Městský hřbitov v Blansku ještě nedávno neměl vlastní parkoviště. Pro parkování sloužila příležitostně pouze svažitá sousedící plocha. Město Blansko si nechalo vypracovat projekt na parkoviště, které by bylo důstojné pro daný účel a které by zároveň umožňovalo zasakování dešťové vody. Neobvyklé je, že primární koncept parkoviště doporučil krajinář, teprve pak byl projekt dále zpracován dopravním projektantem. Běžně to bývá opačně.

Letošní laureát Ceny Josefa Vavrouška se narodil v roce 1931. Když mu bylo zhruba jedenatřicet let, dostal obtížný úkol – naplnit jeden z cílů tehdejšího Územního plánu rajonu Krkonoš a splnit sen a přání mnoha dřívějších ochránců přírody nejvyšších českých hor – Augusta Bayera, Františka Schustlera, Aloise Zlatníka, Karla Kaviny, Zdeňka Pilouse, Josefa Mařana, Jaroslava Veselého nebo Zdeňka Vulterina – zřídit v Krkonoších první český národní park.

Trofejový lov je v dnešní době kontroverzní téma, nelze však zastírat, že může za určitých okolností pro ochranu divokých zvířat znamenat i přínos. Neplatí to však vždy a je třeba zdůraznit, že s komerčním lovem souvisí i mnoho problémů, které Michaela Fialová v rozhovoru nezmínila. Diskuze na toto téma je dnes velmi polarizovaná – na jedné straně ochranáři a ochránci zvířat; na druhé straně lovci, lovečtí operátoři a firmy, které tyto aktivity živí. Najít argumenty ve prospěch lovu bývá složité – je celkem jasné, že zvíře bylo zabito, takže přesvědčovat někoho, že to bylo vlastně pro jeho dobro, není úplně jednoduché.

V minulých týdnech schválila vláda novou aktualizovanou energetickou koncepci - Česko se má v následujících 25 letech stát zemí s výrazným podílem jaderné energetiky. Uran má nahradit tenčící se zásoby uhlí a na celkové výrobě elektřiny by se měl podílet místo nynější třetinou více než polovinou, předpokládaný nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je na dvacet pět procent. Koncepce počítá s tím, že se mají začít připravovat ke stavbě až čtyři nové reaktory - až dva v elektrárně Temelín a až dva v Dukovanech. Koncepce je postavená na tom, co máme v Česku z energetického mixu k dispozici. A vychází z negativních zkušeností “temelínského” tendru, který česká vláda vloni bojácně odvolala. Tendru, který vedl k právním sporům s Francouzy. A stejného tendru, kde vztahy s vládami ostatních dvou účastníků dnes rozhodně nejsou jako byly v roce 2013. Dvě lokality pak dávají alibistickou, ale drahou možnost zvolit např. ruskou technologii na Moravu a americkou do Čech a tím velmoci tolik nepopudit. Že dvě různé technologie pro malou zemi je ekonomický nesmysl, tuto vládu trápit nebude. Při výstavbě už tu bude u vesla někdo jiný.

V sobotu proběhla okolo vodní nádrže Pastviny (a přímo v ní) úklidová akce Čisté Pastviny. Z blízkého okolí se sjeli hasiči, policisté, zástupci Povodí Vltavy i dobrovolníci z řad veřejnosti včetně mnoha dětí. Akci uspořádala místní skupina Vodní záchranné služby. Uklidily se břehy, okolí nádrže i její dno především v okolí pláží, o což se postarali potápěči. Z nádrže bylo podle plánu odstraněno staré ocelové molo a vrak laminátové lodi, obojí vyzvedl jeřáb.

Evropský systém emisního obchodování (EU Emission Trading Scheme, EU ETS) byl spuštěn v roce 2005. Je to poměrně dynamická oblast, neustále se vyvíjí a jen co se dohodnou pravidla pro její fungování, už se hovoří o změnách. Jak se tedy za 10 let ETS vyvinul a kam směřuje?

Mezi 10 hlavních důvodů, proč se lidstvo nemusí dožít roku 2050, je vedle například srážky s jinou planetou, atomovou válkou nebo supervulkánem i totální KOLAPS VČELSTEV. Již několik let se neoprávněně vkládá do úst nositeli Nobelovy ceny Albertu Einsteinovi známý výrok, …“Pokud zmizí včely, zbývají lidstvu čtyři roky života“. Přes to, že tento geniální vědec tuto větu nikdy neřekl, je v ní skryta stejná dobu předbíhající pravda, jako v jeho teorii relativity. Museli bychom si ale do této „rovnice“ místo slova včely dosadit slovo OPYLOVATELÉ.

Před několika lety, kdy ochrana srn při senoseči nebyla zdaleka takové téma jako dnes, byla moje zkušenost na posekaných loukách děsivá. V průměru na dva až čtyři hektary bylo posekáno jedno až dvě srnčata. Jasná špatnost, která by se stávat neměla. V mladické naivitě jsem vše oznámil jak dotyčným zemědělcům, tak myslivcům. K mému překvapení se o problému vědělo. Zemědělci pokrčili rameny a pánové v kamizolkách též. „Žiješ na venkově, mladej. Srnek je dost. Zvykej si.“

Nastává čas senosečí. Doba, kdy také nastává rození mláďat. S kamarádkou Markétou Kohutovou si bereme dovolenou a vyrážíme do luk. Po domluvě mysliveckých sdružení se zemědělci jsou nám přiděleny terény, kde se bude v nejbližší době sekat. Naším úkolem je zvěř „zneklidnit“, vyhnat, aby pernatá neměla šance snášet vejce, srstnatá klást mláďata. A když už najdeme snůšku či srnčí mládě, tak je zachránit před zasečením.

Obce a města postupně revitalizují řadu veřejných prostranství a s nimi i jejich zeleň. Nahrazují tak často chaotický přístup k výsadbě zeleně v předchozích dobách, který vedl k výsadbě nevhodných dřevin na nevhodných místech. Dá to hodně práce a nestojí to malé peníze. Občané mají naopak často pocit, že se neustále všude kácí a zeleň ustupuje novým stavbám bez viditelné náhrady. S žádostmi o kácení nepřicházejí jen „zlí“ developeři, ale nezřídka také samotní občané. Tu strom ohrožuje stabilitu chodníku, tu vlhkost stromu, kterou při sobě drží, způsobuje plísně v domě, spadané listí ničí náhrobek. Argumentů pro kácení více nebo méně relevantních se najde vždy dost. Situace je to opravdu složitá a jak to tak bývá, větší chyby a omyly vidíme vždy spíše na té druhé straně.