Zprávy
9.7.2012 02:17 | MALÉ/ ČESKÉ BUDĚJOVICE
( Ecomonitor)  Běloskvoucí pláže souostroví Maledivy ročně navštíví 750 000 turistů, přičemž každý z nich tu za každý den pobytu zanechá v průměru 3,5 kilogramů odpadků. Dříve končily v moři nebo se ještě donedávna spalovaly na ostrově, o kterém výletníci neměli tušení. Zprávu ze „zakázaného území“ přinesl deník DailyMail. 
 Jak moc může kobylka, vystrašená pavoukem, ovlivnit fungování celého ekosystému? Víc než byste si mysleli, píše server ScienceDaily.
 Masožravé rostliny ze švédských bažin mají ze vzduchu znečištěného dusíkem tolik živin, že nepotřebují chytat mouchy, píše o aktuální studii server Planet Earth.
 S rozmachem mezinárodního obchodu se evropský model spotřeby a produkce podílí na ničení ekosystémů a poškozuje lidské zdraví daleko za hranicemi EU, stojí ve zprávě nazvané „Materiální zdroje a odpady“ Evropské agentury pro životní prostředí (European Environment Agency, EEA). Evropa je přitom silně závislá na dovozu surovin, píše server ClickGreen.com.
 Je to záchod jako ze sci-fi: z lidských exkrementů vyrobí bioplyn a hnojivo a k tomu je ještě extrémně šetrný. Na spláchnutí spotřebuje jen litr vody. Záchod si zatím vyzkoušet nemůžete, protože v provozu je jen několik prototypů na singapurské Nanyang Technological University. Tam taky nový záchod vyvinuli.
 Dočasný šéf Národního parku Šumava Jan Stráský ve své funkci po roce a půl skončil. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) mu poděkoval za „kvalitní a poctivou práci“. Jan Stráský byl za své vedení národního parku silně kritizován jak ze strany nevládních organizací, tak ze strany vědecké obce. Novým ředitelem národního parku bude jmenován jeho náměstek Jiří Mánek.
 Obyvatelé na jihovýchodě Evropy mají hluboko do kapsy. Poslední tři roky totiž rostou ceny, zatímco platy stagnují. A tak si obyvatelé Bulharska, Albánie nebo bývalých zemích Jugoslávie nemohou dovolit platit za vytápění elektřinou, které je v těchto zemích rozšířené. Namísto toho nakupují dřevo od lidí, kteří nelegálně vyrážejí do lesů se sekerou a pilou.
 Test prokázal výskyt nepovolených toxických látek ve třech pstruzích, kteří pocházeli z českých rybích farem. Odhalená množství jsou v jednom případě těsně nad stanoveným limitem, ve dvou případech byla pod ním.
 Přejít z jedné strany ulice na druhou není pro většinu lidí nic těžkého. Pro staré lidi ale může být překonání přechodu pro chodce tak stresující věc, že raději omezí své vycházky. Přitom schopnost dojít si sám obstarat všednodenní záležitosti je důležitá pro udržení jejich fyzické i psychické kondice. Aktuální britský výzkum ukázal, že lidé nad 65 let nejsou schopni jít dostatečně rychle, aby stihli přejít přechod dříve, než jim naskočí červená a začnou se rozjíždět auta.
 Vláda zrušila vyvlastňovací paragrafy horního zákona, které umožňovaly vyvlastnit pozemky kvůli těžbě surovin. Novela horního zákona také vyjmula ustanovení, která umožňovala bourání obcí ohrožených rozšiřováním uhelných dolů bez souhlasu lidí, kterých se to bezprostředně týká. Horní zákon se má ještě letos dočkat velké novely, která by měla nově řešit proces vyvlastňování kvůli ložiskům nerostných surovin.
 Jde o nezasloužený výdělek, tvrdí nevládní organizace. Žádný zisk nemáme, oponují firmy. Řeč je o emisních povolenkách, které průmyslové provozy dostávají v rámci evropského obchodování s emisemi. Podle nevládních organizací dostaly české firmy v posledních čtyřech letech nadbytečných povolenek za více než 11 miliard korun. Na speciální povolenkové dani ale jen loni zaplatily státu více než 4 miliardy.
 Podle některých odhadů se při výrobě jednoho páru džín spotřebuje víc jak 9500 litrů vody, skoro půl kila chemikálií a obrovské množství energie. Dopady na životní prostředí jsou pak docela značné, protože ročně se na celém světě vyrobí okolo dvou miliard nových džín. Nové chemické postupy při výrobě ale slibují, že by výroba modrých kalhot mohla být víc ‚zelená‛.
