Není nad to, vyrazit na lyžích nebo sněžnicích někam na hřebeny Krkonoš, daleko od přecpaných a vydřených sjezdovek. Hřebeny místního národního parku jsou zárukou téměř nedotčené krajiny připomínající skandinávskou tundru. Proto se Krkonoše zdají na takové dobrodružství přímo ideální. Má to ale jedno ALE...

To, že pes ulovil srnu, není nic nového pod sluncem. Proto také volně pobíhající psi (kteří nejsou pod kontrolou majitele a nemají náhubek) jsou známým problémem a je možné je za určitých podmínek střelit.

O 2,7 miliardy by příští rok měla přijít Nová zelená úsporám, mezi veřejností velmi populární program, ze kterého se platí výměny špinavých zdrojů energie za čisté a opatření, která snižují spotřebu energie v budovách. To je snížení dostupných dotací o více než 40 % a v praxi to bude znamenat, že 6 až 13 tisíc rodin příští rok nedostane podporu na výměnu špinavého kotle za kotel na biomasu, tepelné čerpadlo či na pořízení fotovoltaických a solárních panelů na výrobu vlastní, čisté energie a teplé vody. Další tisíce domácností by nedostaly podporu na zateplování, výměnu oken a další opatření, která snižují spotřebu energie v budovách.

Vývoj v Německu dost dramaticky mění názory českých zelených aktivistů na vývoj energetiky v Evropě. Velice pěkně je to vidět na nedávném článku publikovaném známým propagátorem fotovoltaiky a protijaderným bojovník Milanem Smržem.

Rád bych se vyjádřil k článku o pasteveckých psech. Jsem chovatelem ovcí a krav na Příbramsku celoročně ustájených na pastvinách a již se nemohu dočkat, až se vlci rozšíří i do našeho okolí.

Evropský parlament i farmáři se shodují na tom, že potřebujeme zrychlit schvalování biologických přípravků na ochranu rostlin, které nepředstavují takové zdravotní rizika jako chemické pesticidy. Osobně jsem kvůli tomu skoro před dvěma lety inicioval parlamentní rezoluci. Evropská komise však místo toho začala se zdlouhavým procesem přehodnocováním vlastní legislativy (tzv. REFIT), na jehož konci nemusí dojít k žádnému zlepšení. Ta minulý čtvrtek dokonce přiznala, že s žádnou novou legislativou, která by proces schvalování zrychlila, ani nepřijde. Podle Komise je totiž chyba na straně členských států, které nedodržují ani současnou legislativu, a kterým nic nebrání, aby pesticidy schvalovaly rychleji.

Praxe ukazuje, že stávající systémy ochrany stád selhávají a jediné opravdu účinné řešení je použití kvalitních pasteveckých psů. Zde je pár postřehů z naší pastevecké praxe.

V Česku se šíří nepravdivé zprávy, že Evropská unie chystá plošný zákaz mysliveckých broků a rybářských závaží kvůli jedovatému olovu. Evropská komise už ale potvrdila, že navrhuje pouze zákaz v oblastech mokřadů, který už v ČR dávno platí. Jde tedy jen o sjednocení legislativy.

“Účel světí prostředky” a “kdo chce psa bíti, vždycky hůl najde,” říkají známá česká přísloví. Vzpomněl jsem si na ně při nedávném projednávání zákona o poskytování náhrad za škody způsobené chráněnými živočichy. Snad proto, že se v posledních letech stala ochrana přírody otloukánkem, do kterého si leckdo rád praští v naději, že mu to přinese popularitu a politické body. O to víc dojemně působí vzácná shoda napříč dolní parlamentní komorou, která zrychleným způsobem schválila náhrady škody způsobené kormoránem, který již 6 let není chráněným živočišným druhem.

V posledních dnech jsou media zahlcena dalším problémem našich vedoucích činitelů, a to zda budovat vládní čtvrť v Letňanech, či ne. Takový problém neměl snad ani Hamlet s tím, zda být či nebýt.