Vzpomínám si, že rozsáhlé polemiky o tom, zda provádět či neprovádět asanační zásahy proti kůrovci v Trojmezenském pralese (I. zóna č. 124), vedené na jaře letošního roku, se kromě zainteresovaných českých organizací účastnila také rakouská strana. V denním tisku se tou dobou objevilo několik zpráv, v nichž Rakušané vyjádřili svou nespokojenost s dosavadním bezzásahovým režimem ve stárnoucí horské smrčině na Trojmezné (v souvislosti s loňskou nenásilnou blokádou).

Horšící se odborné prognózy vývoje jednoho z klíčových globálních ekologických problémů sleduje světová veřejnost i politické reprezentace s velkým znepokojením. Globální změny klimatu svědčí o hluboké provázanosti vztahů mezi různými lidskými činnostmi a přírodními procesy. Jejich původ můžeme hledat ve využívání neefektivních technologií stejně jako v nadměrné spotřebě. V českých, moravských a slezských zemích se - i přes ohromnou propagandu - plýtvavé přímotopy nebo klimatizace zatím příliš neuchytily, náš příspěvek k prokazatelně ničivým dopadům klimatických změn jde tedy spíše na vrub zastaralým technologiím a výrobním postupům. Dokazuje to i více než dvojnásobná energetická náročnost v přepočtu na paritu kupní síly ve srovnání se státy Evropské unie.

Delegáti konference o globálních změnách klimatu, označované za nejvýznamnější mezinárodní ekologické jednání posledních let, se pomalu sjíždějí v nizozemském Haagu. Během necelých dvou týdnů vynesou verdikt nad osudem Kjótského protokolu, smlouvy z roku 1997, ve které se průmyslové země zavázaly ke snížení emisí oxidu uhličitého a dalších tzv. skleníkových plynů. Rozhodnou totiž, zda dohoda skutečně omezí znečištění, nebo zda se promění v pouhý cár papíru. Hlavním tématem haagské konference budou konkrétní mechanismy, kterými signatářské státy kjótské závazky splní.

Nebývale silná vlna národní soudržnosti, loajality k establishmentu a k české policii a zároveň také nebývalá vlna xenofobie a volání po přísnější vládě pevné (Grossovy?) ruky se zvedla v minulých týdnech po protiglobalizačních demonstracích v úterý 26. září. Kdo si dovolil pochybovat o hrdinství a bezchybnosti hochů od policie, stal se bezmála zrádcem a "přisluhovačem komunistů" (zvlášť kouzelné a vynalézavé v tomto ohledu byly příspěvky čtenářů Neviditelného Psa či diskusního fóra na stránkách INPEG). Není pochyb o tom, že intenzita úterních pouličních demonstrací, zejména "bitvy pod Vyšehradem", překvapila mnohé, ne-li většinu, z nás. To, co se kolem onoho úterního poledne v Lumírově, Krokově či Slavojově ulici dělo, Praha asi opravdu dosud nezažila. Bylo to něco, co jsme takřka všichni dosud znali jen z televizních zpráv.

Na vrcholu Trojmezné při hranicích s Rakouskem v nadmořské výšce nad 1300 m.n.m., v jediné dosud relativně zachovalé pralesní části Šumavy se stromy přes 200 let starými a spoustou chráněných rostlin a živočichů, nechala Správa Národního parku Šumava během letošního léta, k poslednímu srpnovému dnu prázdnin, pokácet téměř 370 m3 "dřevní hmoty". Tuto informaci poskytlo na vyžádání dle zákona 123/1998 Sb. ministerstvo životního prostředí.

Protiglobalizační kampaň v Praze v období zasedání MMF a SB neprobíhala pouze v ulicích. Iniciativa proti ekonomické globalizaci (INPEG) pořádala takzvaný Kontrasummit 2000, organizace CEE Bankwatch Network, Milostivé léto 2000 a Přátelé Země diskuzní fórum Jiná zpráva.

V úterý 26.9. vstoupila Česká republika do Evropy. Italští radikálové, řečtí odboráři, španělští komunisté, Němci, Angličané, Poláci rozpoutali v ulicích násilné demonstrace, jaké tato země za posledních 30 let nepoznala. Z povzdálí jim (čím dál zdatněji) sekundovali čeští anarchisté a aktivisté INPEGu. A přestože byli poněkud rozpačití, zjevně se učili... Měli ostatně co, dobrá taktika, jak se později ukázalo i strategie a dobrá výstroj a výzbroj, patřily k atributům zjevně ostřílených extremistů ze zahraničí.

Čtenáře řady známých novin, jako například The New York Times, MF Dnes nebo EkoList po drátě asi zarazila zpráva, že po 50 milionech let je severní pól bez ledu. Ruský ledoborec na palubě s oceánografem Dr. James J. McCarthym, který je ředitelem Muzea komparativní zoologie na Harvardově universitě a spolupředsedou skupiny vědců pracujícících pro Mezivládní panel o klimatických změnách (IPCC) skutečně objevil v oblasti severního pólu volné moře. Je to skutečně jev, který nastal poprvé za 50 milionů let?

Výroční zasedání Světové banky a MMF v Praze poutá zájem značné části společnosti.

Asi nejméně šťastný způsob určení podmínek ve stanovisku k pokračování těžby vápenců v lomu Čertovy schody - západ zvolilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP), když stanovilo těžaři požádat Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) o odpis zásob v I.zóně CHKO a příslušné správní řízení zahájit do 14 dnů od vydání stanoviska MŽP o hodnocení vlivu na životní prostředí. V závěru stanoviska MŽP je pak uvedeno, že pozbývá platnosti při nesplnění podmínek.