Na 60 procent významných evropských firem nemá povědomí o záměrech a dopadech takzvané zelené evropské dohody, nazývané Green Deal. Alespoň částečně je na plnění plánu zařízená necelá polovina firem, přičemž 21 procent firem říká, že jsou s ním seznámeny detailně a 11 procent podniků je přesvědčeno, že jsou na Green Deal skutečně připraveny. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 300 evropskými vrcholnými manažery ve 13 evropských zemích. Green Deal je soubor pravidel a nařízení vedoucí k dosažení klimatické neutrality Evropy do roku 2050.

Z Modernizačního fondu půjde 30 miliard korun na projekty modernizace tepláren, rozvoj obnovitelných zdrojů i na komunitní energetiku. Prostředky se podařilo obhájit na dubnovém zasedání Investičního výboru Modernizačního fondu, uvedl za ministerstvo životního prostředí (MŽP) Ondřej Charvát. Nové výzvy podle něho začnou na přelomu května a června. Cílem Modernizačního fondu je přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, do roku 2030 má nabídnout minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek. Fond i první výzvy z něj byly spuštěny loni.

Česká republika se nechystá ustoupit z termínů, které stanoví evropský klimatický balíček Fit for 55 i takzvaná Zelená dohoda (Green Deal). Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) o tom dnes ujistila rakouskou ministryni pro ochranu klimatu, životní prostředí, energetiku, mobilitu, inovace a technologie Leonore Gewesslerovou. Ministryně se setkaly ve Znojmě. Česko a další země Evropské unie se v poslední době potýkají s rostoucími cenami energií a pohonných hmot. Situace se ještě zhoršila po ruské invazi na Ukrajinu, zahájené 24. února. Špičky EU kvůli konfliktu řeší, jak snížit závislost na ropě a plynu z Ruska.

Na Slovensku loni po ekonomickém oživení vystoupila produkce emisí skleníkových plynů nad úroveň před vypuknutím epidemie nemoci covid-19. Důvodem je vývoj u hlavního hráče v ocelářském průmyslu. Země se tak vymyká trendu v Evropě, kde se emise udržely na předcovidové hodnotě. Ve své analýze sestavené na základě údajů evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) na to dnes upozornili analytici slovenské centrální banky (NBS).

Počet elektromobilů na silnicích po celém světě v polovině letošního roku překročí 20 milionů. Předpovídá to podle agentury Bloomberg analytická společnost BloombergNEF (BNEF). V roce 2016 přitom byl na silnicích pouze jeden milion elektromobilů. Údaje zahrnují automobily s čistě elektrickým pohonem a hybridní vozy, které umožňují dobíjet baterii z elektrické sítě.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně a dalších pracovišť se zaměří na změny v lesních půdách na kalamitních holinách. Během tří let chtějí zjistit, jak moc kůrovec v Česku poškodil "zelené plíce", tedy lesy s nezastupitelnou rolí při vázání atmosférického uhlíku. Navrhnou hospodářské postupy, které podpoří zadržení uhlíku v půdě a pokusí se předpověděť další vývoj v souvislosti s postupem kůrovcové kalamity, uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.

Termín zákazu provozu starých kotlů na uhlí se posune o dva roky na 1. září 2024. Vláda tento týden schválila na návrh ministerstva životního prostředí, oznámila na twitteru ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Emirát Abú Zabí, v němž leží stejnojmenné hlavní město Spojených arabských emirátů, od června zakáže používání jednorázových plastových sáčků. Agentura AP napsala, že jde o příspěvek ke snížení emisí skleníkových plynů. Z oznámení tiskového úřadu vlády není jasné, jak se bude zákaz vymáhat, zda firemním zákazem používání všudypřítomných plastových pytlíků, nebo zpoplatněním jejich použití.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) odmítl názor Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR a Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), že současná kritická situace českého lesního hospodářství je také výsledkem nevhodného způsobu hospodaření Lesů ČR. "Lesy ČR hospodaří v souladu se zákony České republiky a zadáním ministerstva zemědělství a tomu odpovídá i hospodářský model podniku," řekla ČTK mluvčí podniku Eva Jouklová. Prioritou je podle podniku zvládnutí kůrovcové kalamity a obměna lesů.

V březnu letos spadlo v Česku v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. Třeba v Libereckém kraji byl objem srážek dokonce jen na pětině obvyklé míry pro březen. Na svém webu to oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Průměrný měsíční úhrn srážek činil letos v březnu 16 milimetrů, tedy 16 litrů na metr čtvereční. To je podle ústavu jen 35 procent dlouhodobého průměru pro měsíc březen za roky 1991 až 2020.

