V Německu jsou aktivity kolem studentských stávek za klima těmi nejrozsáhlejšími. Proto je zajímavé se podívat na nedávno zveřejněné konkrétní požadavky studentů.

Desetkrát pomalejší, než by bylo potřeba, je tempo, jakým Vláda navrhuje rozvíjet obnovitelné zdroje. Odstavování uhelných zdrojů zaostává i za neambiciózními, jen čtyři roky starými vládními plány. Česko ve snižování emisí skleníkových plynů zcela selhává, ukazuje porovnání nejnovějších statistik.

Dnes jsme zde podruhé. Už podruhé jdeme místo školy do ulic. Už podruhé stávkujeme za důsledné a účinné řešení klimatické krize. Na první stávce jsme žádali řešení klimatické krize. Ale i přes několikatisícový protest studentů a studentek, politici dál ignorují změny klimatu a naši budoucnost a dál odmítají přijmout zodpovědnost.

Fridays For Future Česká republika jsou skvělou akcí a moc rád jsem v Brně řekl pár slov na podporu všech studentů, kteří přišli. Tady jsou.

Autor článku „MŽP obětuje cenné lesy v chráněných oblastech těžařům“ pravděpodobně nepochopil metodické doporučení MŽP s názvem „Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a MZCHÚ“, proto informace v něm uvedené neodpovídají skutečnému obsahu metodického doporučení MŽP. Tím ovšem došlo k vyvozování nepravdivých závěrů a matení veřejnosti. V naší reakci proto uvádíme nepravdivá tvrzení Hnutí DUHA na pravou míru.

Sucho, jehož projevy nás dnes trápí, nepřišlo znenadání. Nevzniklo ze dne na den, ani před třemi, šesti nebo deseti lety. Pomalu se k nám plíží několik desetiletí a je to důsledek našeho špatného přístupu k přírodě, která nám naše činnosti vrací i s úroky.

Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti jsou zděšené, že by pod jejich domovy měl skončit vysoce nebezpečný odpad nejen z Dukovan a z Temelína, ale i ze zahraničních jaderných elektráren. Jak dnes prozradil slovenský premiér Peter Pellegrini, domluvil se se svým českým protějškem Andrejem Babišem, že by projekt hlubinného úložiště mohly obě země řešit společně.

Vážení,

rádi bychom vyjádřili své znepokojení z aktuální verze návrhu zákona (Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, dále jen návrh zákona). V předchozích verzích se objevovala možnost vytvořit národní seznam invazních druhů a pro jednotlivé druhy poté navrhnout odpovídající management. Se zděšením jsme zaznamenali, že v aktuální verzi návrhu zákona tato možnost již není uvedena.

V době po „Sametové revoluci“ jsme všichni vzhlíželi k nastupující renesanci. Ta zasáhla i do lesnického stavu. Celá lesnická generace ve věku 45 let a mladší toho z uplatňovaných odborných zájmů neznala. Věděli, jak sledovat mechanizované přibližování, socialistickou soutěž, jak zajistit olej, naftu a rukavice, z pěstování lesa snad to, že smrk se musí zalesnit „tím zeleným nahoru“. A že „po sekyře musí jít motyka a vše je v pořádku“. Zařizovatelé nám předávali těžební mapy s červenými zákresy, které se nerealizují, jelikož za nás hospodaří nahodilé těžby v rozsahu 70-100 % etátu. Vítr, námraza, sníh a samozřejmě jako důsledek kůrovec. České lesy jsou lesnickým skanzenem, kde se stále věří na všemožný účinek trvalosti hospodaření, zařízením lesa věkových tříd se smrkem a s jeleny.

Jak jsem se dočetl, náš pan premiér na konferenci Ochrana vody v přírodě vyzval regionální správy, aby nečekaly na pomoc od státu a přijmuly opatření k odpovědnému nakládání s vodou. Rada dobrá, leč jen těžko splnitelná.