 Evropský systém obchodování s emisními povolenkami selhává ve vytváření pobídek pro budování zdrojů čisté energie. Pokud budou vlády chtít prosadit snižování emisí z průmyslu, budou muset přejít k jednodušším nástrojům: regulaci a dotacím, píše server PlanetArk.
 Větrné elektrárny se postupem času staví čím dál větší. Studie ukazuje, že tento trend je v souladu se snahou produkovat elektrickou energii s co nejmenšími dopady na životní prostředí.
23.6.2012 07:07 | RIO DE JANEIRO (Brazílie)
( Ekolist.cz)  V brazilském Riu de Janeiru v pátek večer skončila Konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20). Výsledkem je nezávazná dohoda, kterou nevládní organizace zatracují nebo nad ní mávají rukou a o níž politici tvrdí, že je tím nejlepším, co bylo za současné situace možné sjednat. Právě to ale vyvolává otázku, zda má vůbec smysl obří summity na půdě OSN pořádat, když jsou jejich výsledkem spíše obecné deklarace.
22.6.2012 21:41 | RIO DE JANEIRO (Brazílie)
( Ekolist.cz)  Česká republika se ve čtvrtek na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v brazilském Riu de Janeiru prezentovala seminářem o ukazatelích, které vyjadřují nejen ekonomickou úspěšnost, ale rovněž míru, jak udržitelně jsou využívány přírodní zdroje nebo jak se daří lidem.
22.6.2012 01:44 | RIO DE JANEIRO (Brazílie)
( Ekolist.cz)  Nevládní organizace ve čtvrtek tvrdě zkritizovaly návrh dokumentu, který se pod vedením Brazílie politici chystají přijmout na Konferenci o udržitelném rozvoji v brazilském Riu de Janeiru. Podle některých z nich nejvyšší političtí představitelé zcela selhali a lidé by na ně už neměli dál spoléhat.
 Světoví lídři se před dvaceti lety shodli na nutnosti chránit světové oceány před nadměrným rybolovem a dalšími negativními vlivy. Podle britských vědců ale skutek utekl a zůstalo jen moře nenaplněných slibů. Tento týden se zástupci všech zemí opět sešli v jihoamerickém Riu de Janeiru na světovém summitu o budoucnosti Země Rio+20.
 V brazilském Riu de Janeiru byla ve středu zahájena Konference OSN o udržitelném rozvoji, nazývaná rovněž Rio+20. Jedno z největších setkání státníků v historii OSN je od začátku vyjednávání poznamenáno hlubokými rozpory mezi bohatými a chudými zeměmi. V úterý odpoledne, těsně před konferencí, se státům podařilo dosáhnout dohody, kterou by v příštích dnech měli potvrdit nejvyšší političtí představitelé. Nevládní organizace však dohodu označují za slabou, podobně se vyjádřili i představitelé Evropské unie. Z nemalé části jsou v ní totiž jen potvrzena dávno přijatá rozhodnutí.
 Lidé nejvíce z institucí, které pečují o životní prostředí, oceňují obecní úřady a nevládní organizace. Až za nimi skončilo ministerstvo životního prostředí a krajské úřady. Nejhůře je na tom vláda a parlament, říká studie Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
 Trvalo víc jak sto let, než se záznamy o "zvrhlém" sexuálním chování tučňáků dostaly na veřejnost. V roce 1910 se nedokázal biolog George M. Levick, který se na lodi Terra Nova plavil spolu s polární výpravou kapitána Scotta, vyrovnat s tím, co při svých pozorováních tučňáků kroužkových spatřil. Podle zprávy, uveřejněné na serveru BBC, se nadšený obdivovatel tučňáků rozhodl, že do své studie část s podrobnostmi o sexuálním chování tučňáků raději nezařadí. Nikdy nepublikovanou část jeho práce nyní zveřejnilo Muzeum přírodní historie v Londýně.
 Vědci změřili kvalitu vzduchu ve třech obytných budovách, ve kterých se používá k vaření elektrický, nebo plynový vařič. A výsledky porovnali s kvalitou vzduchu, kterou naměřili venku. Ukázalo se, že venku je úroveň NO 2 třikrát nižší než v kuchyni, kde se vaří na plynovém vařiči. Situaci zhoršuje i to, že si lidé pořizují dobře těsnící okna, ale zapomínají větrat.
