační a lesnicko-technologická opatření. Nestalo se tak, a proto bude potřeba společnost pomalu připravovat na skutečnost, že lesy z naší krajiny dočasně zmizí.

Představitelé Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) zřejmě zkouší, kolik dezinformací jim média a veřejnost dovolí na téma vlk. Tím posledním testem byla tisková konference (jejíž průběh aktéři zaznamenali i na YouTube) a zveřejněná tisková zpráva na téma vydry, bobra a vlka a potřeby jejich regulace v naší krajině. Jak již někteří komentátoři upozornili, myslivci odvádí téma od problémů, které nezvládají: přemnožená prasata ničí úrodu zemědělcům, jeleni zase poškozují lesy.

V rámci pozemkových úprav se realizují takzvaná společná zařízení. Část pozemků je vyčleněna pro obecně prospěšná opatření, jako jsou cesty, biokoridory či protipovodňová opatření. Těmi „nejzdařilejšími“ se Státní pozemkový úřad chlubí prostřednictvím soutěže nazvané Žít krajinou. Podíváme-li se na projekty nominované v kategorii dopravní infrastruktura, vyznívá jméno soutěže jako výsměch. Asfalt, asfalt a asfalt!

Před několika dny skončil klimatický summit v polských Katovicích. Tématem se zabývá článek v Respektu zveřejněný 17. 12.. Je samozřejmě skvělé, že se tématem Respekt vůbec zabývá. Dovolil bych si mu však oponovat v několika tvrzeních, které jsou podle mně zavádějící.

V souvislosti s projednávaným návrhem státního rozpočtu se objevil návrh na navýšení částky na podporu hospodaření v lesích o 5,8 miliard Kč namísto stávajících 641 milionů pro rok 2018 (zdroj rozpočet Mze) na likvidaci kůrovcové kalamity. Tento nápad si zaslouží poznámku ke stávající administraci a zpracování žádostí na příspěvky na hospodaření v lesích.

Myslivci se výjimečně zase jednou trefili do černého. Jejich tisková zpráva o nutnosti regulace bobrů, vyder a vlků zaplavená lživými informacemi získala mnohonásobně větší mediální prostor, než o jakém se vedení Českomoravské myslivecké jednoty zdálo i v těch nejdivočinovějších snech.

Pokud nám jde o odolnou a udržitelnou agrární krajinu, je nutné změnit přístup zemědělců a dotační politiku. Jsem skepticky k zastropovní dotací. Spíše vytvořme podmínky pro tvorbu pestré krajiny pro malé a hlavně velké podniky.

Bobr škodí, chyťme ho do želez. Vydra škodí, chyťme ji do želez. Vlk škodí, zastřelme ho. Vedení Českomoravské myslivecké jednoty se minulý týden mentálně vrátilo do dávných dob a rozhodlo se vypořádat s odvěkými nepřáteli, především šelmami. Neváhalo vytáhnout osvědčeného spojence – pověrami udržovaný strach z vlků.