V současné době je snahou zajistit dostatečné množství zelených ploch ve městech a jejich blízkého okolí. Tyto zelené plochy zajišťují řadu funkcí a nejsou pouhým místem k procházkám. Město Benátky nad Jizerou se na úpravu městské zeleně v intravilánu města dlouhodobě zaměřuje. Snahou je revitalizovat městskou zeleň a utvářet nová zelená místa.

V polovině srpna jsem tu psal o mladé samičce bonga horského, která v naší zoo přišla o matku, ale prokázala ohromnou vůli žít. Její příběh má další dějství.

Stejně jako jsme nedávno projednávali nutnost zajistit pro naše obyvatelstvo čistý vzduch a zdravou přírodu, která si poradí s klima krizí i nároky, jež na ni v Evropě máme, musíme se teď podívat i na stav vody.

Elektrárna Počerady odstavila jeden ze svých bloků do záložního režimu, ve kterém nemusela plnit řádné emisní limity. Po dvou letech ale vyšlo najevo, že značně překračovala limit povolených provozních hodin. Krajský úřad i Česká inspekce životního prostředí však nepovažují jednání elektrárny za nezákonné.

Soukromí vlastníci lesů dostávají v poslední době výzvy od pracovníků státního podniku Lesy ČR, kteří jim dělají poradce (tzv. odborných lesních hospodářů), aby z lesů odstranili stojící suché stromy. Taková povinnost přitom není zákonem stanovená, vlastníci lesů naopak mají zákonnou povinnost podpořit zachování lesní biologické různorodosti a kvality lesních půd tím, že v lesích k zetlení potřebné množství stromů ponechají.

Dne 14. 6. 2023 schválila vláda bez rozpravy První Akční plán pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice. Biologické invaze jsou bezesporu obrovský problém a velké téma. Pro mě je však mimořádně zarážející, že ve zmiňovaném dokumentu je jako třetí nejvýznamnější rizikový faktor neúmyslného vzniku invazí v ČR uvedena kategorie „Útěk z kultury (botanické zahrady/zoo/akvária)“. A to před kategorií „Útěk z kultury (zahradnictví)“.

Iniciativa Živý les pro živý region vznikla letos na jaře jako reakce na plošnou těžbu listnatých lesů jihovýchodní Moravy. Sdružuje osoby, kterým není lhostejný stav lesů a způsob jejich obhospodařování. Plošnou těžbu zdravých lesů vnímáme jako ohrožení ekologické a ekonomické stability našeho regionu – lesy zachytávají vodu, ochlazují klima, brzdí extrémní jevy, jako jsou přívalové deště či silný vítr, poskytují dřevo, jsou místem pro volnočasové aktivity, představují potenciál pro turistický ruch, jsou zdrojem jedinečné biodiverzity neboli přírodního bohatství.

V posledních letech stále více pociťujeme, že oteplování planety přes veškeré snahy o jeho zastavení, zatím pokračuje. Oteplování či obecně změny klimatu působí svými dopady na občany většinou negativně a riziko těchto nepříjemných dopadů alespoň v poslední době roste.

Petr Pokorný je významný český paleoekolog, který v médiích pravidelně zpochybňuje závažnost probíhající klimatické změny. Ve svých tvrzeních často oponuje klimatologickému výzkumu. Varování před klimatickou krizí pak dokonce obviňuje z politicky motivované manipulace. Zajímalo mě, do jaké míry jsou obvinění a pochybnosti Petra Pokorného legitimní. Podíval jsem se podrobněji na zdroje, o které své argumenty opírá. Našel jsem ale překvapivě velké množství omylů a v některých případech dokonce podvrhů, které jeho argumentům podtrhují nohy.

Že vládní koalice spolu s ČEZem dlouhodobě tlačí jadernou energii, všichni víme. Nejdřív to byl lex Dukovany (státní půjčka, výkupní ceny), pak unijní taxonomie zelených investic, pak 42km horkovod do Brna za 19 miliard.