V hospodářské politice existuje takzvaný magický čtyřúhelník. Čtyři hospodářské cíle, které nelze splnit současně (například vysokou zaměstnanost a současně cenovou stabilitu). V energetice se nyní rýsuje obdobný trojúhelník. Evropská unie by se měla shodnout, kterým cílům dá přednost. Jak jich dosáhnout, by už ale předepisovat neměla.

„Ve dvanácti letech mne zaujaly luční kobylky a už mně to zůstalo,“ říká entomolog Jaroslav Holuša z ČZU, který dnes 21. března převzal profesorský diplom.

Nikdy by mne nenapadalo, že tak banální téma, jakým je eurounijní “zákaz žárovek”, vzbudí tolik vášní mezi českými internetovými uživateli. Ale vzbuzuje. A protože v českých médiích k tomu nenajdete mnoho relevantních materiálů, rozhodl jsem se po vzrušené twitterové diskusi posloužit obsáhlejším výkladem. Termín “zákaz žárovek” budu nadále používat, i když je nesmyslný, ale v českých médiích zavedený, což si vysvětlíme později.

,,Důstojné pracovní podmínky, ekologická udržitelnost, rozvoj komunit, spravedlivá cena a zákaz dětské práce – to vše jsou hlavní pilíře Fair trade.“

Ano. Česká republika (ČR) je v Evropské unii (EU) šampionem. Není se ale čím chlubit. Vede suverénně pomyslnou štafetu nečerpání možných dotací z EU. V roce 2013 se na celkovém nečerpání cca 16 mld. Kč (zde i dál v přepočtu, kurs „Kč – euro“ se může měnit) podílela plnými 10 miliardami Kč. Informoval o tom mimo jiné i Ekolist ve zprávě ČR je nejhorší v čerpání peněz z evropských fondů. Problémové je i životní prostředí .

Použité údaje byly platné 5. 2. 2014, dostupné z internetových zdrojů.

Článek volně pokračuje na stať Jan Zeman: Mnoho otazníků na stavbě s poetickým názvem Blanka, který vyšel na Ekolistu 9. ledna 2014.

Čemu bude nastupující vláda čelit v oblasti životního prostředí? Asociace Zelený kruh, která sdružuje 26 českých ekologických organizací, popsala dvanáct největších problémů v oblasti životního prostředí, které by měla řešit nová vláda. Zároveň navrhuje jejich řešení.

Množství zdravých stromů, které byly zlikvidovány v Přerově během tohoto zimního období je varující. Nádherné zdravé jedle a další jehličnany v ulicích U Tenisu, na Purkyňově ul., Dvořákova ul. zdravé, dnes málo viděné moruše, na Jížní čtvrti ořechy, u domu č.3 na ul. Sadová dvě zdravé břízy na kterých během každé zimy odpočívalo několik kalousů ušatých. U zahrádek pod Nemocnicí byl pokácen jasan přibližně 25letý, na kterém se každý rok živilo hejno krásných hýlů, a tak lze pokračovat do nekonečna... stromy mizí po stovkách, stejně jako obyvatelstvo. Přerov se stal městem dřevorubců, městem bez zájmu o životní prostředí, městem sobeckých prospěchářů vládnoucích netečnému, odevzdanému potencionálnímu voliči.

„Nemáš trávu?“
„Jasně! My s ní dokonce i topíme.“