Environmentalistika je dnes zaklínadlem, někdy i motorem pro mnoho lidí, kteří se ohání tím, že to je důležitá, nebo skoro nejdůležitější součást ochrany a tvorby životního prostředí. Ale už se zapomnělo na to, že environmentální politika byla stavěna jako proces stojící na třech nohou. Ekologie, ekonomika a sociální dopady. Jak jsem v předchozím textu zmínila, cesta do pekla bývá dlážděná dobrými úmysly. Dnes pro to své tvrzení mám mnohem více podkladů, než tomu bylo před měsícem.

Vážený pane ministře,
zástupci všech 80 okresních mysliveckých spolků napříč Českou republikou zastupujících cca 80 % aktivních myslivců v České republice vyslovují zásadní nesouhlas s předloženou novelou zákona o myslivosti č.449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Pro senoseč a sušení sena není zrovna ideální počasí, přesto neotálíme a rozjeli jsme naší hlavní pracovní sezonu naplno. Dříve jsme začínali se sekáním většiny luk o tři týdny později, abychom se vyhnuli čerstvě nakladeným srnčatům a daňčatům.

Nedávno mne dosti nadzvedl článek pana Skoblíka o komunitní energetice. Jistě, elektroenergetiku je třeba dekarbonizovat a obnovitelné zdroje v tom budou (ať se nám to líbí nebo ne) mít důležitou, stále rostoucí roli. Pak ale budou exponenciálně růst potíže/náklady se stabilizací sítě a zajištěním energetické bezpečnosti. Jestli ale někdo doufá, že komunitní energetika v tomto nějak pomůže, myslím si, že je na velkém omylu.

Nové vyšetřování české kanceláře organizace Greenpeace a občanské iniciativy Živý les pro živý region ukázalo, že dřevo ze Ždánického lesa se vozí do rakouského městečka Lenzing do stejnojmenné firmy Lenzing AG, předního světového výrobce viskózy a dalších vláken pro textilní průmysl. Nové zjištění na dotaz Greenpeace potvrdil přímo viceprezident firmy pro vztahy s globální veřejností, globální komunikaci a reportingy o udržitelnosti. Vývoz nezpracovaného dřeva za hranice přitom nedávno odmítli ministr životního prostředí Petr Hladík a ministr zemědělství Marek Výborný, kteří jsou za hospodaření v českých lesích a za jejich ochranu zodpovědní.

Tradice jsou hezké, ale pokud to znamená krvavě vraždit liščata, klidně je můžeme opustit. Není nám jedno, že zvířata trpí. Po vzoru jiných zemí prosazujeme zákaz norování!

V České republice se nachází bezpočet různých vodních nádrží v obcích nebo na soukromých pozemcích. Různá koupaliště, požární nádrže či prostě zapomenuté vodní plochy. Jedno mají však společné. Jsou nebezpečné pro živočichy, a to i pro ty, kteří vodní prostředí vyhledávají.

Procházeli jsme rozlehlou aklimatizační ohradou v kazachstánské Zlaté stepi a marně se rozhlíželi po třech koních Převalského, které jsme sem vypustili. Konečně jsme v dálce zaznamenali pohyb. Byla to však jen osamělá sajga.

Evropské státy s konečnou platností schválily nová pravidla obnovy přírody. Několik postřehů:

Rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko v roce 2022 na ploše 1060 hektarů byl bezprecedentním případem v historii České republiky a velkou zkušeností nejen pro hasiče. Hasiči, potažmo Ministerstvo vnitra, předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely zákona o požární ochraně, která má nastavit pravidla požární prevence v lesích a připravit se na podobné rozsáhlé požáry i v souvislosti s klimatickou změnou. Zapomněli přitom na skutečnost, že 45 % lesů v republice nepatří státu, a jejich zástupce do přípravy legislativního návrhu vůbec nezapojili, ačkoliv o to SVOL opakovaně žádal. Návrh tak uvaluje i na vlastníky lesů, včetně hospodářských, další povinnosti, bez ohledu na přírodní podmínky, praktické možnosti a bez finanční náhrady.