Ve Francii bylo před třemi lety zahájeno soudní řízení proti francouzskému gigantu provozujícímu maloobchodní síť na základě namítaného nedostatku náležité péče v jeho dodavatelském řetězci, konkrétně při prodeji hovězího masa a dopadu těchto aktivit na odlesňování v Brazílii a Kolumbii. Tento případ (Envol Vert et al v Casino Guichard-Perrachon) nezapadá do tradiční definice strategické klimatické litigace, ale je významný tím, že poukazuje na vzájemnou provázanost environmentálních, lidskoprávních a klimatických otázek a rovněž ukazuje, kam až může dosáhnout povinnost náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti. Případ se opírá o francouzský zákon o náležité péči podniků z roku 2017 (Loi de vigilance), který posloužil jako významný zdroj inspirace pro nedávno přijatou evropskou směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, již bude muset i Česká republika implementovat do právního řádu nejpozději do léta 2026. Francouzský zákon o náležité péči podniků mimo jiné vyžaduje, aby společnosti se sídlem ve Francii, které zaměstnávají více než 5 000 zaměstnanců, přijaly přiměřená a účinná opatření k prevenci závažného porušování lidských práv, zdraví a bezpečnosti osob a životního prostředí související s jejich činnostmi v celém svém dodavatelském řetězci. Pokud tak neučiní, mohou být právně odpovědné, včetně povinnosti náhrady škody. Z tohoto pohledu je spor nadmíru zajímavý, i když v něm zatím nepadlo konečné soudní rozhodnutí.

Uprostřed zimy by se mohlo zdát, že parné léto je nenávratnou minulostí. Opak je však pravdou. Na přelomu roku spolek Bieno publikoval systém podpory, který umožní městům zlepšit někdy obtížně uchopitelné vnitrobloky. A zlepšit mikroklima pro příští vlny veder.

Poslanecká sněmovna měla dnes v prvním čtení projednat dlouho očekávanou a velmi potřebnou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, na kterou se však kvůli obstrukcím hnutí ANO a SPD nedostalo. Obdobně už minulý týden ANO a SPD zablokovali projednání novely zákona o myslivosti, bez jejíhož schválení se nepodaří obnovit pestré lesy.

Prakticky po celém území České republiky budou ve velkém množství vznikat fotovoltaické elektrárny. To je fakt, se kterým je nutné se smířit.

Vláda po téměř dvou letech příprav schválila aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který určuje, jak by Česko mělo do roku 2030 dosáhnout cílů v ochraně klimatu a transformaci energetiky. Plán je v mnoha ohledech krokem vpřed - obsahuje například cíl ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2033 a opatření pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebo zateplování budov. Vláda se však rozhodla nahradit dříve dohodnuté jasně formulované klimatické cíle vágními formulacemi.

Vrácení novely energetického zákona Lex OZE III zpět do poslanecké sněmovny k projednání znamená další odklad její platnosti. Důležitou a pozitivní zprávou ale je, že se senát tímto krokem vyslovil proti kontroverzním pozměňovacím návrhům ministra financí Stanjury na krácení provozní podpory pro solární zdroje – zvláště zamítnutí individuálních kontrol solárních elektráren.

V zimních měsících se řidiči elektromobilů setkávají se specifickými výhodami i výzvami. Je zkrátka třeba naučit se pár nových věcí a některé dlouhodobé návyky upravit. Je to podobné, jako když přecházíte z Windows na macOS nebo se stěhujete z bytu do rodinného domu. V první řadě je třeba říct, že zimní podmínky ovlivňují provoz všech typů vozidel, u elektromobilů je dobré zohlednit některé konkrétní věci. Jedním z nejdiskutovanějších témat především ve skupině odpůrců elektromobility je vliv silných mrazů na praktickou využitelnost elektroaut, jejich vyšší spotřebu a vybíjení baterií v koloně. Pojďme si rozebrat tuto oblast detailně. Na pomoc si vezmeme také výsledky podrobného testování uznávané německé organizace ADAC.

Evropská komise se podle posledních zpráv probouzí a snaží se učinit směrem ke klopýtajícímu automotivu vstřícný krok. Možná pět minut po dvanácté.

Starček úzkolistý (Senecio inaequidens) je rostlinou roku 2025.

Chemická recyklace, často prezentovaná jako zázračné řešení plastové krize, ve skutečnosti nepřináší očekávané přínosy a skrývá významná environmentální a zdravotní rizika a ve své současné podobě vůbec recyklací není. Arnika upozorňuje, že mnohé projekty nejsou podrobeny důkladnému posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), což vede k nedostatečné transparentnosti a ohrožení zdraví i životního prostředí. Záměry chemické recyklace svou činností přispívají k trojité planetární krizi.