Ekosystémové služby jsou cestou, jak hodnotit veřejný zájem při posuzování dopadů na životní prostředí. Rozvíjející se myšlenka v sobě spojuje nejen ochranu přírody samotné, ale také veřejný zájem a přínos ekosystémů pro společnost. Zavedení metodiky k hodnocení ekosystémových služeb řešíme v Národní platformě ekosystémových služeb, kde zastupuji Asociaci krajů České republiky.

České sociální sítě, tedy jejich část zabývající se životním prostředím a ochranou přírody, pomalu zaplavuje další z manipulativních kampaní spolku Česká krajina.

Cílem tohoto textu není komplexní analýza, ale operativní shrnutí situace, která se vyvíjí a je skryta mlhou válečného konfliktu. Zároveň se v textu snažím popsat, jak se situace kolem údolní nádrže Kachovka může dále vyvíjet. Text je založen na expertíze a mých zkušenostech a může obsahovat nepřesnosti a zkratky.

Na vládu půjde "lex Bečva", tedy novela vodního zákona, která reaguje na havárii na Bečvě a dalším má předejít. Návrh zvyšuje pokuty, zavádí registr výpustí, snaží se vyjasnit kompetence, ale také nakonec nezavádí průběžné měření kvalit řek po německém vzoru, ale nějaký český hybrid.

V Evropském parlamentu zuří boj o obnovu evropské přírody, kterou si dal za cíl Nature Restoration Law (NRL - nařízení o obnově přírody) představený Evropskou komisí v roce 2022. Chránit biodiverzitu se státy už mnohokrát zavázaly v mnoha strategiích. Jenže STRATEGIE jsou nezávazné, zatímco NAŘÍZENÍ závazné.

Europoslanec Stanislav Polčák včera otočil. Životnímu prostředí se věnuje dlouhodobě a neváhám říct, že mu rozumí. Ještě předevčírem deklaroval svoji jasnou podporu připravovanému evropskému zákonu o obnově přírody (Nature Restoration Law), o kterém by měl zítra hlasovat ve výboru ENVI. Včera hovořil o potřebě chránit biodiverzitu a přírodní zdroje v debatě o potravinové bezpečnosti. Včera večer, dva dny před hlasováním, ovšem úplně otočil – oznámil, že se nechá v ENVI zastoupit, což bude mít stejný dopad, jako kdyby sám hlasoval proti. Členem výboru je stále Polčák, odpovědnost nese Polčák, a k vítězství zla stačí, aby se odpovědní v kritickém okamžiku lekli a couvli. Jako Polčák.

Sedmého června uplynulo deset let, kdy došlo k obrovskému sesuvu, který zasypal rozestavěnou trasu dálnice D8 v Českém středohoří a zničil asi dvě stě metrů funkční železniční tratě č. 097. Dálnice je sice již od 17. prosince 2016 v provozu, ale trať není stále opravená.

Česká vláda představila v polovině května takzvaný ozdravný balíček, obsahující téměř šedesát úsporných opatření, díky nimž se má příští rok ušetřit asi devadesát čtyři miliard korun. Z jeho obsahu je bohužel zřejmé, že důraz na ochranu životního prostředí nehrál při jeho sestavování výraznější roli.

Organizace ČEPS zajišťující provoz energetické sítě varuje před budoucím nedostatkem energetických zdrojů v Česku a zároveň ČEZ připravuje s využitím dotací výstavbu velkých fotovoltaických a větrných elektráren. Podívejme se, jaká rizika v budoucím rozvoji české energetiky hrozí.

U populárních skupin živočichů, např. ptáků, tak nějak všichni alespoň nahrubo tušíme, co jim svědčí a co jim vadí. Tušíme to mj. i proto, že ptáky v jejich prostředí přímo vidíme. A to prakticky kdykoli vyjdeme z domu, na okraji vesnice i na panelákovém sídlišti. Téměř všude lze po chvíli narazit alespoň na ty nejběžnější druhy. Samozřejmě, že i ptáci mají v naší urbanizované a intenzivně hospodářsky využívané krajině spoustu problémů, které vedou k výraznému poklesu početnosti populací náročnějších druhů, nicméně v zásadě ptáci vidět jsou – a jsou vidět i důsledky mnohých úskalí, se kterými se potýkají (např. jejich těla po nárazech do průhledných stěn). U ryb je to zásadně jiné.