Zatímco už několik let se mluví i píše o tom, že jednou z nejdůležitějších otázek blízké budoucnosti je adaptace na klimatické změny a že klíčovou roli v tom hrají mimo jiné stromy, zatímco probíhají kampaně na „výsadbu milionů stromů“, pozměňovací návrhy drážního zákona poslanců Ferance (ANO) a Matušovské (KSČM), právě projednávané Poslaneckou sněmovnou, jdou zcela proti tomuto proudu. Otevírají možnost zbytečného kácení statisíců stromů.

Lesy České republiky vyhlásily na den 19. 10. 2019 kampaň na sázení lesa nové generace pro dvacáté druhé století. Na akci prý pracují přes půl roku stovky lidí ve všech krajích. Výrobní ředitel doplňuje, že projekt pro každou kalamitní plochu je zpracován zvlášť, s použitím tří hlavních dřevin, které budou tvořit kostru porostu, a zbytek bude vysazen mixem převážně listnatých dřevin. Nové lesy budou z větší míry listnaté, druhově pestré, prostorově i věkově bohaté. A díky pestrosti budou za 60 či 100 let, které je čekají, odolnější. Jak idealistické předsevzetí! Nezrealizovatelné. Práce dobrovolníků přijde vniveč. Takto se les nezakládá!

V sobotu jsme si připomněli Mezinárodní den supů a kondorů. O několik dnů dřív jej předznamenala zpráva, že zahynula samice supa mrchožravého, která se vylíhla ve zlínské zoo a začátkem srpna byla v bulharských horách vysazena na umělé hnízdo. Hned během svého prvního letu narazila do drátů elektrického vedení.

Reakce na otevřený dopis společnosti S-Power Energies ohledně výsledků kampaně Chci sluneční energii

V průběhu projednávání novely lesního zákona předložila skupina poslanců až do třetího čtení pozměňovací návrh zákona o myslivosti, který nechvalně známou formou tzv. přílepku mění princip fungování myslivosti, který v Česku existuje téměř dvacet let, vytváří stamilionové náklady pro stát a nepřijatelně omezuje práva vlastníků pozemků a osob vykonávajících na nich myslivost. O chovech zvěře nemají rozhodovat vlastníci pozemků a myslivci, ale státní úředníci tzv. od stolu. Poslanecká sněmovna o něm bez jakékoli veřejné diskuze bude rozhodovat ve středu 11. září 2019.

V České republice se dlouhodobě nedaří zlepšit kvalitu vody v rybnících. Většinu rybníků v létě ovládají potenciálně toxické sinice, které omezují život vodních živočichů i využití rybníků k rekreaci. Na místě je tedy i otázka, jestli je kvalita vody v rybnících dostatečně chráněna legislativou. Bližší pohled ukazuje, že nikoli.

Vážená paní Hekšová,
tímto otevřeným dopisem reaguji na výsledek vaší kampaně Chci sluneční energii, která si kladla za cíl vyjednat pro registrované účastníky výhodné podmínky pořízení střešních fotovoltaických elektráren. V oficiálním oznámení, které jste registrovaným účastníkům rozeslali v pondělí 2. září 2019, uvádíte, že jako nejvýhodnější jste vyhodnotili nabídku společnosti ČEZ Prodej, a.s.

Začalo jaro, v kalendáři je 19. březen 2050. Přes den dosahuje v Česku teplota obvyklých 20 °C, na horách se drží kolem 10 °C. Noční minima klesají jen v tzv. mrazových kotlinách pod 5 °C, poslední mráz byl v polovině února. V dalších týdnech očekáváme rychlý vzestup denních teplot a srážkově podnormální období. Naštěstí už mají všechny zemědělsky využívané pozemky podpovrchové zavlažování a dodávky odsolené mořské vody jsou dostatečně vydatné. Po šesti extrémně horkých létech (maxima až 47 °C) aktuální střednědobé výhledy ukazují, že se letošní letní teploty udrží pod 45 °C a ne všechny letní dny budou tropické.

Státní podnik Lesy ČR v letech 2010-2018 vytvořil čistý zisk téměř 35 miliard korun. I přesto požaduje po Agentuře pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) každý rok finanční kompenzace v řádu desítek až stovek milionů za ztížení lesnického hospodaření. Nedostatek financí v rozpočtu nutí AOPK vydávat rozhodnutí, která povolují velkoplošnou těžbu v chráněných územích.

Mikroplasty. Pojem, který jsme již slyšeli. Jsou všude okolo nás, pijeme je a dokonce dýcháme. V současné koncentraci jsou prý neškodné, ale co v té příští?