Článek Moniky Ginterové Chybí nám polské tempo, komentuje výstavbu dálnic v Česku ekonom Křeček. Musí se dostat na čelní příčku veřejného zájmu, 6. 10. 2023, mě nepřekvapil, jen rozesmutněl. Ekonom Křeček, toho času hlavní ekonomický poradce předsedy vlády České republiky Petra Fialy, tvrdí, že nám chybí polské tempo dálnic a že v dálnicích i za Polskem zaostáváme.

Vážený pane ministře,
píšeme Vám, abychom s Vámi sdíleli naše doporučení v souvislosti s nadcházejícím přijímáním závěrů ke COP28 Radou EU pro životní prostředí, která proběhne 16. října a na které budete zastupovat Českou republiku. V roce rekordních extrémních veder a geopolitických proměn společně s evropskými nevládními organizacemi sítě Climate Action Network Europe vyzýváme EU a její členské státy, aby se na COP 28 ujaly vedoucí úlohy mezi rozvinutými státy. Je také potřeba vytvořit silné a ambiciózní aliance, které budou vycházet ze spravedlivého přístupu ke globálnímu hodnocení závazků (Global Stocktake), k mitigaci, energetice, otázce ztrát a škod, adaptaci, financování a k ochraně biologické rozmanitosti.

Evropská komise se na začátku svého funkčního období (2019) zavázala, že předloží čtyři návrhy změn předpisů ke zlepšení podmínek pro chovaná zvířata. Její funkční období se blíží ke konci, návrhy jsou připraveny, ale … předsedkyně komise ze svých slibů couvá, návrhy dosud nepředložila.

Tenhle snímek sajgy tatarské, který jsem v úterý udělal v zoologické zahradě v kazachstánské Almaty a umístil na sociální sítě, vzbudil značnou pozornost a současně vyvolal řadu dotazů. Směřovaly jak k možnosti, že bychom sajgy měli v Zoo Praha, tak k jejich situaci v přírodě. Souhrnná odpověď bude snad zajímavá i pro čtenáře mých sloupků.

V přípravách na Světový den chobotnic 8. října se spojilo 75 nevládních organizací a odborníků a odbornic z celého světa a společně vyzývají vládu Kanárských ostrovů, aby zamítla plány na první velkochov chobotnic na světě na španělském ostrově Gran Canaria.

Po Listopadu 1989 byla společenská objednávka zlepšení péče o životní prostředí jednou z priorit pro potřebné změny. Ministři Vavroušek na federální a Moldan na české vládní úrovni dobře věděli, že je třeba rychle vytvořit a schválit nejen zákony a předpisy pro ochranu životního prostředí a jeho složek, ale docílit i jejich vymahatelnost.

Rád bych napsal, že je to koordinovaná spolupráce všech úrovní státní správy, soukromého sektoru, nevládních organizací a jednotlivců, ale bohužel tomu tak v ČR zatím není.

Jestliže jsem minulý týden psal o samičce hrabáče kapského Pietě, která se stala nejstarším zástupcem svého druhu na světě, a to i historicky, neměl bych pominout alespoň některé další stařečky a stařenky žijící v naší zoologické zahradě.

Vážený pane generální tajemníku Guterresi,

děkujeme za Vaši významnou práci pro OSN. Vnímáme, že k intenzivní ochraně klimatu permanentně vyzýváte světové lídry, ale emise skleníkových plynů v globálním měřítku, i přes nemalé snahy a výdaje některých zemí, neustále rostou. Cítíme, že je nezbytné, abychom přijali rychlá a funkční opatření ke zmírnění emisí skleníkových plynů na globální úrovni a co nejdříve přešli k udržitelné nízkouhlíkové budoucnosti. Myslíme si, že je na čase si přiznat (to je první krok k úspěšnému řešení), že dosavadní přístup založený hlavně na závazcích jednotlivých zemí do poměrně daleké budoucnosti nefunguje.

1. část 6. zprávy o vývoji klimatu na Zemi přinesla rozruch mimo jiné zjištěním, že průměrné množství vodních par v ovzduší není stálé, ale že se v letech 1990-2020 zvýšilo, což znamená určitý zásah do koncepce klimatických změn. Od vývoje nejvýznamnějšího skleníkového plynu – vodní páry – nelze nadále abstrahovat, jak nám bylo léta namlouváno. Otázkou je, jak moc to ovlivňuje koncepci klimatických změn.