Při boji s africkým morem prasat (AMP) patří mezi jedno z nejdůležitějších opatření rychlé vyhledání a odstranění infikovaných uhynulých jedinců (kadáverů) a následná dezinfekce prostředí. Jak ale k možnému přenosu dochází a proč je nutné uhynulé divočáky z napadené oblasti vyhledávat a odstraňovat?

České národní parky mají vážný problém s financemi. Podstatná část prostředků na jejich správu pochází z prodeje vytěženého dřeva. Kůrovcová kalamita ale srazila cenu dřeva k zemi. Národní parky kvůli tomu pociťují výrazný výpadek příjmů. V Krkonošském národním parku hovoří o ztrátě třetiny příjmů, na Šumavě jde o polovinu příjmů oproti roku 2015.

Do nejmenšího a nejvýše položeného šumavského ledovcového jezera Laka se po 50 letech vrátili pstruzi. Potvrdili to vědci českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podle nich je to důkaz toho, že se zlepšila kvalita vody a ekosystém jezera se přirozeně zotavuje z období, způsobeného v minulém století kyselými dešti. V jezeře a v jeho přítoku jsou desítky pstruhů obecných, v potoce asi tři kilometry pod jezerem žijí rybky vranky obecné, patřící v ČR k zranitelným druhům, informovalo ČTK Biologické centrum.

Epidemiologická opatření v souvislosti s onemocněním covid-19, pochmurný podzim a inverzní počasí. Kombinace těchto tří faktorů způsobila, že se uplynulý víkend zapíše do smutné statistiky nejproblematičtějších víkendů z hlediska návštěvnické zátěže přírody v Krkonoších v tomto roce. Informuje o tom Krkonošský národní park.

Krkonošský národní park zažil letos v červenci historicky nejvyšší návštěvnost, celkem 251 111 lidí. Na některých místech tak kvůli přemíře turismu dochází k devastaci přírody, což je v rozporu s posláním národních parků. Zájem lidí o pobyt v přírodě je ale zároveň pozitivní. Pokud mají lidé přírodu chránit, potřebují s ní mít osobní kontakt. Tento konflikt ochrany přírody a turismu byl v říjnu předmětem kulatého stolu v parlamentním výboru pro životní prostředí. Virtuálně se u něj sešli ředitelé našich čtyř národních parků, ředitel AOPK, další odborníci a politici.

Na řece Svratce v Brně se zalíbilo exotickým kachničkám mandarínským. Hnízdí tam pravidelně asi deset let. Jde patrně o jedinou pravidelně a volně hnízdící populaci v Česku. Cizokrajní ptáci pravděpodobně unikli z chovu, uvedl Vladimír Mikule z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Karlovarský kraj se chystá trojnásobně rozšířit rozsah území přírodní rezervace Chlum u Novosedel na Karlovarsku. Cílem je zajistit ochranu unikátní populaci endemického jeřábu manětínského, která nebyla zahrnuta při vyhlášení původní přírodní rezervace Chlum v roce 1947, uvedl krajský radní Karel Jakobec (ODS).

Titul Strom roku 2020 získala jabloň u hostince u Lidmanů v Machově na Náchodsku, ovocný strom dostal toto ocenění poprvé. Na druhém místě v ekologické anketě o nejsympatičtější dřevinu ČR skončily lípy v Hřebenech na Sokolovsku, třetí je dub Hugo z Lednice na Břeclavsku. Anketu pořádala už podevatenácté Nadace Partnerství.

Dnes, 21. října, si připomínáme Den původních odrůd jablek. Před 30 lety tento den začali slavit ve Velké Británii. Jeho cílem je připomenout si lokální a krajové odrůdy, které dnes často upadají v zapomnění. Český svaz ochránců přírody chce tento vývoj obrátit a systematicky na tom pracuje v programu Oživení starých odrůd!

Stromy – díky nim se můžeme nadechnout, v létě nám dávají stín, a jejich přítomnost nás uklidňuje. V jejich korunách, ale i kořenech a kůře žije nepřeberné množství živočichů, kterým poskytují domov a ukrýt. Ukazují nám střídání ročních období, a dávají nám mnoho podnětů k učení. V České republice pak najdeme neuvěřitelných 60 miliard stromů, a lesy pokrývají 1/3 plochy našeho území. Není tak divu, že i stromy mají svůj svátek, který připadá na 20. října.