V loňském roce se v celosvětových médiích objevily dvě tiskové zprávy, ve kterých představitelé IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů) vyzývají k ukončení bojkotu palmového oleje. (Ekolist o tématu informoval zde.) Podle nich by bojkot palmového oleje nutně navýšil plochu potřebnou pro pěstování ostatních olejnin s nižší výnosností. Odvolávají se při tom na podrobný oficiální dokument IUCN (Oil Palm and Biodiversity. A situation Analysis by the IUCN Oil Palm Task Force), vydaný v tomto roce, který ovšem ve skutečnosti k zastavení bojkotu nevyzývá. Podle našeho názoru jde o zneužití reputace IUCN k manipulaci světového veřejného mínění ve prospěch podpory palmového oleje. Vzniká dojem, že je odmítnutí bojkotu palmového oleje oficiálním postojem IUCN, sdíleným významnou většinou jeho členů.

Ústavní soud zamítl stížnost skupiny senátorů, která protestovala proti tomu, že vláda svým nařízením změkčila hlukové limity. Norma zavedla před třemi lety nový výpočet hladiny hluku, který spočívá v tom, že při měření se musí odečíst dva decibely jako možná chyba . Výsledkem je, že i takřka dvojnásobný hluk než dříve se najednou vejde do limitů. Tolik článek autora Marka Pokorného na serveru Aktuálně.cz.

Nedávno poskytlo Ministerstvo životního prostředí informaci o veleúspěšném fungování programu Nová zelená úsporám (NZÚ), když uvedlo, že v roce 2018 bylo na střechách nainstalováno 6 MW fotovoltaických elektráren (FVE) a výše podpory činila 134 milionů Kč. Vezmeme-li v úvahu, že tyto nové FVE vyrobí za rok asi 6 GWh elektřiny, je to tolik, co vyrobí tisícina bloku temelínské jaderné elektrárny (JE).

Energetická politika je zásadní pro každou zemi. Naši představitelé k ní ale nepřistupují správně.

V poslední době se mezi myslivci a ochranou přírody rozvinula diskuze, která není vždy úplně hezká a využívá četné argumentační fauly. Přitom všem jejím aktérům jde o stejnou věc: ochranu naší přírody.

Především rybáři hořekují, že v řekách ubývá ryb. Za hlavního viníka jsou označování predátoři. Člověk si má tendenci věci zjednodušovat a hledat jednoho konkrétního viníka. „Ten za to může, predátor, zlikvidujme predátory a problém vyřešíme!“ Musíme si uvědomit, že řeka je ekosystém a působí na ni celá řada faktorů a ty ovlivňují veškerý život v ní. Predátoři jsou jen jedním z činitelů a nikoliv tím zásadním. Jestli chceme mít zdravé a čisté řeky plné života, musíme se na ně podívat ze širšího pohledu a problém řešit komplexně.

Všichni máme zájem na zachování vzácných a ohrožených rostlin a živočichů. A to jednak pro jejich vnitřní hodnotu, a také pro to, aby obohatily ekosystémy a aktivně do nich přispívaly. V době projevujících se dopadů klimatické změny je zvláště důležité, aby byla příroda silná a různorodá. Přesto se zde v průběhu let vytvořil konflikt mezi ochránci přírody na jedné straně a farmáři a rybáři na straně druhé. Přestože jsou to dvě skupiny, které mají k přírodě asi nejblíže. Předmětem sporu je ochrana predátorů. Spor ukážu na příkladu rybníkářství, kde vydry, volavky a kormoráni (technické škody napáchají i bobři) likvidují obsádku ryb v rybnících. Celou problematiku lze však aplikovat i na chovatele ovcí, kteří mají v současné době problém se zvyšujícími se stavy vlků.

V poslední době se zase objevuje množství zpráv, kde si farmáři z Broumovska stěžují téměř na apokalyptickou situaci kolem vlků a mimo jiné straší veřejnost útoky na lidi a zejména děti. K těmto poplašným zprávám se přidávají i někteří myslivci a chovatelé z jiných oblastí České republiky.

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), Český rybářský svaz (ČRS) a Rybářské sdružení minulý týden veřejně vydali požadavky k řešení problémů, které dle jejich vyjádření působí vydra, bobr a vlk. Tím odstartovala veřejná diskuse, v rámci které jsme vydali prohlášení, že naprosto nesouhlasíme s použitím smrtících pastí. Naše organizace se zabývá výzkumem savců, proto bylo našim odborníkům naprosto zřejmé, co je myšleno pod pojmem smrtící pasti na bobra a vydru. Použití smrtících pastí v případě zvláště chráněných druhů je dle našeho názoru natolik extrémní, že jsme museli reagovat. Protože diskuse probíhá dále, rádi bychom také přispěli i k tématu ochrany a managementu vydry a bobra.

„Příští světová konference o klimatických změnách se bude konat v Tokiu a pít se bude šampaňské!“ usnesla se podle karikaturisty před 25 let stejnojmenná konference. Usnesení konference bylo jistě košatější, ale svým obsahem odpovídalo oné karikatuře. Nejsmutnější je, že pro právě skončenou 24. světovou konferenci o klimatických změnách, konanou ve dnech 2. - 15. prosince 2018 v polských Katovicích (dál Konference), to nevypadá o mnoho lépe.