Ať už jde o zřizování nových parků či náměstí, zkvalitňování veřejné dopravy nebo výstavbu cenově dostupného bydlení, úkolem urbanistů, architektů a inženýrů je zlepšování života obcí dnes i v budoucnu. Výkon naší profese, jakkoli prováděný s dobrým úmyslem, se často setkává s nesouhlasem veřejnosti kvůli zakořeněným politickým nebo ekonomickým zájmům, jež profitují z udržování současného stavu. Navíc „zlepšování života obcí“ může pro každého znamenat něco jiného, a to ani nemluvím o složitém a časově náročném byrokratickém plánování a realizaci projektů, kde má výhodu ten, kdo má více času (a často i peněz), může si dovolit dlouhodobé zapojení a dokáže tedy ovlivňovat výsledky projektů. Ze zkušeností vím, že tato dynamika je ve všech západních zemích obdobná a funguje jako sice neviditelná, ale mocná překážka bránící vzniku zdravějších, inkluzivnějších a dynamičtějších obcí. Pokud při čtení něčeho z výše uvedeného přikyvujete, pak nejspíš budete souhlasit s tím, že odborníci na výstavbu měst mají na víc. Ale jak na to?

Dne 9. 11. 2023 se konalo 9. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou pořádané 01/71 ZO ČSOP Koniklec. Podtitulek konference zněl Modro-zelená infrastruktura v uličním prostoru: od detailu k údržbě. Konference se konala v Orea hotel Angelo v Praze 5 za účasti 126 přítomných a 99 připojených online (Obr. 1).

Vědci z České zemědělské univerzity objevili nejstarší buk v Česku. Nachází se v Krušných horách na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína a začal růst v 16. století, kdy na českém trůnu seděl první zástupce rodu Habsburků. Nejstarší buk v Česku roste v hospodářském lese, který ale má po kampani Greenpeace od roku 2021 tzv. smluvní ochranu a je v bezzásahovém režimu. Smluvní ochranu s Ústeckým krajem uzavřel tehdejší majitel - firma I. H. Farm Olgy Chabr Grillové, nevlastní dcery uhlobarona Pavla Tykače. Nyní les patří firmě Forestlaan, kterou spravuje dlouholetý Tykačův spolupracovník Petr Nešetřil. Greenpeace varuje, že po deseti letech může vlastník smluvní ochranu vypovědět a nejstarší český buk pokácet. Území podle Greenpeace potřebuje trvalou ochranu, kterou by mohlo zajistit vyhlášení připravované CHKO Krušné hory s dostatečným rozsahem bezzásahových a nejpřísněji chráněných zón.

Česká Republika dodržela k roku 2020 národní závazky ke snížení emisí u všech stanovených znečišťujících látek. Významně klesly emisní hodnoty NO_x a SO₂, a to mezi lety 2005–2020. Oproti tomu emise NH₃ a PM_2,5 v posledních dvou letech stagnují a hodnoty NO_x se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšily. Vedle koncentrace rizikových látek v ovzduší by se ovšem analýza Národního programu snižování emisí měla také zabývat otázkou, zda dosažení imisních limitů v současné době stanovených je v souladu s novým doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší z roku 2021 a jestli je zaručena dostatečná ochrana lidského zdraví.  

Zelená domácnost patří od 1. ledna České společnosti ornitologické. Pro někoho to může být překvapivé a dostali jsme víc dotazů, proč ČSO kupuje komerční firmu, když by se měla zabývat nekomerční, veřejně prospěšnou činností? Tuhle věc stojí za to vysvětlit.

Rád bych udělal malou osvětu k invazním dřevinám. Zrovna se mi ozval někdo s dotazem, jak likvidovat pajasan, že by semenný strom nechal a potřeboval by odstranit jen ty semenáčky... Tak tady je kratké povídání, jak si neztížit práci.

Zelenění je veskrze kladný jev spojený s lidskou aktivitou – jen si vzpomeňte na rčení: komu se nelení, tomu se zelení! V Arktidě je zelenění znamením, že oteplování klimatu má vliv na vegetaci, která není už tolik limitována ve svém růstu nízkými teplotami a roste mnohem lépe než dříve, což vede k tomu, že celá krajina je zelenější.

Vánoční čas roku 2023 se nesl v České republice v podobě vyšších teplot, většího množství srážek a tání sněhu v horských oblastech. V důsledku toho tak došlo u většiny řek na našem území ke zvýšení hladiny, což na mnoha místech dokonce vedlo k povodním i nejvyššího stupně povodňové aktivity. Největší riziko jejich výskytu bylo zaznamenáno především ve východních Čechách, Středočeském a Ústeckém kraji. Na mnoha místech tak bylo nutné aktivovat protipovodňová opatření a spojit veškeré síly k zabránění škod na majetku, a především zdraví obyvatelstva. Jinak tomu nebylo ani v Benátkách nad Jizerou.

Levná energie bez stopy kouře? Česko konečně ukázalo, že umí rozvíjet zelenou energetiku s rozumně nastavenou podporou. Vláda Petra Fialy se zavázala, že rehabilituje fotovoltaiku a pomůže ke vzniku alespoň sto tisíc instalací na střechách. Po dvou letech vlády můžeme říct, že se nám to podařilo.

Veřejností nevyžádané, zbytečné a matoucí změny v českém ptačím názvosloví nám už léta ztěžují komunikaci. Proto se nedá než souhlasit s článkem Tomáše Grima - podstatu problému vystihuje jeho výzva pro Názvoslovnou komisi (NK): „pokud existuje 1 jediný druhový název, který by mezi 11 000 druhy ptáků nešlo vylepšit, v jakémkoli jazyce, ať mi jej komise sdělí“. Mám pocit, že situace se během let spíše horší, a to přesto, že autoři názvosloví dostávali kritickou zpětnou vazbu už před téměř 30 lety, kdy vznikla první verze názvosloví všech ptačích druhů světa. Stejně jako tehdy i nyní NK ignoruje konstruktivní návrhy (nutnost respektovat princip stability jmen či potřeba veřejné diskuze o případných výjimečných změnách, když jsou skutečně nutné) a kritika, kterou Tomáš Grim sepsal se Zdeňkem Vermouzkem před téměř 20 lety, je bohužel stále aktuální.