 Příroda se stala prostou tržní komoditou. Kdokoliv si může od některé z mnoha ochranářských organizací koupit kus půdy a přispět tak k založení další rezervace. Firmy čile realizují offsetové projekty na snižování emisí CO2. Ekoturistická centra rostou po celém světě. Ne vždy jsou ale tyto proekologické tržní postupy vlídné k místním lidem. Nedávná studie, zveřejněná v časopise Journal of Peasant Studies, ukazuje, že tyto aktivity mohou paradoxně vést k větší chudobě a ztrátě domovů místních lidí.
PR článek
Letní číslo časopisu Naše příroda je plné změn – rozrostl se počet stran, nechybějí nové rubriky, úpravami prošel i vzhled a těšit se můžete i na lepší distribuci, kterou nově zajišťuje společnost PNS. V aktuálním vydání se vypravíme za naší největší sovou, výrem velkým. Tento ptačí obr má v rozpětí křídel dva metry a troufne si i na drobnější srnu. Šumavu si tentokrát prohlédneme z letadla, naučíme se rozpoznávat naše hnědé skokany a samozřejmě zavítáme i do říše rostlin, a to přímo mezi křížence orchidejí. Nahlédneme také do pro většinu z nás utajeného podzemí České republiky, které je pozůstatkem dávné těžby břidlice, a otrlejší povahy si budou moci přečíst, jací živočichové s námi sdílí domácí toaletu či spižírnu.
 Jako trosečníci na záchranném kruhu se museli cítit bezobratlí obyvatelé plovoucího betonového doku, jež zakotvil u západoamerického pobřeží. Unášeni mořským proudem Kurošio přežili dlouhou cestu z Japonska Tichým oceánem a začátkem června přistáli na pobřeží amerického Oregonu. Z pohledu tamní přírody ale nejsou trosečníci z Japonska vítanými hosty. Jde totiž o rostlinné a živočišné druhy, které mohou být invazivní a narušit místní ekosystém, zjistila Oregonská státní univerzita.
 Máme se i v našich zeměpisných podmínkách připravovat na výpadky v zásobování elektřinou a vodou, nedostatek potravin nebo dokonce konce světa? A pokud ano, jakým způsobem? Odpovědi se snažil najít geolog a popularizátor vědy Václav Cílek a další hosté červnové kavárny pořádané Akademií věd.
 Ministerstvo životního prostředí vyplatilo miliony korun třem sdružením, která vznikla jen pár dní před konečným termínem pro podávání žádostí o dotace a o nichž ani po víc než půl roce nejsou dostupné skoro žádné veřejné informace. Napsal to server Aktuálně.cz.
 Většina obyvatel České republiky je pozitivně nakloněna rozvoji obnovitelných zdrojů. Naopak si nepřeje nové jaderné nebo uhelné elektrárny, těžbu uhlí za územními limity ani další zvyšování vývozu elektřiny. Vychází to z výzkumu společnosti SC&C, který si zadala Aliance pro energetickou soběstačnost.
 Zákon o Národním parku Šumava pomalu směřuje do legislativního procesu. Podle ministerstva životního prostředí by se mohl dostat na jednání poslanecké sněmovny v září. Platit by tak teoreticky mohl začít již od příštího roku. Nový zákon ale odmítá řada odborníků, vedle přírodovědců i někteří politici nebo právníci. Podle nich například nebere v úvahu vývoj přírody v parku a pevně určuje maximální plochu nejcennější přírody.
 Farmáři v sousedství ugandského Národního parku královny Elizabety mají těžký život. Místní divocí sloni si totiž oblíbili drancování jejich políček. Neodradily je ani příkopy vyhloubené podél políček. Přírodovědci farmářům nakonec pomohli tím, čeho se sloni děsí. Včelami.
|
19.12.2025 | Radomír Dohnal
16.12.2025 | Sdružení vlastníků obecních, soukromých a obecních lesů v ČR
10.12.2025 | Michal Staša
22. prosince 2025 (pondělí) 10:30
Vánoční prázdniny začínají
(Festivaly a slavnosti, Přednášky a diskuse, Tábory, výlety a pobytové akce, Praha 7 )
24. prosince 2025 (středa) 10:00
Štědrý den v zoo
(Festivaly a slavnosti, Tábory, výlety a pobytové akce, Praha 7 )
|