Do Centrálního registru vozidel bylo v letošním prvním čtvrtletí lidé zaregistrovali 2767 aut na plynový nebo elektrický pohon. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to bylo o 38 procent víc, informovalo Centrum dopravního výzkumu (CDV). Počet všech nově evidovaných aut za první čtvrtletí meziročně klesl o 4,3 procenta, uvedl ve středu Svaz dovozců automobilů.

Středočeské hejtmanství rozdělí jako dotaci pro životní prostředí téměř 30 milionů korun, hlavně na obnovu rybníků. Podpoří zadržování vody v krajině i ekologickou osvětu. Dotaci získá 55 projektů, rozhodli středočeští krajští radní. Rozhodnutí ještě musejí potvrdit zastupitelé, uvedl mluvčí hejtmanství David Šíma.

Návrh nařízení, které mimo jiné zpřísňuje kritéria udržitelnosti biopaliv a upřesňuje definici pokročilých biopaliv, schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněném na webu kabinetu. Dominika Pospíšilová za ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČTK sdělila, že návrh je čistě transpoziční a zavádí do českého práva některé části unijní směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (tzv. RED II). Ta gesčně přísluší ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), MŽP je ale spolugestorem některých částí.

Dobrý plán, špatné načasování, nepromyšlené provedení. Zhruba tak lze postihnout popis aktuálního záměru britské vlády, která se pokouší investicemi do nové infrastruktury pozvednout ekonomiku země po pandemii covid-19, a spolu s tím zlepšit i stav biodiverzity. Upozorňují na to ekologové univerzit v Kentu a Oxfordu.

Letošní březen byl v Evropě třetím nejchladnějším za posledních deset let, celosvětově však panovaly nadprůměrně vysoké teploty, uvádí ve své měsíční zprávě satelitní služba Evropské unie Copernicus. Velmi malá byla oproti minulým letům rozloha ledu v Antarktidě. Byla asi o čtvrtinu nižší, než je březnový průměr za posledních 30 let. Jde o druhou nejmenší hodnotu za 44 let měření.

Současná kritická situace českého lesního hospodářství je výsledkem změny klimatu a nevhodného způsobu hospodaření Lesů ČR a dalších subjektů spravujících lesy. Ve svém společném stanovisku to uvedly Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR a Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ). Programové prohlášení vlády podle nich vytváří prostor pro změnu přístupů k nakládání s lesy. Stanovisko ministerstva zemědělství a Lesů ČR ČTK shání.

Ve středních a nižších polohách Jihočeského kraje v zimě napadalo méně sněhu než v minulých letech, což může ovlivnit stav vody v krajině. Momentálně jsou průtoky řek výrazně nižší, než ukazují historické průměry pro období na přelomu března a dubna. ČTK to řekl hydrolog českobudějovického hydrometeorologického ústavu Tomáš Vlasák.

Přítomnost sladké vody vytváří ve slábnoucím Golfském proudu další zdroj kolísavé nerovnováhy, a částečně ho tím přibližuje ke kolapsu. Co to ale znamená pro nás? Vliv těchto změn na současné a budoucí podnebí se pokouší vysvětlit zpráva ze Severe Weather Europe, která cituje průběžné závěry odborných studií.

Udržitelnost se podle výzkumné agentury GfK stala spotřebitelským zájmem. Téměř každá druhá domácnost ze tří už v minulosti přestala nakupovat výrobky nebo služby, které měly negativní dopad na životní prostředí. Za udržitelné výrobky je podle Svazu a obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) ochotno si připlatit až 70 procent zákazníků. Současnou situaci plnou změn je potřeba nejen u spotřebitelů, ale také u firem a státu využít k obratu přístupu k okolnímu prostředí. Všichni by se měli naučit odpovědnosti. Na konferenci Retail Summit to řekli Hana Říhová z GfK a prezident SOCR Tomáš Prouza.

Zhruba deset klimatických aktivistů dnes ráno kolem 08:00 zablokovalo asi na deset minut výjezd z tunelu Blanka směrem na Hradčanskou, seděli před semafory na přechodu. Někteří řidiči se je snažili před příjezdem policie odtáhnout, zjistila zpravodajka ČTK na místě. Jedna žena podle ní utrpěla po strhnutí brýlí zranění na hlavě. Aktivisté ekologického hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) požadují po vládě přijetí nařízení, podle kterého musí firmy a instituce vytápějící plynem nastavit teplotu svých místností a provozoven na zákonem dané teplotní minimum. Protestující po příjezdu policie neuposlechli výzev, šest jich policisté zajistili a předvedli k podání vysvětlení, řekl ČTK policejní mluvčí Jan Rybanský.

