Tři roky podmíněně s odkladem na tři roky. Takový je rozsudek pro muže, který dlouhodobě trávil v Milovicích na Břeclavsku dravce a další živočichy prudce jedovatým karbofuranem. Jeho vinou zahynuli i dva kriticky ohrožení luňáci červení. Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi je pravomocný. Je to teprve podruhé, co byl v Česku někdo odsouzen za trávení volně žijících zvířat. Jde přitom o velký a široce rozšířený problém. O tématu informuje Česká společnost ornitologická.

Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Dlouhodobě se na ně zaměřuje tým odborníků z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který zkoumá, jak podpořit obnovu spálené půdy za pomoci trav a kompostu. Informuje o tom Mendelova univerzita.

Důležitý dokument pro ochranu ptáků ve městech vznikl ze spolupráce České společnosti ornitologické a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Tzv. standard Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály nabízí řešení pro existující i nově vznikající budovy, aby jejich prosklené plochy nebyly nebezpečné pro ptáky. Nárazy ptáků do průhledných nebo zrcadlících oken a fasád patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ptáků. Odborníci odhadují, že nárazem do skla se v Česku ročně zabije milion ptáků. Standard, schválený 1. prosince 2022, je výsledkem dlouhodobého úsilí České společnosti ornitologické o systémové opatření, aby stavby v Česku byly pro ptáky bezpečnější.

K odpovědi na první ze dvou otázek v titulku se blížíme, u druhé si zatím netroufáme ani hádat. Jisté je, že v debatě o welfare živočichů by se tím otevřela docela nová kapitola a na stole by se objevily nové, nepříjemné otázky.

V chráněné krajinné oblasti Brdy bylo vyhlášeno další maloplošné chráněné území, přírodní rezervace Klobouček. Brdské lesy byly v minulosti kvůli produkci dřeva povětšinou přeměněny na smrkové monokultury a Klobouček je jedním z mála míst, kde měla příroda více prostoru. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Nová studie, na níž se významně podíleli pracovníci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, odhaluje pravděpodobné příčiny poruch chování u inteligentních opeřenců. Za jejich apatií či sebepoškozováním je evoluční ztráta genu CNR2, který reguluje záněty v mozku. I slabá infekce tak může ovlivnit vyladění, ve kterém ptáci vyhodnocují podněty ze svého okolí. O studii, která vyšla ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, informuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Kolik je na planetě Zemi jezer? Přesná odpověď na tuhle zdánlivě banální otázku byla ještě donedávna neznámá. Spokojili jsme se s tím, že tvoří přibližně 1,8 % rozlohy pevninské souše, ale už jsme je dál nepočítali. Učinili to až výzkumníci Kodaňské univerzity, kteří si dali tu práci s porovnáváním satelitních snímků za posledních 40 let. Zjistili přitom, že jezer kolem nás přibývá.

Otázka, jak mladším generacím nenásilně a přesto úspěšně předat principy ochrany přírody či šetrného hospodaření v krajině, zaměstnává učitele napříč regiony. Jednu z možných odpovědí nalezli členové pozemkového spolku Pálečský statek ve spolupráci s gymnáziem ve Slaném.

Na vstup do lesa má právo každý občan a není divu, že se toho hojně využívá. Ať už jde o procházky či jiný typ rekreace, aktivity v lese mají blahodárné účinky pro lidské tělo i duši. Pokud jsou pak dodržovány podmínky ke vstupu, tedy les není poškozován, prostředí není narušováno a lidé se zde chovají slušně a tiše, nevznikají rozpory s vlastníky a samotnými obyvateli lesů – zvěří. Intenzita návštěv se však může měnit a mít tak významný vliv na přirozené chování zvěře. Dvěma takovými příklady byly nestandardní režimy návštěvnosti v době pandemie covidu-19 a afrického moru prasat (AMP) na Zlínsku.

Lesy v nížinách, nejčastěji doubravy a dubohabřiny, jsou důležité nejen vzhledem ke svému lesnickému produkčnímu využití, ale také díky významným mimoprodukčním funkcím, zejména vysoké biodiverzitě. V posledních desetiletích však čelí silnému poklesu biologické rozmanitosti v důsledku nevhodných lesnických postupů, jako je intenzivní těžba dřeva s mechanickou přípravou půdy nebo opuštění tradičního lesního hospodaření, v němž v minulosti převládalo výmladkové hospodaření.