Do budoucna je jediná cesta opustit fosilní zdroje energie a pečovat o krajinu tak, aby byla schopná pohlcovat uhlík. To jsou podle klimatologa Radima Tolasze hlavní sdělení dnes zveřejněné třetí části šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Tato část je zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů a zmírňování dopadů klimatických změn. Tolasz, který působí v Českém hydrometeorologickém ústavu, ČTK dále řekl, že největší novum zprávy, vydávané skupinou více než 200 vědců a vědkyň, je rostoucí přesnost dat a odhadů dopadů klimatické změny. V souvislosti se zveřejněním zprávy se dnes v Praze uskutečnila diskuse expertů, Tolasz se jí zúčastnil videokonferenčně. Experti dnes v souvislosti se zprávou také hovořili o nutnosti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, ale i růstu klimatických závazků.

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období; pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupni je třeba výrazně vystupňovat klimatická opatření. Takové jsou mimo jiné závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), která se zaměřuje na zmírňování dopadů klimatických změn. Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, pokud má Země zůstat "obyvatelnou".

Biomasa ze zbytkového nebo jinak nevyužitelného dřeva může pomoci snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska, potřebuje ale větší podporu a důsledněji nastavená pravidla i kontrolu. ČTK to na brněnském veletrhu Biomasa řekl Oldřich Václavek, předseda Komoditní rady pro biomasu při Agrární komoře ČR.

Potřebujeme okamžité a výrazné snížení emisí skleníkových plynů ve všech sektorech, zdůrazňují vědci z klimatického panelu IPCC. Dnes zveřejněná 3. část zprávy o klimatu volá především po rychlém snížení spotřeby fosilních paliv. Klimatická opatření jsou podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu stále významně podfinancovaná. Dosažení klimatických cílů bude vyžadovat několikanásobné zvýšení investic, a to napříč všemi sektory a regiony.

Přijel stroj, vyrýpl obřími čelistmi strom ze země a odvezl ho zasadit na jiné místo. Tato neobvyklá operace proběhla uprostřed března na pražském Žižkově. Kvůli rekonstrukci Tachovského náměstí měl jít k zemi asi padesátiletý javor stříbrný. Radnice Městské části Praha 3 se však rozhodla dát zdravému stromu šanci a místo pokácení jej přesadit jinam.

Německo uzavřením ekologického sporu mezi ministerstvy hospodářství a ochrany životního prostředí učinilo krok ke zrychlení výstavby pevninských větrných elektráren. Dnes to na společné oznámili ministr hospodářství Robert Habeck a ministryně ochrany životního prostředí Steffi Lemkeová. Spor se týkal především ochrany druhů.

Zhruba 30 lidí dnes v Praze protestovalo proti spolupráci některých bank s ruským energetickými firmami. Aktivisté z koalice Zastavme špinavé prachy ráno uspořádali happening v sídle Komerční banky na Václavském náměstí. Pak pokračovali do pražských sídel bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit. Cílem protestu je podle organizátorů přimět finanční instituce, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončily spolupráci s ruským fosilním průmyslem, který výrazně přispívá k financování války. Vyjádření zástupců bank ČTK shání. Představitelé bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit již dříve uvedli, že zvažují odchod z Ruska.

Francie zažila nejchladnější dubnovou noc od roku 1947, rekordy padly v několika měřících stanicích. Extrémní chlad zasáhl většinu území. Nejnižší byly teploty v oblasti Champagne, vyhlášené šumivým vínem, kde naměřili minus devět stupňů. V ohrožení jsou tak nejen vinice, ale zejména nakvetlé ovocné stromy. S odvoláním na údaje meteorologů o tom informovala agentura AFP.

Vláda Joea Bidena představila přísnější normy pro spotřebu paliv pro vozidla. Jejich záměrem je optimalizovat v USA spotřebu paliva a snížit znečišťování výfukovými plyny. Ruší se tak volnější předpisy, které zavedla předchozí vláda Donalda Trumpa. Informoval o tom Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA).

Česko čeká na potvrzení Evropské komise týkající se osvobození dopravců od poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE). Opatření platí od začátku roku, Evropská komise ale ještě musí potvrdit, že odpuštění poplatku nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu. Žádost tento týden odešla Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který s Evropskou komisí otázku posouzení veřejné podpory řeší. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta. Dopravní podniky a železniční dopravci podle svých údajů mohou v součtu ušetřit až 900 milionů korun ročně.